Monty Python v Hollywoodu

V komentároch ku Pythonom sa často spomína, že na vystúpeniach opakujú svoje skeče. A to má byť kritika. Len tak pre porovnanie; keď ide na turné kapela, tiež prezentuje svoj súčasný album, pridá nejakú klasiku a sem-tam nový song. A keby aj, je zrovna u nich opakovanie problém? Keď opakujú tie najlepšie, najoriginálnejšia a najšialenejšie gagy, čo kedy hlava intelektuálneho zhúleného perverzáka, alebo Božia ruka, stvorili? Keď je výsledkom repetitívnosti, stále rovnako nezastaviteľný Idle, kamenný ksicht Grahama Capmana, "operný" hlas Jonesa, "švihlá" chôdza Cleese-ho, lietajúci spievajúci Gilliam na lane, alebo všetko, čo povie alebo znázorní Michael Palin, originalita stráca časť svojho významu. Oni sú skrátka výnimka, je to tak. Vždy som chcel byť ....................................................................................... drevorubač ! (28.07.2014)

"Já jsem ráno musel vstávat už v deset hodin v noci, půl hodiny před tím, než jsem šel spát, jedl jen kousek studeného utrejchu, pracoval ve fabrice devětadvacet hodin denně a šéfovi platil za to, že jsem vůbec mohl chodit do práce, a když jsem přišel domů, tak nás otec vždycky zabil, tančil na našich hrobech a zpíval Alelujá!" Skeče tady získávají další rozměr. Jsou obohaceny o bezprostřední a autentickou reakci publika a Monty Pythonovci se neomezují jen na jeviště, ale kolikrát zamíří do diváků, aby je ještě více zapojili do svého učinkovéní. Snůžka skečů velmi rychle jdoucích za sebou mě připoměla divadlo Sklep. (04.09.2009)

A teď něco úplně jiného, Monty Pythoni na prknech, která znamenají svět… a u publika dochází k výbuchům smíchu, kdežto na jevišti dochází přímo k výbuchům účinkujících. Naživo se muselo jednat o zážitek vskutku unikátní, pokud by vám tedy zrovna John Cleese nevnutil albatrose. Vybrat to nejlepší, z nespočtu geniálních skečů těchto virtuózů absurdního humoru, pro jedno představení, byl úkol určitě nelehký. Přesto se jedná o výběr více než uspokojivý. Létající cirkusáci se s tím nemažou a ihned začnou matematickým songem o šedesátdevítce, přesunou se do ringu za boxerem zápasícím sám proti sobě, nejen švihlou chůzí se dostaneme na olympiádu neplavců v plavání a maraton závodníků se slabým močovým měchýřem, aby nám nejedna slza ukápla při hymně všech drsných dřevorubců. Ono to není ale jen o zábavě, člověk se také dozví spoustu nových faktů. Například zjistíte, zdali bylo želé na Poslední večeři a proč byl nakonec klokan přemalován na apoštola, jak si stojí Lenin a Che Guevara ve fotbalovém kvízu a jestli Karl Marx vyhraje luxusní koženou sedací soupravu. A na Červenou Karkulku zcela jistě také změníte názor. (17.04.2023)

[Druhé zhlédnutí] Monty Pythoni by určitě sestavili "nabitější" setlist jejich gagů, i když čestné výjimky geniality hlavně v podobě švihlé chůze a kanadských dřevorubců se najdou. Celkem je spíše zajímavé sledovat to, že několik "vyvolených" se mohlo účastnit takovéto fanouškovské akce. O to větší škoda, že většina z náš už takovou příležitost nikdy mít nebude. 70 % (22.01.2011)

Tak jako je Létající cirkus stvořený pro televizi, je Live at the Hollywood Bowl nejlepší naživo, proto nemůže nikdy na obrazovce vyniknout více než Pythonovic jiné eskapády. Pokud ale více jak hodinu sledujete ty nejlepší scénky s občas přidanou písničkou a ještě se do toho pánové nebojí vyjít směrem do publika, tak to nemůže dopadnout jinak než geniálně. (14.06.2007)