Looper: Nájemný zabiják

Ak píšete komentár ku film rok po jeho zhliadnutí a pamätáte si takmer na každý detail a pocity z filmu, tak to asi znamená, že film musel naozaj zanechať dobrý dojem. Akcia je však výnimočná, v mnohých ohľadoch by predčila Cameronove najlepšie trháky, samozrejme technika je dnes niekde inde, len je umenie vedieť to využiť. Scenár sa zdá byť obohraný len do chvíle pokiaľ si čítate text distribútora, inak sa ale tvorcovia naozaj vynašli a servírujú nám jeden zvrat za druhým a prekvapivo sa do nich nezamotajú. Looper je teda presne tým filmom, ktorý spomedzi mnohých sci-fičiek našiel uplatnenie u skalných fans tohto žánru, a ktorý spomedzi mnohých pokusoch o tradičnú sci-fárňu z minolého storočia naozaj obstojí. Navyše aj Willis ukazuje, že si ešte vie vybrať dobrý film, v ktorom si svoj drsňácky face ešte vie obhájiť. 85%. (21.06.2014)

Looper předvedl něco, co tu snad ještě nebylo. Psalo se, že film zklame všechny, kdo čekají nový Počátek, ale u mě to tak není. Myšlenka a scénář si troufám říci, že jsou geniální a hlavní představitelé (Joseph Gordon-Levitt a Bruce Willis) tam perfektně zapadají. Když se oprostím od myšlenky, že Levitt bude ve stáří vypadat jak Willis, tak mi na filmu nevadilo snad vůbec nic. Dlouho jsem balancoval mezi čtyřmi a pěti hvězdičkami, ale nakonec jsem dospěl k závěru, že udělím krásných 90%. (20.01.2013)

Vzásadě jediné, co mi na Looperovi opravdu vadilo, byla úvodní premisa, proč zaměstnání Loopera existuje. Nedávala smysl ani v nejmenším třeba ve spojení s collateral damage zabitím v budoucnosti při odlovení jedné osoby (abych nespojloval). A vůbec pro to, aby mohla logika filmu fungovat, šla logika reálného světa na odstřel. Pominu-li tedy toto znásilnění mozku, zbytek stál za to a byl poměrně slušně intenzivní a slizce efektní. Na druhou stranu, nedotažená atmosféra pokročilé současnosti zaostávala za velkým množstvím již natočených filmů - vím, že srovnávat třeba se (starým) Blade Runnerem nebo Total Recallem znamená nastavit vysokou laťku, ale když srovnám ambice a rozpočty... Ze stejné váhové kategorie dejme tomu posledních 10 let podobně konfigurovaných scifi - odfláknuté. Děj bez komentáře, bez spojlerů to nejde. (21.01.2018)

Po úvodních dvaceti minutách jsem byl připraven na futuristickou variaci existenciálních krimi à la Samuraj. Johnson však režíruje s mnohem menší soustředěností než precizní Melville. Výsledek se sice nesype tak jako Bratři Bloomovi, jednotný styl film každopádně postrádá. Kromě naprosto seriózních a velice působivých prostřihů do zmechanizovaného života nájemného vraha (ač mi jaksi uniklo, proč nejsou nepohodlní posílání z budoucnosti rovnou v neživém stavu) dojde i na fraškovitě černý humor, nasládlou romantiku, brutální „rambo“ akci nebo lekce telekineze pro začátečníky (nemluvě o hodně westernovém závěrečném střetu na silnici). Hodně je nejen žánrů, hodně je také vypravěčů, mezi nimiž Johnson přepíná. Vyprávění se tím sice zajímavě rozvětvuje, ale k žádnému překvapivému „seběhnutí“ do jednoho bodu to nakonec nevede. Zohlednění více úhlů pohledu v zásadě jenom potvrzuje pravdivost mé oblíbené hlášky z Pravidel hry: Na světě je hrozné, že každý má své důvody. Obávám se, že snaha aplikovat na film Bordwellův model forking-path narace, s tím, že před sebou namísto dvou časových rovin máme dvě vzájemně se ovlivňující lidské mysli, by skončila ve slepé uličce (jakkoli rád bych si tuto domněnku nechal vyvrátit druhým zhlédnutím). Důležitější než časové paradoxy jsou pro Johnsona totiž morální dilemata, jež před postavami vyvstávají a jež také nás nutí k neustálému vyhodnocování situace z emocionálního hlediska. Komu patří budoucnost? Kudy vede hranice mezi promarněným a naplněným životem? Jaký máme nárok na to, činit rozhodnutí za druhé? Tady se opět hlásí ke slovu ona nehollywoodsky bezvýchodná osudovost, jenomže přebalená do okoukanějšího, rodinně-melodramatického hávu. Věřím, že kdyby Johnson zůstal u krátké metráže, jak byl původní plán, máme před sebou bombu, o které nadšeně tweetují geekové z celého známého internetového světa. I takhle ale jde o velmi nápaditý film, který akorát, poněkud v rozporu se svým dominantním sci-fi žánrem, dá víc na city než na rozum. 80% (08.10.2012)

Unikátny námet pretavený do nie veľmi nápaditej formy. Z tohto hľadiska mi Looper pripomenul podobné, príliš ľahkomyselné scifíčko "In Time", ktoré tiež nevyužilo svoj bohatý obsahový potenciál. Looper sa snaží byť sviežim, chytrým, hollywoodskym trhákom, no na to mu chýba pevnejšia dejová kostra a zomknutejšie vzťahy medzi ústrednými hrdinami. Po hodine film stráca dynamiku a tempo a dialógové pasáže nedokážu nadchnúť. Musím však vyzdvihnúť Gordon-Levitta, ktorý si okrem zmeny vizáže celkom prirodzene osvojil Willisove spôsoby a výraz tváre. Willis v kondičke ako vždy. Keď si predstavím, že v rukách Chrisa Nolana by bol Looper monštruóznym, do najmenšieho detailu premysleným projektom. Škoda plytvať takými skvelými námetmi pre povrchné žánrovky. (29.01.2013)