Kunsten å tenke negativt
The Art of Negative Thinking
Kurz negatívneho myslenia
Režie:
Bård BreienScénář:
Bård BreienKamera:
Gaute GunnariHudba:
Stein Berge SvendsenHrají:
Fridtjov Såheim, Kirsti Eline Torhaug, Henrik Mestad, Marian Saastad Ottesen, Kari Simonsen, Per Schaanning, Kjersti Holmen, Christian Soldal (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Geirr má tridsaťtri rokov. Pred dvoma rokmi mal autonehodu a od tej doby nemôže chodiť a je impotentný. Jeho žena Ingvild v snahe zachrániť manželstvo pozve na návštevu svojpomocnú skupinu telesne postihnutých, ktorých vedie agilná psychologička Tori. Doposiaľ samodeštruktívny milovník Johnnyho Casha a vojnových filmov sa vzbúri proti nevítanej invázii "pozitívnej" energie a za pomoci miestami až brutálnej úprimnosti sa pokúsi ovládnuť situáciu. V priebehu jednej noci tak prichádza k zúčtovaniu s falošnou úprimnosťou, dusivým súcitom, i zdanlivo osvedčenými metódami liečby duše...Debutujúci režisér spojil známu formulu škandinávskej psychologickej drámy so sarkastickou čiernou komédiou. Originálnemu výsledku pridáva na atraktívnosti hudobný sprievod pre rockových fajnšmekrov (Steppenwolf, Johnny Cash, Nina Simone...). (RTVS)
(více)Recenze (435)
Možná jsem to viděl v nepatřičně pozitivní náladě, ale nějak jsem se nesrovnal s tím jak je ten film takový šroubovaný. Vykonstruovaný, tím myslím. Jednak to, a potom bych ještě něco udělal s tím závěrem: když bezvýchodnost, tak bezvýchodnost! Žádné laciné pointy! Ale jinak dobrý. ()
Tenhle film šel něják mimo mě... ()
Jeden dům, jedno postižení a kupa problémů, které explodují. Zajímavé ovšem nejsou, často jsou až hodně vyhrocené a celou dobu mi tam neseděl lehký komediální nádech. ()
tady platí dvojnásob, že pokud se v nějaké z postav poznáte (podle výčtu postav - fyzických a duševních kriplů - zdánlivě není o co stát, ale je to stejné jako s filmem samotným), nikdy na tenhle film nezapomenete. ()
Geirr žije so svojou manželkou Ingvild v dobre zariadenom dome. Peniaze získali z poistky, ktorú dostal Geirr keď po autonehode ochromel. Je veľmi uzavretý a nechce už od sveta nič. Vlastnú manželku žiada aby ho opustila a nechala ho tak. Ona ho ale veľmi miluje a preto mu chce pomôcť. Príde k nim na návštevu teda terapeutka Tori (tú by som zabil byť ním), spoločne so svojimi tiež imobilnými pacientami (celá táto skupinka si hovorí Kurz pozitívneho myslenia). Geirr sa chvíľu zdráha ale nakoniec poslúchne prosbu svojej ženy a pripojí sa k "sezení". To je ale tak neznesiteľné a absurdné že Tori jednu vrazí a tá odchádza (bez ostatných pacientov). Ztrhne sa chlastačka a Geirr odpáli aj nejaká ten joint. Potom sa začínajú ale vynárať ďalšie predsudky medzi pacientami ale aj medzi Geirrom a Ingvid. Nerád by som Vás pripravil o túto šou takže pozerajte! ()
Další z typických severských komedií. Nevím v čem je jejich kouzlo-ale jejich podivný (nadprůměrně inteligentní) humor mi prostě sedí. Úchylné scény střídají ponuře laděné rozhovory a černý humor. 8/10 ()
Jako vždy severský pohled na věc, dobré herecké výkony, trochu čitelné dějové zápletky. ()
"zdravé" postavy jsem nepochopil, ostatní mě bavili. Tedy ctyři ze sedmi. to na komorní drama asi nebude nic moc.. ()
Výborná černá komedie o tom, že přehnaný pozitivismus a umělá solidarita jsou daleko víc na škodu, než upřímný a neidealizovaný přístup s pravdou řečenou do očí. ()
Pokud hledáte ukázku nějakého černočerného humoru, pak jeden z adeptů bude určitě také tento norský film. Poměrně nenápadný začátek filmu o partě postižených lidí pod vedení nadšené a pozitivně naladěné psychoterapeutky brzy začne nabírat obrátky a pracně udržovaná soudržnost celé skupiny se začne hroutit jako domeček z karet. Film celou dobu balancuje na hranicí mezi humorem a splínem, ale pokud jste fanoušci severského humoru a formy, pak vás to nepřekvapí. Na celém filmu mi nesedí trochu násilný happy end, ale divák by asi neunesl ještě temnější (byť pravděpodobnější) závěr. Film si rozhodně zaslouží shlédnutí … ()
