Kunsten å tenke negativt
The Art of Negative Thinking
Kurz negatívneho myslenia
Režie:
Bård BreienScénář:
Bård BreienKamera:
Gaute GunnariHudba:
Stein Berge SvendsenHrají:
Fridtjov Såheim, Kirsti Eline Torhaug, Henrik Mestad, Marian Saastad Ottesen, Kari Simonsen, Per Schaanning, Kjersti Holmen, Christian Soldal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geirr má tridsaťtri rokov. Pred dvoma rokmi mal autonehodu a od tej doby nemôže chodiť a je impotentný. Jeho žena Ingvild v snahe zachrániť manželstvo pozve na návštevu svojpomocnú skupinu telesne postihnutých, ktorých vedie agilná psychologička Tori. Doposiaľ samodeštruktívny milovník Johnnyho Casha a vojnových filmov sa vzbúri proti nevítanej invázii "pozitívnej" energie a za pomoci miestami až brutálnej úprimnosti sa pokúsi ovládnuť situáciu. V priebehu jednej noci tak prichádza k zúčtovaniu s falošnou úprimnosťou, dusivým súcitom, i zdanlivo osvedčenými metódami liečby duše...Debutujúci režisér spojil známu formulu škandinávskej psychologickej drámy so sarkastickou čiernou komédiou. Originálnemu výsledku pridáva na atraktívnosti hudobný sprievod pre rockových fajnšmekrov (Steppenwolf, Johnny Cash, Nina Simone...). (RTVS)
(více)Recenze (435)
Jo! Plivanec do tváře všem srdcervoucím a lítostívým filmům o podobných osobních tragedií. Skvělé a nezapomenutelné dialogy, výborně vypointované jednotlivé části. Tenhle film mi dal v hodině a patnácti minutách daleko více než desítky dokumentů či osobních zpovědí lidi postižených takovým osudem. ()
Teda něco tak dojemného jsem už dlouho neviděl. Komedií bych tenhle film určitě nenazval, i když černého humoru je v něm požehnaně, ale oceňuji jeho pozitivně/negativní vyznění. Líbí se mi, že se nesnaží moralizovat ani citově vydírat, vyzařuje z něj lidskost a upřímnost a ani chvilku nenudí. A samozřejmě nesmím zapomenout na hudbu, vážně mi přišlo, že tenhle soundtrack mi někdo sestavil na přání... ()
Jeden z mých nejoblíbenějších filmů, přesně podle mého gusta. Stejně jako Geirr, nemám ráda přehnaně pozitivní lidi s věčným americkým úsměvem, kteří mají svůj křečovitě pozitivní úsměv, děj se, co děj. Navíc mám ráda severské filmy, vždycky na mě působí opravdově a syrově. Tento film má hodně jadrný styl a o hodně jadrnější vyjadřování, než na jaké jsme v našich končinách zvyklí, ale právě to jej dělá jedinečným, působí pak neuhlazeně a opravdově, tu opravdovost, která je z tohoto filmu cítit, mám hrozně ráda. Kurz negativního myšlení je revolta vůči většinové společnosti, která nám diktuje být pozitivní za všech okolností, ale kdo určuje, zda být pozitivní je opravdu ta lepší možnost. Negativní člověk nic neskrývá, ale pozitivní lidé se mohou přetvařovat. Proč být pozitivní ve chvíli, když se nám život rozsypal. Je lepší vypít pohár hořkosti, až do dna, a pak se přenést dál. ()
Zaujalo, ale nenadchlo. Nejlepší scéna: ruleta ale Lovci jelenů... ()
Nakoniec to nebolo také negatívne, ako sa mi spočiatku zdalo. Citový a sexuálny život vozíčkárov nie je bežná téma do filmu, a tu sa ich stretlo niekoľko a zažili naozaj vypäté situácie. Veľa nepríjemných momentov a časté prehnané neprirodzené reakcie ale neprispeli k môjmu dobrému dojmu. ()
Možná poprvé vědomě nadhodnocuji, ale mám k tomu své důvody. Hendikep. Nic tak radikálního jako vozík, ale i tak jsem ve filmu poprvé viděl, že by se někdo tématem snížení kvality života zabýval takhle zpříma. Navíc je zde dost silně počítáno i s blízkými "oběťmi" a i s tím, jak jsou věci relativní. Možná by se to dalo shrnout takovým malým rozhovorem ze života : Matka : Hele ale laskavě si uvědom, že jsou na tom některý lidi mnohem hůř! Syn: Laskavě si uvědom, že to je mi momentálně docela u prdele... Pozitivní myšlení je fajn, ale ne každý je Marek Eben, kterýžto by na tomto sedánku dostal asi nejspíš po hubě... promiňte Marku... ()
Ten humor nabírali snad někde v černé díře :O Highlights: Geirr, ruská ruleta ()
