Umírající zvíře

Rozporuplné drama o lidských vztazích, kterému dominuje výkona Bena Kingsleyho a přenádherné Penélope Cruz, ze které se stává kvalitní herečka. Celým snímek nás provází nádherná převážně klavírní hudba, která snímku dodává pěknou atmosféru. Pohled do života postaršího muže je zajímavý a moralizující, ale filmů s podobným příběhem je mnoho a Elegy řadím do průměru. Tři a půl hvězdičky...... (05.11.2008)

„Je možné, že tohle je poprvé, co si spolu doopravdy povídáme?“ – „No...po dvaceti letech šukání to není tak zlý. Znám dost lidí, kteří se k tomu nedostali ani po čtyřiceti letech manželství.“ Umírající zvíře je velmi pocitový film, a pokud se nedokážete dostat na stejnou vlnu, filmem se dost možná pronudíte. Mně se však naštěstí „naladit“ podařilo. Lví podíl na tom má opravdu výborná klavírní hudba (hlavně Erik Satie!), která možná nejenom, že doplňuje atmosféru, ale místy ji dokonce tvoří. Ovšem je jedině dobře, že film neobsahuje jen jednostranný typ emocí, nechybí zde totiž ani humor (který je trochu hořký, cynický) a také spousta životních pravd. Samotnou kapitolou je ústřední herecká dvojice (nelze však opomenout i výtečnou Clarkson s Hopperem ve vedlejších rolích). Penélope se zde skvěle ztotožnila se svojí postavou. Zprvu působí jako éterická bytost z jiného světa, ale postupně se hlavnímu hrdinovi (a publiku) otevírá (ne však zcela, což je jedině dobře) a každým okamžikem je krásnější (a tím teď rozhodně nemyslím pouze zevnějškem). Ben Kingsley pro změnu ukázal, že rozhodně patří mezi ty obdařené herce, kteří mohou jen statický stát (či sedět), mlčet a pouze obličejem zprostředkují divákovi vše, na co jejich postava myslí. Jakože já se do jeho Davida dokázal vcítit velmi rychle, ať už kvůli jeho upřímnosti směrem k divákovi („Znovu jsem našel vnitřní rovnováhu a svou nezávislost…komu se to snažím namluvit?!“) či všem těm na první pohled skrytým obavám a tužbám (při každém Davidově návratu domů jsem čekal na tu konkrétní zprávu stejně naivně až dětinsky jako on). Za slabší na snímku považuju linku se synem a pak úplný závěr (kde se mohlo víc přitlačit na pilu). Celkově to vidím na silné 4*, třeba při další projekci přihodím i tu poslední hvězdu. „Krásná ženská je nápadná, vyčnívá z řady. Nemůžeš ji přehlédnout.“ – „Ale nitro nám uniká. Vidíme jen krásnou skořápku. A ta krása nás nepustí hlouběji...jo, jsme tak oslněni zevnějškem, že dovnitř nikdy nenahlédneme.“ (29.03.2015)

Bavila mě první půlka, když tam byla pořád Penelope a nejen protože tam byla nahá, ale prostě mě zajímala. Oproti tomu mě nezajímal syn Bena Kingleyho nebo Dennis Hopper. A samotnej hlavní hrdina, i když ho Kingsley zahrál dobře, mi prostě nebyl sympatickej. Asi je to pro starší lidi, když stárnutí je tam docela hlavní motiv. Značná část filmu mě prostě minula a při scéně když Dennis Hopper líbá Bena Kingsleyho jsem vyprsknul smíchy. (29.04.2009)

Jeden pomalu odkvétající život, který si blížíc se završení své pouti uvědomuje prázdnotu, v níž byl po celou dobu uvězněn. Přesně takový je život profesora Davida Kepeshe, jemuž proudí více krve do pohlavního orgánu než do srdce. Kepesh, známý to sukničkář, by asi nikdy nečekal, že se jedné z jeho studentek, Consuele, podaří uvést tep jeho srdce do toho správného rytmu, a že se z cynického sexuálního hladovce může díky kouzlu krásky s čokoládovýma očima stát něžný romantik. Stalo se tak a z nezávazného flirtu se stala tragédie, při níž zabolí srdce, vyrojí se pár slz a v mysli vykvete několik duchaplných myšlenek. Dva milenci, jeden klavír mezi nimi, dva staří přátelé, umění aplikované na život, velmi subjektivní monology, trefná moudra, intimita a spousta emocí...to jsou hlavní ingredience pro vytvoření tak senzitivního a vpravdě skvělého zážitku, jakým pro mě Umírající zvíře bezesporu je. Přičtu li k tomu ještě vynikající výkony, na kterých film stojí, citlivou práci kamery a skvělý hudební doprovod, musím před dalším režijním počinem Isabel Coixet pokorně smeknout. Ben Kingsley konečně po dlouhé době dostal roli, ve které může naplno projevit své nesporné kvality a já bych mu za ní hned dal zlatou sošku, Penélope Cruz je film od filmu lepší a její herecký projev v tomto filmu vedle jejího půvabu rozhodně nezanikne. Velmi mě překvapil Dennis Hopper, o jehož hereckém umu nepochybuji, ale vidět ho v takové roli, jakou (bravurně) ztvárnil v Umírajícím zvířeti, je pro mě nevídaným a překvapivým zážitkem (v porovnání s jeho rolemi psychopatů, Modrý samet budiž příkladem). 90% (17.11.2008)

Citlivé drama se skvělou režií a velmi dobrými herci. Škoda průměrného scénáře a trochu zbytečně natažené stopáže. Penelope Cruz jako vždy nádherná a postupně ji opravdu přicházím na chuť. Není divu, když ji vidím v tomto měsíci už podruhé v hlavní roli a po dokonalém výkonu ve Vicky Cristina Barcelona přijde toto srdceryvné drama. 70%.. Už by to opravdu chtělo zavést 10 hvězdiček aby se ušetřilo zbytečného zaokrouhlování. (12.10.2008)