Výborný film! Komedie jako víno, jen s několika tíživě emocionálně vypjatýmu momenty, které vypadaly nepatřičně, což je u filmu s takovým motivem velký úspěch. Naopak vtipů je tu víc než dost, a nejsou vlezlé. Celá ta sebranka provozuje klasickou severskou potrhlost, kterou mám tak rád (když se to s ní nepřehání), všechny postavy jsou zajímavé a komické i vážné zároveň (chybí postava, která by byla jen směšná nebo jen vážná). Téma filmu je vážné a mě nějakou chvíli trvalo, než jsem se od toho oprostil. Ve skutečnosti je to totiž mnohem zábavnější film, než by se na první pohled zdálo. ()
Nemám rád negativní myšlení, ale můj oblíbený uživatel to má v oblíbených filmech, tak jsem se překonal a s největší nechutí jsem to zkoukl a vida. Kurz negativniho myšlení, mě dost dobře pozitivně naladil.Proč ??? Několikrát během filmu snad napadne uplně každého otázka, jestli využívám veškeré možnosti, které narozdíl od ostatních lidí mám. V mžiku sekundy vám dojde, že ne. Ale toto není film o sebelítosti. Je až nechutně úpřímný a nevnucuje se vám a hlavně tento film si naprosto na nic nehraje. Nejde po citech ani se vám nesnaži vtlouc nějakou myšlenku. Je to jenom srovnání myšlenek, o tom jak nájít v každé situaci sám sebe. ()
Skvěle jsem se u filmu bavil a dokonce mi nevadilo že u toho byly titulky . Doporučuji ()
Pár potrhloušů na vozíčku v čele s krajně nesympatickou terapeutkou ze sociálky na výletě za impotentním rockerem, co celý dny kouká na válečný filmy, sjíždí desky Johnnyho Cashe a k tomu si rád potáhne z jointa. Dost ujetá zápletka s místy šíleným a hodně silným černým humorem hodně lidem paradoxně sedla,u mě se ta všudypřítomná negativita ale naprosto minula účinkem. ()
Komedie? Celkové vyznění sice je sarkasitické a absurdní, ale v průběhu filmu jsem se zdaleka nebavila. Označení komedie tedy považuji za značně zavádějící. Tedy nebavila jsem se a neužila jsem si sledování, které pro mě bylo místy vyloženě nepříjemné. Víckrát už to vidět nechci. Ale ne snad proto, že by to byl špatný nebo hloupý snímek. Jedná se o vynikající dílo, ale něco takového mi prostě stačí vidět jednou. Jo, mají pravdu, jenže vnucují ji natolik brutálním způsobem, že by na začátku mělo stát upozornění. No, není to film, který se bude líbit každému, ale všem má co říct. ()
Tenhle film je tak trochu srdcovka spojená s Karlovarským filmovým festivalem. Poprvé jsem ho viděl na festivalu v roce 2006 a byl jsem nadšen. A teď jsem ho na 51. KVIFF viděl znovu a zážitek byl stále stejně silný. To je prostě film s parádním černým humorem, ale také film, který vás chytí za srdce a po kterém si svého "normálního" života budete sakra vážit. No a navíc je to norský film a Norsko to je prostě další srdeční záležitost. Skål !!! 80% ()
Chvílemi velmi nekorektní ... komedie? Černá komedie, možná ani to tolik ne. Má to pár velice zábavných momentů a taky několik hodně vypjatých chvil. Ale tak už to na světě chodí. Snímek o tom, jak se handicapovaní snaží o pozitivní přístup a jak se to může zvrhnout, když se někdo nepodřídí. Rebelie, to je moje, norské filmy taky a proto mi to sedlo, je to spíš na 3 a půl hvězdy... ale čistě subjektivně dávám 4 za nekorektnost, otevřenost a za klení do fujtajbl pytlíku. ()
Az zas takova pecka to neni a jak pise lenuse, tak komedialnich scenek je tam malo. Podle me trochu filmu uskodilo, ze reziser snimek sestrihal z 93 minut na 73. Podle me nechtel zas moc sokovat, protoze trailer obsahuje sceny, ktere ve filmu chybi. Ale porad je to kvalitni seversky film. ()
Takhle má vypadat černá hořká komedie a ne to co nám servírují už nekolik let čeští režiséři. ()
K optimismu přes negativismus. Jestli si myslíte, že právě vy jste na tom špatně, nechoďte k terapeutovi ale podívejte se na tenhle tragikomický snímek, vemte si z něho pár nápadů a převeďte je do praxe. Komu pomůžou ať mi napíše... ()