Předem musím uvést, že miluji krutý severský humor. Je fakt, že Kurz je divácky podbízející, ale na druhou stranu tak zábavný, že jsem nevěřil vlastním očím. Když už nám Čechům nejde natáčet dobré komedie, nebylo by na škodu se trošku přiučit u severských kolegů. Ti vezmou partu invalidů a všechny jejich vzdušné zámky smetou pod stůl a ještě se jim vysmějí. Málokdo dokáže být ve svých filmech tak přímočarý, trefný a krutě upřimný, jako seveřani. Snad jen Japonci.. Obrněnost vůči osudu, vlastní síla a schopnost být zodpovědný sám za sebe, to jsou vzácné vlastnosti. A ještě vzácnější je, když o tom někdo dokáže natočit komedii, u které vám po těle naskáče husí kůže :)) ()
A další pecka ze severu, a zase z Norska. Ukázka toho, jaký to maj handicapovaní lidé. Může bejt osud na vozejku fakt to nejhorší? Nebo je to celý nějak jinak? Žánr komedie na prvním místě je dost zavádějící, protože tohle je syrový drama s prvkama komedie. Každopádně s názorama skupinky handicapovanejch jsem dost souhlasil a režisér Breien to natočil výborně. Jsem rád, že mě chytla tahle severská nálada. Pár kvalitních snímků jsem už viděl a na další se chystám. A časem se dostanu i k tomu nejlepšímu-čistýmu a syrovýmu skandinávskýmu dramatu. I když Ondskan asi jen tak něco nepřekoná. Mimochodem, Marian Saastad Ottesen je kus a zasloužila by si mít tady biografii. ()
Dlouho mě nic tak nezaujalo.. Uměleckej scénář, hudba, dialogy, opravdovost, výsměch i myšlenka. Zabijte producenty všech trháků, scénáristy patosů a nesmyslů, dejte průchod smyslu! ()
Hodně originální snímek. Nikdy jsem si nebyl jist, jestli se mám vlastně smát nebo vyděšeně zírat. Černý humor na druhou. ()
Každý sám za seba vie povedať čo je pre neho najlepšie. Herecky mi to však veľmi nelahodilo , ale podareným prvkom bol scenár. ()
Je vám blbě? Bídně? Mizerně? Přihlašte se na vlastní nebezpečí do kurzu pozitivního myšlení, ale pozor - může se z něj nakonec nečekaně vyklubat Kurz negativního myšlení a to už je pak hodně hodně bittersweet. Asi tak jako celý tenhle film. No - ono možná i zde platí, že všeho moc škodí a že "optimismus je opium lidstva". ()
Překvapivě mi to přišlo dost slabé. Podle referencí jsem čekal mnohem víc a co se týče žánrové zařazenosti, určitě bych vyhodil "komedie", protože komické to tedy není ;-( ()
Hodně vtipná hořká komedie ze severu. Při některých scénách se prostě musíte smát, i když jde o smutné a závažné téma. Ale proč ho nepojmout s takovým nadhledem a tak krásně "sadisticky" jako hlavní hrdina? Nicméně srdcová postavička je rozhodně Asbjorn - robotický sešup ze schodů s baletní otočkou do křesla, při níž jedním rozmáchlým gestem popadne flašku alkoholu - to by nikdo jiný lépe nedovedl. ()
Asi nejoriginálnější komorní příběh poslední doby. Naprosto ohromující herecké výkony. Film naprosto bez zábran ve všech směrech (humor, utrpení, charaktery a intimita). Snad jen ten samotný konec je v něm až příliš obyčejný. Ale jinak po právu vydřených 95% ()
Takový zvláštní film o tom, jaxe určitá skupinka(dosti vypečená) lidí vypořádává s životem na vozíku. Ryzí komedie to určitě není, ale kazdopádně se člověk mnohokrát zasměje :) Jo a je to krátké a uteče to jako voda ! ()
tipicky severský film zaměřený hodně na psychologično a přemýšlení...celkem se mě líbil i díky krédu, který z filmu dle mého vyvěrá...že je lepší si vždycky všechno vyříkat do očí i když to není zrovna příjemné, než dělat jak je všechno krásný a v pohodě...tady to bylo umocněné tím, že se jednalo o postižené lidi a zdravé co se o ně starají a vzniká jisté pnutí a napětí...u mě za 4 * ()
Spousta černého humoru tak, jak to mám rád. ()
Absolutně netuším,jaký komentář bych měl k této podivnosti napsat.Krátká jednohubka o postižených.Tečka.Jestli to je komedie,nebo drama,též nedokážu posoudit.Možná že jsem na to málo intelekt :),možná jsem se nedokázal(jak říká jedna z postav) více vcítit do duše vozíčkáře,já prostě nevím.Celé to strašně rychle uteklo,ale já si z toho vůbec nic neodnesl.Sledovat prostě několik vozíčkářu,jak nadávaj na posranej život a nikdo je nechápe...nevím,ale ať přemýšlím jak přemýšlí,ať už by to autoři vzali z jakékoliv strany,asi by mě to stejně přišlo nuceně negativní...nebo pozitivní? ()