Líbáš jako Bůh
You Kiss Like a God
Režie:
Marie PoledňákováScénář:
Marie PoledňákováKamera:
Martin DubaHudba:
Petr MalásekHrají:
Kamila Magálová, Jiří Bartoška, Eva Holubová, Oldřich Kaiser, Nela Boudová, Roman Vojtek, Martha Issová, Filip Antonio, Jakub Grafnetr, Jaroslava Adamová (více)Obsahy(1)
Helena Altmanová je sympatická profesorka francouzštiny a literatury na gymnáziu. Patří k oblíbeným pedagogům, díky zdravému nadhledu si rozumí se studenty i kolegy ve sborovně. Zato její soukromý život je plný překvapení. Soužití v jednom bytě s bývalým manželem, úspěšným spisovatelem Karlem, problémy ovdovělé sestry Kristýny, manželské karamboly syna Adama i pozdní lásky babičky Alžběty - to všechno Helenu zaměstnává natolik, že jí na vlastní život a vlastní city jaksi nezbývá čas. A přesto jednoho dne přijde to, co obvykle přichází, když už jsme na sny rezignovali. Helena se za pohnutých okolností seznámí s lékařem záchranné služby Františkem. A úplně normálně a naplno se zamiluje! Začíná bouřlivý příběh plný vášně, rozchodů a návratů, v němž vztah zamilované dvojice plánovitě či neplánovaně komplikují jak partneři, tak další členové rodiny. Na otázku, kde hledá náměty, scenáristka a režisérka Marie Poledňáková odpovídá: „Je to jednoduché, náměty leží na ulici, stačí se shýbnout,“ ale vzápětí dodává: „Já už jsem si plánovala jen bezstarostné užívání života, těšila se na cestování, na nové zážitky a objevy. Opravdu jsem neměla zájem chodit po ulici, natož se shýbat! Jenže pak tam leželo … NĚCO… čemu neodoláte, co musíte uchopit, musíte do toho jít, bezhlavě a naplno. A to byl začátek projektu Líbáš jako Bůh. Už léta jsem nepsala tak rychle a spontánně. Inspirací mi byly situace, které se odehrály dnes, včera nebo před třiceti lety a na které nikdy nezapomenu,“ přiznává se autorka této úspěšné české komedie. „Ve scénáři se otiskly moje zážitky, příběhy přátel, kamarádů i dětí a dokonce i situace, jejichž tvůrcem je můj vnouček.“ V hlavních rolích Kamila Magálová, Oldřich Kaiser, Jiří Bartoška a Eva Holubová. (oficiální text distributora)
(více)Videa (6)
Recenze (870)
Děti se straší polednicí....diváci Poledňákovou. Tenhle zločin proti příčetnému publiku je kombinací mnoha skutkových podstat v rámci úderných hesel "Nebát se a nAkrást", "Zatloukat, zatloukat, zatloukat" a "Nokia, connecting people. " Vznikla specificky česká spatlanina, do které MP přihodila zahraniční suroviny v podobě hudby z Love Actually (ubohá Norah Jones), motivů a neobratných vykrádaček z Lepší pozdě nežli později, výkvět českých celibřitek a svému husákovským reálným socialismem odkojenému publiku dopřála simultánní orgasmus pokaždé, když některé z postav přišla smska. Trpícímu divákovi budiž útěchou, že jeho martyrium se nestupňuje, ale pouze opakuje, což vede k několikanásobnému zacyklení děje, kdy se tatáž kolize a tatáž krize opakuje, takže si i velmi retardovaný divák přijde na své. Zásadním tématem je tu opět, jak jinak, nevěra, která kvete v každém věku. Jediný pokrok oproti předchozím tematizacím nevěry coby českého národního sportu je tu aspekt technologických vymožeností a pokroku s nimi spojených. Poučením zřejmě je, že nevěra za pomocí internetu a mobilu je sice ohromně "free, cool, in", nicméně důkazní materiál a googlizace potenciální sokyně je směšně jednoduchá, tudíž je lépe a pohodlněji provozovat systém grupáčový. Líbáš jako Bůh je totiž zvláštním bačkorovitým způsobem cynické, zkažené a podivně zkorumpované. Jakýsi ostrůvek pozitivní deviace představuje minimálně herecky Jiří Bartoška, který ze svého mimoprostoru s nadhledem glosuje oceán imbecility kolem. Glosátorskou pozici lázeňského šviháka oslabuje fakt, že žádná postava a žádná linie nedává smysl, a chaos se ve smrtící stopáži komentuje těžko. Velká rána na závěr: jsou filmy, které jsou tak špatné, až z nich hýkáte smíchy. Tenhle k nim nepatří. 