Odposlech

V posledních letech jsem neviděl mnoho italských filmů. Popravdě si snad na žádný krom Odposlouchávání (Listening) nevzpomínám. Díky tomu jsem byl velmi mile překvapen kvalitou filmu, vybranému tématu i všeho okolo (některé záběry jsou velmi zajímavé a netradiční). Film předkládá velmi kontroverzní pohled na svět plný odposlouchávání, paranoidního sledování a "několika mužů" v pozadí, kteří tohle všechno řídí. Výsledek? Velmi příjemných 105 minut s dobrými herci (Michael Parks neskutečně připomíná Johna Voighta ...klon?Dvojče?) a překládá zajímavé poznatky o dnešním světě plného technologie sahající za představivost většiny z nás. Když už váš celý film nechá chladným, tak si aspoň pamatujte, že není dobré sbírat "podivný" kufr ze země a nosit ho domů... (19.04.2009)

Po kladných přijetí jsem čekal asi něco jiného protože já v tom vidím jen 50% film, který sice nezklame ale ani žádnou náhodou nenadchne. Jediný co film táhne lehce nahoru je Michael Parks to je celkem sympaťák i když nehraje v Tarantinovce. Martelli si vybral moc velké sousto a bohužel ho nedokázal úplně složit dohromady. (27.06.2010)

"Francesca Savelli nám opakovaně volá a mluví sama se sebou o sexu." To je ale podivné. Nicméně mě vždycky bavily konspirace, odposlechy, odborné finty a paranoia v prostředí plném aktivních i vyřazených agentů. Já jsem se při tomto odposlouchávání zkrátka pobavil i napnul a o to mi u filmů jde až v první řadě. (07.01.2016)

Neotřele vystavěný thriller s americkou zápletkou a italskou lehkostí (humor podávaný v malých dávkách neškodí v jakémkoli množství). Postavy jsou rozvrženy standardně: mladý hejsek kontra samotářský mazák s nešťastnou minulostí a dobrými konexemi; nestandardní je pramen většiny napětí, neboť „ty hodné“ (kteří až tak hodní nejsou) a „ty zlé“ (kteří pouze myslí tržně) povětšinou dělí – stejně jako v bourneovské trilogii – desítky kilometrů. Často ani netušené odposlouchávání kýmsi cizím vyvolá větší nervozitu než střelné zbraně, na něž v závěru jako vystřiženém z béčkové akce přesto dojde. Pokud snadno podléháte konspiračním teoriím, nejspíš po zhlédnutí Odposlouchávání promptně odpojíte pevnou linku a svůj mobil utopíte v nejbližší říčce. Varovné titulky před titulky naznačují, že filmaři chtěli nejen pobavit v technologiích méně zběhlého diváka, ale též vzbudit paniku, což je na podobně triviální podívanou přece jen příliš ambiciózní záměr. 60% (26.08.2010)

Vybavily se mi filmy Nepřítel státu, Bourne ultimatum, Spy game a Hrdinové a zbabělci. To je přesně ten žánr, který mi sedí, a když je dobře podanej.. a to tenhle film byl, tak mu člověk uvěří.. a zamyslí se.. "Sakra, to voni dovopravdy dělaj?" A uvnitř to člověka zneklidní. A na závěr už nezní otázka jestli je to možné, ale jestli se to doopravdy v tak šíleném měřítku, že za slovo "Thumbleweer", vás můžou sebrat a udělat chemickou lobotomii.. (04.04.2009)