Dárce

Pre mňa veľké prekvapenie. Trailer som nevidel, stačilo mi prečítať si anotáciu a čakať čo nakoniec v kinosále uvidím. A ono to nie je až tak teen ako sa hovorí. Režisér skvele pracuje s farbami a diváka vtiahne do filmu práve tým, že mu odkrýva farby prostredníctovm spoznávania zmyslov hlavného hrdinu. Tako ako postava o filme objavuje nové a nové veci z minulosti, tak divák dostáva zaujímavú hru už so spomínanými farbami a zvukmi(zvierat, šumenia mora, šuchotanie trávy). Ale aby som to zhrnul... film dokonale zaujal a vtiahol ma do deju, k tomu sa pridal skvelý stred filmu, kde sa ukázali charatery postáv a hlavná linka deju, no a celé sa to zakončilo urýchleným a trošku slabším koncom. [9. MFF Cinematik 2014] (12.09.2014)

Ve Walden Media si nechali udělat průzkum a zjistili, že intelektuální kapacita dnešních puberťáků (tedy cílového publika společnosti) nepřesahuje možnosti desetiletých dětí. Takže se poohlédli po literatuře pro děti a nechali z ní udělat scénář s trochu staršími postavami. Soudě dle mnoha kladných ohlasů byl jejich průzkum správný. Jinak je to tradiční romantická light dystopie, která je ke konci čím dál nemožnější a samotný závěr může jít vysvětlit už jen aplikací pokročilé magie. Nuda, nuda, šeď, šeď. (23.09.2014)

║Rozpočet $25miliónov║Tržby USA $45,090,374║Tržby Celosvetovo $66,980,456▐ S prichádzajúcim večerom na filmovom festivale prišlo aj na Slávnostné otvorenie a na očakávaný film Darca (The Giver, 2014), sci-fi film zručného režiséra Phillip-a Noyce, ponúkol zaujímavú víziu sveta ľudí budúcnosti, doslova separovaných ľudí žijúcich v čierno-bielej harmónii. Na prvý pohľad žijúcich, bez zlých vedľajších ľudských faktorov ale ani v tomto svete to nemusí byť všetko v úplnom poriadku. A preto tu máme nadaného darcu Jonasa (Brenton Thwaites), ktorý by mal určiť ten správny smer. Film ponúka zaujímavú víziu, ktorá stojí za zamyslenie, k tomu tu dostatočne pootvára zmysli filmového nadšenca aj úžasné vizuálne pojatie a silné scény. Tento projekt bol na festivale prijatý z veľkým nadšením. /videl v kine: 80%/(filmový festival Cinematik 2014) (14.09.2014)

Základ (svět, do kterého je příběh zasazen) je hodně podobný jako v Divergent. Příběh a myšlenka jsou ale odlišné. Navíc jde pouze o jeden film, ne natahovaou trilogii nebo tetralogii, které se v posledních letech tak rozmohly. A hlavní postava je mužská, ne ženská. Takže i když tenhle film spadá do tak oblíbeného žánru "antiutopie", se kterým se od prvotní popularity Hunger Games tak trochu roztrhl pytel, zdá se mi v mnoha ohledech dost jiný. Osobně mám navíc slabost pro filmy, které vyzdvihují důležitost lásky. Takže co na to říct... film mě zkrátka dojal a moc se mi líbil, proto tak vysoké hodnocení. Krom hereckých výkonů Meryl Streep a Jeffa Bridgese potěšila i mini rolička Taylor Swift. ~(4,3★)~ (20.09.2014)

Tak si to shrňme, film režíroval tehdy 64letý matador thrillerového žánru (i když nejen toho) Phillip Noyce podle předlohy, kterou napsala v roce 1993 tehdy šestapadesátiletá Lois Lowry. Román tedy vznikl dávno předtím než se svět zbláznil do žánru young adult boje s dystopiemi:) A z nějakého důvodu někomu přišlo jako dobrý nápad tento snímek vyprodukovat v době vrcholného boomu daného žánru (pro srovnání v roce 2014 šla do kin první část finále - ano, zní to hrozně - Hunger Games, a Harry Potter byl už pár let na odpočinku; jako ta postava, ne značka, to zas neblbněte, ta se teprve začínala ždímat;)). Jen si tak nějak ten někdo nedal práci zjistit, kam se žánr od roku 1993 vyvinul, a hlavně jestli autorka dostatečně držela prst na tepu doby... a příčetnosti:) Když se podíváte na popis série The Giver, zjistíte, že jde o celkem čtyři knihy, vydávané s dlouhými rozestupy (1993 - 2012), přímo spolu souvisí jen první a poslední díl, a míchají se tam podivné nadpřirozené schopnosti s dystopickou sci-fi. Takže je to spíš cosi podivného než materiál vhodný ke zpracování jako osamocený film:) Nemám iluze o tom, že geniální věci jako Verneovy Dva Roky Prázdnin by u dnešního vzorku cílové skupiny obstály, a podobné to je i zde. Vysvětlením bohužel je, že Jeff Bridges byl velkým obdivovatelem předlohy, a mnoho a mnoho let usiloval o její zfilmování (scénář existoval už v roce 1998!!!) - a jeho nekritický náhled je tak možné označit za nejpravděpodobnější příčinu, proč to dopadlo tak jak to dopadlo. A pokud se - tak jako Honza Musil na TV Barrandov - ptáte jak to dopadlo, tak asi takto: Dárce může fungovat právě na nezkušeného mladého diváka, který nemá moc "nakoukáno" a skoro nic načteno - my ostatní uvidíme všechny ty "inspirace" (ačkoliv minimálně u části z nich je kauzalita přesně opačná - pamatujte, rok 1993;)), a díry v logice prezentovaného světa, respektive spíš příběhu. A dokážeme si už představit, že pokud nemáte emoce, a vztahy k ostatním lidským bytostem vnímáte jen "funkčně", je vám naprosto nesrozumitelná řada morálních dilemat "normálního" člověka. Myšlenka světa, který si drží jisté spojení s emocemi a hlavně samozřejmě hrůzami zášti a násilí skrz jednoho vybraného profesionála (a zároveň vyděděnce), není špatná. Špatné je, když se tento svět začne rozpadat naprosto předvídatelným způsobem - a pak se ukáže, že je to celé jinak. Jinak takovým způsobem, který naprosto nedává smysl, a popírá samotnou možnost existence takového světa:) A vede děj k závěru, který očekáváte, a nemůžete nevidět, že to skutečně zajímavé se začne dít až po zatmívačce, díky již zmíněné kombinaci jakési omnipotentní technologie/nadpřirozena:) Je to velká škoda, vizuálně to totiž není vůbec špatné dílo (nemyslím jen efekty, ale i architekturu atd., a to byl rozpočet jen mrzkých 25 milionů dolarů), a herecké výkony také nedělají ostudu, ale ten scénář je peklo. 50% a víc ani ťuk. (04.02.2021)