Mighty Boosh

Z komediálních seriálů, které jsem letos stihl (psáno k půlce září; ale zase jich tolik nebylo, jsem spíše na tu dramatickou tvorbu, víme), mě Mighty Boosh bavil nejvíce. Jak taky jinak? Jsem zkrátka odkojen dada, nonsensovým humorem, fascinuje mě absurdno. Už se těším, až se k seriálu vrátím, hlavně k jeho druhé a třetí sezóně, epizodám Volání yettiho, Nanageddon, Noční můra o Mléčném Joeovi nebo třeba Podivuhodný příběh lišáka Smažky se na poli komedie málo co vyrovná. 90 % (15.09.2021)

Zaručeně nejšílenější seriál všech dob. Noel Fielding a Julian Barratt jsou neskuteční pomatenci. Ovšem tohle je jeden z těch seriálů, kde nemá smysl se na něj dívat pokud nemluvíte britsky (trochu v nadsázce - Američan by tomuhle rozuměl asi jako my polštině), protože z titulků (nedej bože z dabingu) prostě tu neskutečnou kadenci vtipů, schovaných vtipů a narážek na všechno možné i nemožné nemáte šanci pochytit. (27.09.2015)

V prvních dílech je poznat, že nejsou hoši ještě úplně jistí v kramflecích, avšak s o to větším zápalem se pouští do díla v druhé a třetí sérii. A jsem moc rád, že nerezignovali ani na formu (jak to často bývá zvykem u komediálních seriálů). Když si odmyslíme skvěle namixovaný humor (kombinace konverzační a situační komedie s příměsí značné dávky absurdna), Mighty Boosh nabízí i svérázný vizuální spektákl (často se surrealistickými prvky) a v neposlední řadě i skvělé (a žánrově velmi rozmanité) hudební vsuvky (složené jedním z hlavních protagonistů a autorů - Julianem Barrattem). (19.03.2017)

Pro mě nejgeniálnější seriál ze všech. Jste-li milovníci nonsensových ujetostí v kombinaci s jistým druhem britského humoru a občasnou hudební 'vložkou', rozhodně doporučuju. Tedy já bych to klidně doporučila všem, ale cosi mi říká, že většina by mě s tím poslala do p..atřičných míst. Každopádně Noel a Julian jsou nezapomenutelná dvojka komiků a ostatní 'Boosh posádka' se s nimi skvěle doplňuje. Jak už jsem řekla -geniálnost, dokonalost, ujetost, vtipnost, surrealita - to je prostě moje - nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem :) (15.11.2009)

Hm, tak nevim, je to docela trapny. Snaži se to být ujetě a ulítle šileny, ale chyba je ta, že to neni vtipny. Myslim, že tohle by dokázal vymyslet i puberťáckej spratek s trochou fantazie. Ale tohle není ani humor, tohle je prostě jenom směska trapnejch scének. A Vincent Noir, respektive ten herec, co ho hraje, mi jde strašně na nervy (ať už hraje jakoukoliv zamaskovanou roli). Prostě tohle asi vymyslel někdo na houbičkách a myslel si, že to bylo tak skvěly, že nám to musi zprostředkovat skrz tenhle seriál. Ale že to ve skutečnosti je o ničem, to mu uniklo. Fakt jsem se snažil, abych našel něco, čemu bych se zasmál, ale je toho pomálu... Možná tak ty hudební zpívající a taneční vložky, ale ani to neni podle myho gusta... No, v první sérii jsem se zasmál asi tak 2x... Ani druhá série na tom není líp. Herci furt hrajou asi padesát různejch rolí, ale ať se snaží sebevíc, vždy jdou poznat a neni to vtipny a nic. K tomu ten trapnej měsíc, děsíc... Na druhou stranu musim uznat, že nějaky zlepšeni pozoruju a dokonce sem se i několikrát zasmál. A hlavně po hudební stránce to je fakt kvalitní a takovej "We love the chosen one" mi zůstává furt v uších. Ok, ukecali jste mě, dám tomu dvě hvězdy... Třetí sérka opět nic moc. Akorát jsem si všiml zajimavyho úkazu - Julian Barratt se ani nemusi snažit a je vtipnej, naproti tomu Noel Fielding se snaží jak může, ale vtipnej není. A to platí asi ke všem postavám, ktery ztvárnili. Mužu s klidnym svědomím říct, že i všichni ostatní herci jsou lepší než Noel Fielding. Třeba takovej Rich Fulcher je fakt masochista, a Naboo (Michael Fielding) je vtipnej už svým vzhledem, chch. Každopádně po hudební stránce to furt perlí a v hlavě mi z tohohle ujetyho seriálu určitě něco zůstane. (09.06.2014)