Bouřlivé výšiny

Andrea Arnold má jako režisérka naprosto evidentně úžasný smysl pro estetičnost filmu, který jí v kombinaci s výbornou kamerou film vytahuje jen tímto hodně vysoko. Nedovedu si to představit bez vizuální stránky na takové úrovni, ale vzhledem k tomu, že příběh není převyprávěn špatně, jen trochu zdlouhavě a s dobrými hereckými výkony, to dopadá velmi dobře. (08.01.2017)

Režisérka Andrea Arnold má strašně zajímavý a osobitý vizuál. Ruční kamera mi ne ve všech místech úplně seděla, ale svůj účel měla. Co se mi líbilo, bylo to snímání postav zblízka a snímání detailů. Tento film není vůbec postaven na dialozích, režisérka vůbec dialogy nepotřebuje k vyjádření všech pocitů a emocí. Někomu jistě bude chybět ta typická hollywoodská líbivost a načančanost, ve filmu úplně chybí hudba. Prostě nám je předložen temný a "špinavý" milostný příběh bez idealizovanosti. To se mi právě líbilo nejvíce. Škoda jen, že druhá polovina už není tak působivá, jako ta první. Pro mě se jedná o dobrý film, který však není pro každého, sama nevím, komu bych film vlastně doporučila, ale pokud máte tato anglická a reálně podaná dramata rádi, tak si na film určitě čas udělejte. (22.04.2012)

Zaplaťbůh konec, snad nikdy jsem se na závěrečné titulky tak netěšila... Téměř pořád jsem měla dojem, že se jedná o nekonečné domácí video, které si pro své potěšení natáčí senilní čeledín z pastoušky. Tu natočí manželský sex na mezi, tam porod na tom skoro stejném místě... Nic proti rozevláté kameře a změnám oproti knize, ale trvá to tak dlouho a ještě to stejně neobsáhne celý děj? ZÁKAZ dívání pro pejskaře, z pouhé jedné scény v závěru by vám nebylo dobře. Už prosím netočte Větrnou hůrku, stop please! (29.05.2012)

,,NA VÝŠINÁCH JE TO JINÉ….“ /// (NAŠEL JSEM HO VENKU…) Tak tak, dobrej křesťan venku černocha nenechá. Roztřesená kamera sleduje jak mladík po očku šilhá po dívce, smrdí to láskou. Venku fouká vítr (furt, až mi je z toho kosa), na obloze hejno ptáků, po louce se honěj psi a mládežníci se válej v bahně (nesmím zapomenout na dramatickou pauzu se záběrem na mokrou větvičku – napsal bych vlhkou, ale…). Asi tak 50x zfilmovanej příběh o nepřející lásce, nepřející rase, plnej anglickýho počasí a kamerových záběrů ,,na nic“ (kameraman zřejmě dostal životní šanci vyzkoušet si všechny čudlíky na kameře a splnit všechno, co ho kdy v kamerových fantaziích napadlo – radši nemyslet, co může znamenat ten třes…). Život v osadě o pár číslech v 18.století, sleduje zajímavě rozmezí cca 30ti let. Děti rostou a rostou a jak už to tak bejvá, přichází obrat a já nevím, jestli ten tragickej příběh lásky co zabíjí, není spíš pro masochisty nebo sadisty. Byť romanticky založený. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Román ,,Na větrné hůrce“, kterej v roce 1847 napsala Emily Brontë, číst nebudu. 2.) Zjistím jaký to je, když se černoch stane bratrem skinheada. 3.) Vždycky mě dojme, když se lidi romanticky 5 minut válej po mrtvole. 4.) Thx za titule ,,Stuďo“ a ,,rad.mas“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE * NAPĚTÍ * (30.07.2012)

Měla jsem náladu na toulky vřesovištěm, něžnou ale nenásilnou romantiku a nějaké "historické" drama jako je třeba Jane Eyre. Po shlédnutí mám však dojem, jakobych se dívala na nějaký dokument. Natočené to bylo krásně a opravdu citlivě, ale režisérka se tak soustředila na záběry mrtvých zvířat nebo deštivého počasí, že úplně vypustila příběh nebo snad nějakou psychologii postav. Sem tam se konal nějaký ten dialog, aby se neřeklo. S takovou by se opravdu neměly točit filmy (i když se na to pěkně kouká), ale dokumentární pořady. Nemluvě o hloupém scénáři, který neodpovídal tehdejší době (WTF a okay?) ..Po technické stránce tedy zážitek dokonalý, ale jinak jsem usínala nudou. Jestli je i knižní předloha o ničem, tak si ji rozhodně nepřečtu, jak jsem se chystala. Dvě hvězdičky za vizuál+Kayu, která se na plátně objevila až trestuhodně málo. (25.11.2012)