Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nejprve vybouchla mina v marocké poušti. Pak se mu po letech strefila do hlavy zbloudilá střela…Bazil prostě nemá na zbraně štěstí. Ta první zkušenost z něj udělala sirotka, druhá ho drží na pokraji náhlé a rychlé smrti. Tenhle optimistický snílek se však nedá ničím zastrašit a společně se svým „jedinečným“ týmem zoufalců se rozhodne pomstít celému zbrojnímu průmyslu. (Festival francouzského filmu)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (200)

Lennnnna 

všechny recenze uživatele

Nápadité,když se to vezme kolem a kolem, tak i celkem milé, ale zdaleka ne tolik hřejivé jako Amélie. Mezi tyhle groteskní postavičky se pravděpodobně podruhé už nevrátím, ba troufám si tvrdit, že by mě při druhém shlédnutí mohly poněkud otravovat, i na první shlédnutí jsou totiž tak trochu bilancující na hranici snesitelnosti. Ztřeštěnost je fajn, v určitých mezích, ale nic se zkrátka nemá přehánět. A tady je to hotové panoptikum. Těch 105 minut by se jistě také dalo sesekat přijatelněji, děj totiž občas postrádal švih a v hluchých místech lehce sklouzával k nudě. Přesto se Jeanu-Pierru Jeunetovi nedá upřít originalita, jen z toho pro tentokrát bohužel nebude žádná srdcovka. ()

Jara.Cimrman.jr 

všechny recenze uživatele

Galimatyáš je naprosto dokonalý název pro tento mix scén zavánějících genialitou, okamžiků neobratně se potácejících na hraně trapnosti a v podstatě čehokoli dalšího. Bez nutnosti každodenního humánního mučení na Guantánamu se přiznávám k tomu, že ty tři hvězdy jsou výrazem mé hodnotící bezradnosti. ()

Reklama

GigaPudding 

všechny recenze uživatele

Ha :) tak Jean-Pierre Jeunet když má točit "obyčejné" lidi v "obyčejné" Paříži, tak s každým dalším filmem je to víc a víc na hlavu a zatím největší zásek se mu podařil právě tadyhle s příběhem smolaře Bazila, který se poflakuje ve videopujčovně, dokud z něj ale nešťastná náhoda neudělá bezďáka. Od začátku tam sype jeden fórek za druhým a všechny úplně střelené, protože Bazil sám je hrozně komická postava v úplně absurdních situacích, které ale řeší úplně nečekaně vtipně, jako třeba když si potřebuje přivydělat pár drobáků v metru. Jenže Bazil na to není nakonec sám, protože se seznámí s celou partou takových podobných vtipných existencí a s nimi jednoho dne začnou realizovat Bazilův plán jak se pomstít zlotřilým společnostem, které Bazila dohnaly do sirotčince a vůbec jejich vinou se celý tenhle kolotoč odstartoval. V tomhle filmu jsou ty nejulítlejší Jeunetovy vtipy vůbec a hlavně celé je to v pro Jeuneta úplně novém stylu špionážní komedie s Bazilem a jeho partou, která vymýšlí takový triky, že to by člověk fakt nečekal :). K tomu jsou vybraní správní herci a hlavně jejich postavy a vtipy jsou výborně napsané a navíc takovou směsku cirkusáků ve stylu "Hodněkrát jsem seděl v base, tak mi říkají Basák" člověk jinde neuvidí. K tomu všemu ještě taková ta tradiční hudba a Jeunetovské obrazové filtry s výraznou žlutou, hnědou a zelenou, že všechno vypadá hrozně jetě až by to mohlo fungovat jako prequel k Delikatesám. Tenhle film má prostě všechno včetně úplně geniálního plánu v pravém špionském stylu a dokonce to má i takový maličko prvoplánový ale zas ne úplně násilně nastrčený přesah, ve kterém závěr působí jako silná rozsekávka, ale zároveň to prostě mělo předpoklady k tomu, abych u toho brečela smíchy, což se nestalo a smála jsem se jen normálně, takže tomu pro jistotu zatím dám jen čtyřku. :) Každopádně je to super. :) ()

