The Postman Always Rings Twice
Režie:
Tay GarnettScénář:
Niven BuschKamera:
Sidney WagnerHudba:
George BassmanHrají:
Lana Turner, John Garfield, Cecil Kellaway, Hume Cronyn, Leon Ames, Audrey Totter, Jeff York, Byron Foulger, Jeffrey Sayre, Harold Miller, Frank Mayo (více)Obsahy(1)
Film vycházející z příběhu Jamese M. Caina se točí kolem destruktivního vztahu dvou milenců. Jejich problémy se nakupí poté, co skoncují s manželem, který jim překáží. Nick Smith, majitel restaurace u silnice, si najme Franka Chamberse jako pomocníka. Frank se zaplete s Nickovou krásnou ženou Corou. Ta přemluví Franka, aby jí pomohl zabít Nicka "nešťastnou náhodou". Ale víte, jak dopadají ty nejlépe promyšlené plány? (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (73)
Výborný noir, který by nezapřel ani mistr Hitchcock. Naprosto skvělá atmosféra, výborně vykreslené postavy a hlavně krásná Lana Turner. Její sexapeal je neutuchající. Škoda jen, že 40. léta byla ještě natolik prudérní, abychom se my diváci lační křivek krásek taky dočkali. Tento film však nadchne i bez toho. ()
Keď som zistil, že to celé bude mať 113 minút, s tušením, že to bude vlastne stále o tom jednom ( tramp sa snaží zbaliť šéfovu ženu ) a na tom istom mieste, nemal som veľké očakávania. Ale ono to vlastne nieje o tom jednom. Snímok plný zvratov a zmien atmosféry ( film-noir, romantický ), s pravdepodobne jednou s najpríťažlivejších herečiek filmového plátna a animálnym herectvom hlavného mužského predstaviteľa. ()
Během prvních minut jsem si pochvaloval, jaký je to parádní film-noir. S ďábelsky svůdnou femme fatale vytvářející kolem sebe erotické dusno, přes které nepronikne ani paprsek světla, s motivacemi jasnějšími než tisíc sluncí, s atmosférou hutnější než koncentrace bodyguardů kolem George W. Bushe, jenže mé nadšení opadlo společně se zjištěním, že doba, po kterou jsem si film náramně užíval zabrala bratru dvacet minut reálného času. Minuty následující již zdaleka nebyly takovým masakrem a zpočátku extrémně jasná zápletka začala pomalu ztrácet grády přidáváním stále nových a nových vedlejších motivů, aby to celé nakonec vyvrcholilo tou nejpravděpodobnější možnou pointou. Pošťák není příliš zdařile zrežírován, dost se vleče (díky za těch pár scén v plenéru), ani herci vyloženě nezáří, nicméně je právě intenzivní erotické jiskření mezi ústřední dvojici bezcharakterních zločinců v první půli, které zajistilo filmu nesmrtelnost. 75% ()
Prvni 2/3 filmu jsou vytecne, jednoducha dejova linie, motiv, tempo a dobra atmosfera. Od soudniho preliceni se vsak film zcela zbytecne zamotava a stava jen sotva uveritelnym. Malokdy vidim u filmu tak sestupnou uroven, coz je skoda, uz kvuli nadherne a zcela neodolatelne femme fatale Lane Turner v hlavni roli! ()
Cainova předloha, to je plebejsky prostým jazykem vylíčený příběh naplněný živočišnými vášněmi, ve kterém se jeho jednoduchý vypravěč s předsudky vůči práci, policajtům, Řekům a Mexikánům sám místy trochu ztrácí a z kterého jakoby mimochodem vyrůstá pocit osudovosti a málem existenciální úzkosti. Garnettova verze podává tutéž zápletku v líbivém noirovém stylu, ve kterém stejné osudové zvraty najednou vyznívají vyumělkovaně, uhlazuje divákovi cestičku zjednodušováním a doslovností (pro jistotu po lopatě odůvodní i toho v románu nevysvětleného pošťáka z titulu), místo temných pudů nabízí kodexově krotký hollywoodský glamour 40. let: „Then I saw her. She had been out back, in the kitchen, but she came in to gather up my dishes. Except for the shape, she really wasn't any raving beauty, but she had a sulky look to her, and her lips stuck out in a way that made me want to mash them in for her.“ … „You think I'm Mex. … I may have dark hair and look a little that way, but I'm just as white as you are.“ vs toto. Ne že by se na to nekoukalo hezky, ale skoro bych řekl, že i ten studený čumák Visconti z toho tenkrát vymáčkl větší šťávu. ()
Reklama