Quiet room ni jókoso

Film úsměvně vyšinutý jako Tetsu a obyvatelé psychiatrické léčebny (včetně sester a doktorky Shirai :), do které se dostane depresivní Asuka. O hořce vyznívající sekvence v něm není nouze, přesto z něho prýští uvolněnost a positivní nálada, jež ve finální fázi silně atakují diváka. Menší srovnání s Parkovou Cyborg Girl není už vzhledem k lehce legračnímu panteonu svérázných postaviček určitě mimo, leč na místě je konstatování, že Tichý pokoj má příběh, japonsky citlivé pojetí a formální hrátky v něm téměř nenajdeme. 9/10 (20.06.2008)

Taká japonská variácia Girl, Interrupted, ale podaná samozrejme v tom ich bláznivom štýle. Lenže aj napriek odľahčenému tónu a pár infantilným vtipom, sú tragické príbehy všetkých tých pacientiek na psychiatrii aj dostatočne smutné. Hlavná hrdinka si dlho nechce priznať, že ta skončila oprávnene, takže až kým si to neuvedomí, tak tam zažije kopu vtipných a aj smutných príhod. Bavilo ma sledovať všetky pacientky a celkom by ma zaujímalo, ktorá ďalšia z nich sa odtiaľ niekedy dostane, ale to sa samozrejme už nikdy nedozvieme. Celkovo to je po každej stránke vydarený film. 8/10. (30.12.2021)

Psychedelické komediální drama z psychiatrické léčebny. Novinářka Asako se jednoho dne probudí připoutána na lůžko a vůbec netuší, kde je a co tam dělá. Začátek mi přišel strašně roztěkaný a chvíli mi trvalo, než jsem si na ten styl zvyknul. Hlavně v druhé půlce jsem se do filmu vnořoval stále hlouběji s tím, jak zjišťujeme, co se stalo. Silněji na mě působili dramatické části, ale ani jako komedie to není špatný a několikrát mě tichý pokoj pořádně dostal. Pokud se vám bude tichý pokoj líbit, tak se zkuste podívat na I´m cyborg, but that´s ok od Park Chan-wooka, který se rovněž odehrává v psychiatrické léčebně a i když je dost jiný, rozhodně je podobně svůj jako tichý pokoj. (19.04.2008)

Psychické i psychologické, komplikované, duševní, těžké, nepředvídatelné, nemocné, nekonečné. Aneb když jednou zešílíš, nikdo nezaručuje, že se nevrátíš zpátky do reálného světa. Zkrátka paráda! Velmi se mi to líbilo. Veškeré psychologické tragické pohnutky hlavní hrdinky, odkrývání vzpomínek, které byly zastrčené v hloubce duše, dávné události, uvědomění si vlastních chyb, do toho jednotlivé příběhy ostatních pacientek vytvořilo něco moc zajímavého. Každá postava má komplikovaný charakter, ať se jedná o sestry nebo ošklivého přítele. Film, který dokáže pohltit. "..jsem v říši nudy. Ty jsi v říši legrace, proto se můžeš smát, když přestříkáváš svatyni na stříbrno!" (09.08.2010)

Kdo by čekal drama ve stylu Přelet nad kukaččím hnízdem nebo Narušení ten bude zřejmě dost překvapen. Welcome to the Quiet Room je velice svěžím a originálním snímkem, který za celou dvouhodinovou stopáž nezaškobrtne a jede jako správně seřízené hodinky (na čemž má podíl hlavně režisér Suzuki Matsuo). Komediální prvky jsou jaksi navíc, ale nenarušují celkové vážnější vyznění filmu. Také se mi líbilo, že se (skoro) nedočkáte revolty proti zchátralému a tyranizujícímu systému, která je typická pro všechny filmy z psychiatrického ústavu. 80 % (05.09.2008)