Čachtická paní

Táto Bathory nie je síce tak opulentná ako Jakubiskova ale je rovnako zlá. Delphy by si s ním mohla podať ruky v sprznení a absolútnom nezvládnutí historickej témy a reálií tej doby. Takmer celý dej je vystavaný na legendách a fiktívnej postave Štefana Thurzu (áno palatín mal syna, Imricha a v čase predmetných udalostí mal asi 10 rokov) a akéhosi podivného SM grófa Vizaknu (kde ho nabrala a aký mala jeho postava zmysel?). Škoda, Báthoriovej príbeh je aj na základe jasných faktov tak zaujímavý a desivý, že nepotrebuje pridávať vymyslené konšpirácie a potrebuje konečne kvalitné filmové spracovanie. (10.01.2012)

Jakubiskova Bathory bola oveľa monumentálnejšia, no s jeho subjektívnym spracovaním som sa nedokázal stotožniť. Táto (takmer televízna) verzia mi sadla lepšie, aj keď má minimálne rovnako nedostatkov. Legendy majú svoje kúzlo a nemali by sa dezinterpretovať ako sa komu zapáči. Pre to má u mňa Julie bod k dobru. (03.04.2012)

Julie Delpy sa mi sem nijako nehodí. Ani fyzicky, ani herecky. Režisérsky už vôbec nie, filmu chýba tempo aj gule a rozpočet bol podľa všetkého pomerne skromný. Zároveň je to vo viacerých ohľadoch rozprávka plná anachronizmov a s kopou logických dier. Ktoré má však aj samotná legenda o Krvavej grófke (ako to už s legendami býva:-). Jakubisko je síce fantasta, ktorý mnohým nesadne, ale tému Báthoryčky zvládol o sto percent lepšie ako ambiciózna Francúzska, ktorá o stredovekom Uhorsku nemá ani šajn! (19.02.2010)

Neprávem opomíjená verze příběhu kruté středověké vražednice Erzebet Bathory. Okamžitě se nabízí srovnání s verzí Juraje Jakubiska, která doplatila na své přebujelé umělecké ambice a neukočírované tvůrčí ego. Julie Delpy zastala ve svém projektu hned několik funkcí: vedle režie a scénáře si navrch přibrala i hudbu. A pochopitelně se obsadila do hlavní role, a je moc fajn, že se ze sebe nesnažila dělat (středověkou) sexbombu. Nabídne něco málo ze svých odhalených tělesných partií a nebrání se naturalisticky vyznívajícím scénám. Šikovně maskuje nižší rozpočet, takže z výpravného hlediska toho mnoho neposkytne, film tak mnohdy inklinuje k televizním parametrům. Rozhodně důležité bylo, že svůj film nijak složitě nestaví, neuchyluje se ke zbytečným dějovým odbočkám a celý příběh pojala v optimálním tempu. Do jisté míry, poměrně nenápadně, bortí zaběhané mýty panující kolem zvrhlé ženštiny, což byl osvěžující prvek. Určitě se dalo zapracovat na scenériích, které příliš oko diváka neuchvátí. Kamera ovšem byla plně vyhovující, osvětlovači svoji profesi zdatně zvládali, takže se snímek moc často neutápí ve své tmavosti. Pochmurné tendence mohly být ovšem ještě hutnější. Herci ve vedlejších rolích sice nepředvádějí mimořádně působivé herectví, ovšem k dispozici byl osvědčený William Hurt a Daniel Brühl. Výsledkem snažení je, že v Čachticích zase jednou pustili náležitě žilou. A výrobci omlazujících krémů nebudou mít co žrát. 8/10 (06.12.2020)

Nečekala jsem žádnou perfektní podívanou - ostatně nejen hodnocení ale také celkový obsah tomu podprůměru sám napovídá. Vždy mě zajímalo jak by to asi s Alžbětou Bathory mohlo být doopravdy, ale jedno vím jistě - tento film je mnohem horší než Bathory Juraje Jakubiska. V Bathory od Jakubiska se alespoň někdo spolehl na rozmanitější a smysluplnější scénář, pravděpodobný sled událostí či na historickou podobu nejen kostýmů, ale také všeho ostatního. Zde jste svědky toho, že se hraběnka chová jako lesba, megera, domina, lehká žena, násilnice, masochistka a jako zářný příklad na psychiatrii. Podobně jako se mi nelíbilo celkové zacházení s fakty kolem celého "případu" se mi nezdálo zobrazení Nádasdyho jako tlustého čuněte, který se občas objeví na bitevním poli, ale v ruce stále třímá jablko nebo jinou pochutinu, chodí navštěvovat lehké děvy a prahne po ranci peněz. Nepochybně bude zrnko pravdy na tom, že tato žena se stala jednou z největších záhad historie podobně jako pyramidy v Gíze, ale pravda zemřela s ní(podle skutečnosti ale uhořela). Musím ovšem pochválit dva herce bez kterých by film ode mě pravděpodobně dostal ještě horší hodnocení: Julie Delpy a Daniel Brühl."Pravda byla zazděna za cihlovou zdí, a nás ostatní již brzy pohřbí čas." (23.02.2013)