1/10. P.S. Na rozdíl od Tetsua chápu normalizaci se všemi příznaky jako období cca 1969-75, podle mě film nese dědictví spíš husákovského socialismu života v tzv. šedé zóně, kdy se údajně nedalo než zanášet u sousedů a chalupařit na vlastním... ()
Není to takový průšvih jako předchozí Krokodýli, které jsem označil za malé filmové týrání a to jsem se vážně snažil. Přesto má Líbáš jako Bůh do zábavnosti (komediálnost je ve většině případů totálně nefunkční), jakési zajímavosti a hlavně uvěřitelnosti hodně daleko. Kdysi zbožňovaná Poledňáková se představuje bez glancu, ale ještě ne tak úplně na zabití.. děkovat může hlavně několika velmi slušným hercům!! Ti ji podrželi.. ()
Hlavní zážitek - téměř dvě hodiny v kině s dalšími 300 návštěvníky? V našem malém městském kině! Celkem šok, když jindy nás je sotva 15 a někdy se vůbec ani nepromítá. Ale proč zmiňuju kolik nás v tom kině bylo. Protože kdybych se na ten film dívala sama, tak hodnocení je určitě nižší, zklamání větší a rozhodně se tolik nenasměju. Když na plátně herec něco zahlásí a všichni kolem vás se smějou z plných plic, strhne to i vás chtě nechtě se smějete taky a nepřemýšlíte celou nad tím, jak je to trapný nebo uplně blbý, ale snáž se uvolníte a užijete si film. Takže ačkoli bylo ve filmu několik věcí, které se mi nelíbily nebo dokonce štvaly (předčítání SMSek, samotná replika: Líbáš jako bůh, milovník Kaiser atp. hodinový konec atp.) vzpomínám teď s odstupem času spíše na to lepší ze snímku (a to nejlepší: Eva Holubová!!!!) ()
Nebyla to nějak zvlášť nuda, stejně tak ani zábava, film mnou provanul, nic nezanechal a vícekrát se, předpokládám, už nesetkáme. Nešlo o takovou katastrofu, jak zde líčí některé hysterické "odpadové" komentáře, zkrátka humor takřka nefungoval, trapnějších či hlušších míst zde bylo po vícero, ale nic, z čeho bych byl nějak brutálně nasrán či pobouřen, jsem zde nenašel. Zkrátka jsem nebyl cílová skupina, to je záhodno si uvědomit. 2* mi příjdou tak akorát, pokračování si už asi nedám. ()
Un reportage de sledování "Buch, buch, buch, Bílej Tesáku!" jednoho zimního večera - v televizi. Na počátku nebylo slovo, ale pár let po vzniku filmu a při znalosti ohlasů (i když o filmovém vkusu známých, kteří to chválili, vím své) snaha nebýt předpojatý. Bohužel mi to moc dlouho nevydrželo - první půlhodinu se totiž děje hovno, další půl hodiny se dějí naprosto nesmyslné věci (vyřešení půlroční absence) a potom už jen zděšené čekání, co za klaunské etudy typu rozlití kelímku při pohledu na hodinky, nebo květináče na Šteindlerově hlavě, se ještě přihodí. Přítelkyně - obvykle ochotná sledovat příhody Deana Caina a Lois Lejnové - po tři čtvrtě hodině odchází číst článek od prof. Šámala o jeho trestním zákoníku. Laici nechť mi věří, že ten dvacetistránkový článek je ekvivalent Klausovského sborníku ód na vlastní všeznalost a neomylnost v oboru Všechno. Já, moji drazí, se držím, a