Václav

Vypadá to komické a vlastně také vpravdě je to komické. Je to opravdu tak? Říkejte si, co chcete: Václavova duše je velmi složitá věc, ale lze mu vyčítat, že se neumí přetvařovat? Trojan tu vytvořil zajímavou a obtížnou roli, na kterou se důkladně připravoval. Položil tu i důraz na prostředí, v němž Václav žije, aby lépe pochopil jeho mentalitu a konfrontaci se skutečností a přiblížení světa lidské povahy těchto lidí. V tom je smysl a myslím, že věrohodného převedení Václava do filmové podoby je záležitost vizuální, ale veskrze funkční, dovede navodit atmosféru. Herec si určitě uvědomil, že stojí před úlohou, kterou není možno zahrát hereckou rutinou, ale je nutno poznat hloubku lidského charakteru role Václavu. Vznikl tak jakýsi příběh, mírně rozdrobený, ale přesto emotivní. Film vyzněl nakonec docela slušně. (24.02.2008)

Vejdělek překvapil a v režijním žebříčku opět o kousíček postoupil. Jeho třetí film už působí celistvěji (ačkoliv to bude z větší části zásluha Marka Epsteina) než ty předchozí a Ivan Trojan hraje perfektně. Vtipné momenty skvěle podtrhuje Muchova hudba, dramatické momenty už fungují hůře, především v závěru. 7/10 (08.12.2007)

Tak Jiřímu Vejdělkovi se to konečně podařilo. Natočil film, který alespoň z části naplnil své vysoké ambice a nezůstal stát někde napůl cesty, jako se to stalo v případě sice tématicky neotřelého ROMingu či prestižní adaptace Viewegových Účastníků zájezdu. Režisér Vejdělek poprvé natočil film nejen profesně zdařilý, ale především s nějakým alespoň v zásadě přijatelným poselstvím, kde chtění nenahrazuje reálnou kvalitu, jako tomu bylo u předešlých dvou snímků. Vejdělek není ale bohužel TEN natural born director, jakým je třeba Jan Svěrák či Saša Gedeon, jeho režie je pouze rutinérská a z dané látky spíše mnohé prohospodařuje, než aby těžila maximum, neřku-li rezonovala s diváckými žilkami v mozku, k vyvolání katarze má Vejdělkova režijní práce hodně daleko. Co se mu však daří skutečně znamenitě, to je synchronizace jednotlivých tvůrčích složek, mezi nimiž vyniká především skutečně vynikající scénář Marka Epsteina, který ve své naraci nikdy nesklouzává k lacinosti či nedejbože k lascívnosti, i když je plakátově jednoduchý a až ukázkově modelový, což ale není vždy na škodu (viz Levinsonův Rain Man), dále vynikající herecké výkony, zvláště ústřední herecké persony, Ivan Trojan je znamenitý a part duševně zaostalého Václava jsem mu bez výhrad věřil, stabilně skvělá je i Emília Vášáryová či Jan Budař... Dalším skvělým střípkem Vejdělkovy umně poskládané mozaiky byla skutečně stylová kamera Jakuba Šimůnka a někdy až příliš minimalistická hudba Jana P. Muchowa, v některých pasážích až překvapivě nepatetická a neemocionální... Václavovi chybělo skutečně jen málo, aby vznikl nezapomenutelný film a je velká škoda, že neměl sílu a expresi svého závěru....ten silným a expresivním byl... PS: A za Vypsanou fixu dík... (10.05.2008)

Tak především Václav není špatný film. Trojan jako vždy dobrý, Norisová má rozhodně víc talentu a je mi mnohem sympatičtější než její sestra a Lábus ten byl přímo výborný. Bohužel, tady příjde jedno velké ALE, tedy důvod, proč tomu nedám plný počet. Nemůžu si pomoct, na mě to působilo vcelku prázdně a chladně. A to u filmu, který ve vás má vyvolat nějaké ty emoce, by se stát nemělo. Měl to fakt dostat nějaký jiný režisér, napadá mě Zelenka. Hodnocení by pak možná bylo i o něco vyšší. (02.01.2009)

Kvalitně natočené i zahrané melodrama, kde se ale prakticky nic neděje. Vynikající Trojan v celém filmu zlobí své spoluobčany, ti se pak zlobí na něho a tak pořád dokola. Václav sice slibuje, že ,,všechno bude", ale nakonec i film zůstal jen u toho slibování. Ke konci už si tvůrci s příběhem neví moc rady, a tak film vyšumí do ztracena. Nicméně je to škoda, protože první polovina je skutečně výborně rozehraná. (01.01.2009)