MartinezZ 

všechny recenze uživatele

5.7.2010 ~ Satirická kriminální francouzská rádoby-komedie beroucí si na paškál prodej zbraní a podněcování násilí ve třetích zemích. Satira moc tlačila na pilu, komediálno minimalistické, krimi za vlasy přitažené, takže jen ta francouzská část je... francouzská. ~ Hlavnímu hrdinovi, ještě jako malému chlapci, zabila na vojenské misi nášlapná mina otce. O třicet let později mu udělala do hlavy dírku kulka od stejného prodejce zbraní. Po návratu z nemocnice už nemá ani bydlení ani práci. Je bezdomovec, který má štěstí a dostane se do "rodiny" potrhlých padlých existencí ze šroťáku. S jejich pomocí dokáže poštvat proti sobě dva největší domy prodejců zbraní a padnout na kolena před spravedlností. Pěkný pokus o pěknou pitomost. A vydařil se. Je to pitomost. ~ Parta houmlesů co stojí při sobě, má tolik kuráže a možností, že by se leckteré výzvědné službě možná tajil dech. Jsou tak schopni se dostat na kobylku i dvěma mocným prodejcům zbraní, přičemž jeden bydlí ve svém sídle a druhý v činžáku v Paříži (!). Oba mají naprosto nulové zabezpečení naprosto všeho a stačí malá lest, aby proti sobě zahájili malé tažení, aniž by mezi nimi neproběhla nějaká delší diskuze, která by vše vyřešila během deseti vteřin. Houmlesům vše vychází bez problémů a zbrojaři na vše koukají jak sůvy z nudlí. ~ Tahle komedie je tak absurdní, až není vtipná. Vše začíná smrtí ženisty, časem dostanou nakopáno normální lidé a na konci přijdou masy o práci Těch pár vtipných kousků ve filmu, kterých je vážně jen pár, donutí k pousmání, víc ze mě vyloudit nedokázaly. Vím, že to byly pouze dvě věci a na tu první už si nemůžu vzpomenout. A to jsem film dokoukal před pár minutami. Tak moc se mi to vrylo do paměti. ()

Bluntman 

všechny recenze uživatele

Jeunetovská manýra, ve které jsou recyklovány odpadky ze snad všech jeho předchozích filmů a která svou neustálou snahou o ozvláštňování na rovině stylu začne být nesmírně ubíjející. Zjevně se mělo jednat o postmoderní poctu filmům noir, sociálním groteskám a animáčům od Texe Averyho, to celé v hávu heist a revenge movie. Nějak se ale přitom pozapomnělo na to, že první jmenovaný typ filmů se vyznačoval chytrostí z hlediska vyprávění, protože potěcha spočívala v určité překombinovanosti a specifickém dávkování informací; sociální grotesky měly postavy, s kterými divák cítí a zajímají ho jejich osudu, nikoliv jednorozměrné figurky... no a na Texe Averyho se fyzická deformita nezahání do krajností, poněvadž se vychází ze skutečných základů (muž-dělová koule, hadí žena ad.). Na podrazáckou podívanou jsou postavy příliš velcí idioti, aby mohli přechytračit i diváka (a závěrečná narativní finta s nespolehlivou montážní sekvencí, která je zpětně rekontextualizována do nového rámce, je jednak předvídatelná, jednak lacině efektní), na revenge movie zase chybí důvod k pomstě či jakákoliv motivovanost vůbec (a to nejenom postav, ale i světa jako takového). A nejhorší ze všeho je "nástavba" v podobě sociální kritiky, která vlastně ve výsledku na nikoho nemíří a nic neříká (tedy kromě "zbrojní korporace fuj"). Mírně nadprůměrné hodnocení je tak z mé strany znakem toho, že se jedná o Jeunetův nejlepší snímek z jeho tří posledních, i když je to hrozná manýra, a za to, že v závěru je vytvořeno alibi k formálním nedostatkům díla (vzhledem k tomu, kdo se vyjeví jako narátor). ()

Galerie (42)

Zajímavosti (6)

  • „Galimatyáš“ znamená zmatenina, zmatená směs či slátanina. (melipa)
  • Natáčení probíhalo v Paříži, konkrétně na letišti Charlese de Gaulla. (Terva)
  • Jeana-Pierra Jeuneta inspirovala ke vzniku filmu návštěva restaurace, kde mezi stálé štamgasty patřili známí obchodníci se zbraněmi. Jeuneta zaujaly zejména jejich příjemné tváře. (Avalon820)

Reklama

Reklama