odpočítávám každý reklamní blok, přičemž už při druhém vyhledávám stopáž a zděšeně zjišťuju, že tahle věc má bez reklam SKORO DVĚ HODINY. Nehledě na to, že Bartoška, Issová a Holubová mě naprosto děsně srali každou svou vteřinou na plátně, bez ohledu na příběh. A ten tedy stojí za to; a nedosti na něm, ty na něj navěšené propriety jsou skutečné PEKLO. Když se František Fuka navážel do paní Poledňákové v tom smyslu, že jí naprosto ujel vlak, co se sledování současnosti týká, netušil jsem, že by to mohla být pravda. Ale ta zoufale viditelně hraná "bezprostřední talk show" s nahraným smíchem? Taky jsem naposílal kopce smsek a nikdy se mi nestalo, že bych něco odeslal tím, že mi mobil spadne na zem, ale čert to vem. Ale ta „denně se dívám smrti do tváře“ moudrost ve třech čtvrtkách filmu? A civilové producírující se po vyšetřovnách na emergency jak se jim zlíbí, jenom aby mohla postava být ještě o něco "vtipnější"? A do toho ještě podnikatelka Bohunka a její všemocný detektiv Eda. Ještě jednou - tohle je PEKLO! Reklama s Chuckem Norrisem a cibulí byla mi vykoupením... Ale pojďme na konec, na úžasné vyvrcholení. To nastane střihem „o sedm měsíců později“ a nenapadá mě jiné přirovnání, než že je jako "z hovna bič". Všichni se mají víceméně rádi a jsou šťastní. Drobný háček je v tom, že se vůbec nic nezměnilo a všichni se pořád chovají jako debilové... Tenhle film má prostě úplně všechno včetně hip-hopu, přisprostlé stírací hlášky a roztomilého chlapečka říkajícího prdel a hovno (viz závěrečná titulková paralelka). Takže se vážení klidně pohoršujte nad tím, kolik sprostých slov jsem si dovolil tady použít;) Moje váhavé podezření z dob laskavých Velryb a Bavících se světů tady dostalo jednoznačné potvrzení, že Poledňáková se defitivně dala k Temné Straně Síly. Kdysi dávno zaujatě líčila, jak má ženská držet hubu a krok, jinak si chlapa neudrží. Pak úspěšně bavila celý národ tím, jaká to byla švanda, když se manželská erotika zpestřovala někde jinde. Teď už přešla na regulérní polygamii a adoraci sebestředných sviní. Ty staré filmy ale byly aspoň postavené na nějakém pochopitelném příběhu, měly sympatické hrdiny, a měly humor. Tohle je jenom snůška hovadin. 20% a možná respekt ke Kamile Magálové, jak šmrncovně dovede vypadat v osmapadesáti. () (méně) (více)
Galerie (22)
Zajímavosti (17)
- Ve chvíli, kdy Helena (Kamila Magálová) vytáhne zpod vánočního stromku mobil, jelikož jí přišla SMS, je čas na mobilu 15:40. Čas přijetí SMS je ale 20:53. (David7)
- Režisérka Marie Poledňáková zakázala během natáčení Oldřichu Kaiserovi (František) požívání alkoholu. Pokud by dohodu porušil, natáčení by pro něj ihned skončilo. (jenik71)
- Marie Poledňáková si dlouho nevěděla rady s obsazením hlavní ženské role. Rozhodla se jednoho večera, kdy se dívala na Banánové rybičky (od r. 1999), ve kterých byla hostem Kamila Magálová (Helena). (hippyman)
Související novinky
Zemřela režisérka Marie Poledňáková
Ve věku jednaosmdesáti let v úterý v dopoledních hodinách zemřela česká scenáristka a režisérka Marie Poledňáková, autorka populárních rodinných komedií včetně dodnes extrémně oblíbené „české komedie… (více)
Jaroslava Adamová 1925 - 2012
V sobotních ranních hodinách zemřela v Praze ve věku 87 let herečka Jaroslava Adamová. Začínala jako statistka v Národním divadle a divadle Větrník už za studií na konzervatoři, kde absolvovala v… (více)
Reklama