Nightwatching
Nightwatching
Nightwatching
Rembrandtova Nočná hliadka
Režie:
Peter GreenawayScénář:
Peter GreenawayKamera:
Reinier van BrummelenHudba:
Włodzimierz PawlikHrají:
Martin Freeman, Emily Holmes, Natalie Press, Jodhi May, Eva Birthistle, Toby Jones, Maciej Zakościelny, Agata Buzek, Maciej Marczewski, Gerard Plunkett (více)Obsahy(2)
Nový film slavného a celosvětově uznávaného režiséra Petera Greenawaye o životě a díl jednoho z největších malířů našich dějin. V roce 1642, v době Rembrandtovy největší slávy a jeho vrcholu, kdy mu pomalu umírá jeho žena Saskia, přijímá velmi neochotně zakázku na velký skupinový portrét amsterodamské milice, obraz, který bude později velmi známý jako Noční hlídka.
Režisér zobrazil extravagantní, exotický a pohyblivý pohled na romantický i profesionální život Rembrandta van Rijneho, jednoho z nejzásadnějších barokních malířů, a kontroverzní objasnění vraždy, kdy Rembrandt ukryl vrahovu podobu přímo do obrazu.Titulní roli ztvárnil Martin Freeman.
(oficiální text distributora)
Videa (1)
Recenze (79)
Člověk, který psal dialogy pro tento ZBYTEČNÝ paskvil by se měl léčit, chybí obsah, chybí smysl a 2 hodiny 20 minut vydrží možná jen ten největší artový abonent (upozorňuju, že záležitosti typu Stalker jsem si užíval do posledního ždibíčku, nerad bych byl později označen za akčního rádomila Willisovského typu). Ne. 2/10 PS: PSEUDOINTELEKTUÁLNÍ JE VHODNÉ SLOVO ()
Mystifikační krimi o vzniku velkého Rembrandtova obrazu vyprávěná v dlouhých, pečlivě prokomponovaných filmových obrazech inspirovaných nizozemským malířstvím a interpretovaná skrz divadelní herectví a divadelní stylizaci. Další film, kterým se Greenaway pokouší zkoumat vztah malířského a filmového obrazu a možnosti jejich fúze. PS: klíčový teoretický pojem = šerosvit... "I was looking into the night, I was watching the night, I was NIGHTWATCHING..." ()
Líbily se mi kostýmy a ony artově podané scény jako z divadla, ale ten zbytek jsou jen ukecané a příliš strašlivě nudné žvásty. Postav je příliš, žádná nevyčnívá, hlavní postava je nesympaticky zahraná a celkový tok příběhu je velmi mdlý... Pokud tam tedy nějaký příběh v průběhu filmu dokážete zahlédnout. ()
Po všech těch letech je Greenaway pořád stejně umělecký a užvaněný, jen se mu podařilo přitvrdit v sexuální explicitnosti. Považuju za trochu ironické, že ve stejném roce měl premiéru nepříliš vydařený koprodukční El Greco, který svými malbami dělal z hříšníků svaté. Rembrandt maloval dekadentní měšťanstvo jako ještě větší chátru - tak ho aspoň vidí Greenaway. Co by se snímku dalo vytknout, je poměrně vysoký počet postav, ve kterých se divák těžko orientuje (zvlášť, pokud film sleduje na menší televizi z dálky, takže je ani nedokáže pořádně rozpoznat podle obličeje) a neskutečná ukecanost v závěru (což prudí dvojnásob, když je třeba co nejdříve vyrazit na zastávku). (744., 8. VIII. 2012) ()
Jeden kamarád řekl, že se tam pořád souloží. A opravdu, je to taková soulož dvou forem. Filmem nakreslené obrazy jak vystřižené z plátna a z těch obrazů potom posládaný intelektuálně hravý film. Film o lásce, fikci, lásce k fikci, iluzi a opravdovosti, metaforách, mnohoznačných výkladech a tedy i o interpretaci (tohle je možná ta moje slabina, vždy mám radši než filmy, které člověk musí interpretovat, filmy, které čloěk musí interpretovat a zároveň jsou sami o interpretaci). "Vaše obrazy jsou plné hreců, pózujících a kráčejících..." X "Ale vy jste předstíral, že lidi na vašem plátně nikdo nesleduje, to je definice herce..." (Nightwatching). Greenewayovo Jméno růže, kde jsou místo mnichů malíři. varování: mé okolí během filmu usínalo, v půlce se velmi podivilo, že děj vyvrcholil a film vesele pokračuje dál. ()
Reklama