Miesto v dome

Seriál byl natáčen v letech 1973-5. Byl jsem docela zklamaný. Schvalovatelé seriálu si zřejmě představovali, že hlavní hrdina – starý Repa – bude prototypem ideálního nového člověka, asi křížencem mezi Mirkem Dušínem a Gustávem Husákem. Ta politická charakteristika hrdiny byla splněna, neboť Repa je uvědomělý, ideově pevný soudruh, který vždy ví, kde je pravda. A kdyby měl náhodou pochybnosti, strana mu ukáže cestu. I v krizových letech se chová správně a později začátkem normalizace zastává stejný názor jako nové vedení strany. Přesně ve stylu : „nech odpadne, čo je kolísavé, nech odpadne, čo je oportunistické, ale nech v tej strane ostane, čo je pevné, čo je charakterné,…“. Jinak je to s lidskou stránkou hlavního hrdiny. Tady mám podezření, že se filmový štáb trošku vymkl kontrole schvalovatelů. Stvořil totiž neživotné monstrum, domácího tyrana, který neustále peskuje a buzeruje rodinné příslušníky i své kamarády a známé. Proto je pro mne zápornou postavou seriálu. Nakonec to zřejmě tvůrcům došlo a tak Ferdiše Repu v posledním díle trochu zlidštili. Jinak by nebylo možné, aby takový člověk mohl mít vůbec nějaké kamarády, snad jen kolegy-soudruhy, kde je spojuje práce v továrně. Proč kamarád (Krivosudský) navštěvuje rodinu Repových, je naznačeno hned v úvodu seriálu. Co ale Repu spojuje se sousedem – kšeftařem a záletníkem, který životem jen proplouvá? To je při stavbě charakterů těchto postav nepochopitelné. Zřejmě je v seriálu jen na ukázku, aby bylo zřejmé, že někteří spoluobčané se jen vezou a starají se na rozdíl od Repových jen o sebe. Těžko si představit, že by běžně snášeli jeho ostentativní chování a průpovídky typu „Máš pekné okuliare.“ Rodina se tísní v malém bytě a potomci se nechovají podle představ starého Repy. A tak se v jeho hlavě zrodí plán, který má situaci zachránit a rodinu stmelit – postavíme dům pro celou rodinu. Chybí mu ale peníze a tak mu půjčí i dobrák Krivosudský. Starý Repa je přehnaně kritický, naprosto nechápe své příbuzné. Starší nevlastní dcera (Strnisková) je hodná pracovitá osoba, kterou Repa dokonale využil jako domácí pracovní sílu. Ani neměla čas se vdát. Jistě si velice oddechla, když se od rodiny odloučila. Repovi je nejvíce podobný nejstarší (nevlastní) syn Fraňo (Michaelli). Je také ideově pevný a zapálený do práce. Starý Repa mu však i tak dokáže do všeho mluvit. „Mamičkin najkrajší“ doktor (Durdík ml.) se podle Repy těžce proviní na řediteli továrny (Bindas), když mu spí se ženou a ten se zastřelí. Proto mu připraví trest: nesmí odejít z továrny a musí být stále lidem na očích. Nepromluví s ním několik let. Sblíží se s ním až po havárii v továrně, kdy je doktor zraněn. Toto zranění je pak nosným tématem dalších dílů. Kdyby se režisérovi chtělo (a byly na to peníze) zobrazit havárii v továrně, bylo by to jistě pro seriál přínosem. Takhle byla celá událost jen okecaná a Durdík musel nějakou dobu snášet ne zrovna dobře udělaný make up. Další syn má podle něho zlaté ruce. Otec mu odpírá studium a neustále ho deptá a lituje, že nepracuje rukama. Nemá pochopení ani pro sportovní zápal nejmladšího syna. Mimochodem tenhle herec vůbec nevypadá jako sportvní typ. Tuto roli mohl režisér obsadit lépe. Jeho chování je rovněž nepochopitelé. Obletuje ho nejkrásnější dívka z okolí (Hausnerová) a on ji odmítá. No i kdyby odmítal, ale jakým způsobem! Dospělou mladší dceru zase otec komanduje za pozdní příchody domů, přílišné fintění a blokování sociálního zařízení. Ona je docela povrchní a ráda by si užívala. Hlavně musí být její partner dobře zabezpečený. Nejhorší je, že Repa nemá moc dobrý vztah ani ke svému starému otci, který už všem překáží. Repa si nevšimne, jak je děda (Jariabek – desítky rolí v jedné šabloně, počínaje paskvilem „Kozie mlieko“, který i režíroval) nešťastný a vůbec se nepozastaví nad tím, že odešel v noci z domu. On se o něho nezajímá, nehledá ho. Nevěnoval se mu nikdy a nestará se ani teď. Především ho zajímá práce – fabrika a politika. Moment tohoto osudného večera je v seriálu docela odfláknutý. Seriál je otevřeně i skrytě politický. První dva díly se velmi věnují politickým událostem roku 1968. Ale pohled na toto období je plochý, zjednodušený a jednostranný. Jednu ze svých záporných rolí si zahrál Slavo Záhradník. Chválením životního stylu na Západě rozvrací mládež, bourá vazby na SSSR a chce spolupracovat s kapitalistickými firmami. Dere se na ředitelské (Bindasovo) místo. Hlavní hrdinové z Repovy rodiny jsou na správné straně. Další z ředitelů (Michaelli) je odvolán z funkce pro svou snahu udržet kontakty na obchodní partnery v Leningradě. Na své ředitelské místo se vrátí až po delší době, když se vyléčí ze svého trucování. Jako mávnutím kouzelného proutku se ovšem v dalším díle ocitáme v roce 1971. Celé vyústění roku 1968, okupace sovětských vojsk a nástup normalizace je přeskočeno. Zřejmě autorům chyběla odvaha se tomuto tématu věnovat. Převážila snaha nebudit emoce, nejitřit rány a neriskovat nepochopení papalášů na jedné straně a diváků na straně druhé. Ovšem i v dalších dílech se letmo zmiňují různá závažná politická témata. Úskalí emigrace a návratu domů je vyobrazeno na postavě přítelkyně (vždy překrásná a dokonalá Zuzana Kocúriková). Letmo je nastíněn osud sousedky, která zůstala po emigraci příbuzných opuštěná. Pocity gastarbeiterů v seriálu prezentuje srbský dělník, který si ze začátku hraje na boháče (Ján Mistrík). Mladá dívka (Hausnerová) je velice aktivní svazačka, která se zapojuje do různých soutěží, recitace, plní závazky, schůzuje a pomáha starým lidem. Vypočítavou, záletnou, svého postavení a vzhledu využívající ženu podnikového ředitele si zahrála Regina Rázlová. Nezapomíná se ani na pracovní témata, řeší se nové úkoly, modernizace, reorganizace, kádrové změny. Starý Repa a jeho syn (Michaelli) všechno chápou a aktivně se do změn zapojují. Zejména tehdy pokud se změny netýkají jich samotných. To už se chovají jinak. Repa nechápe návrh na sloučení pracovišť a svou novou pozici. Michaelli se zase ostře staví proti přijetí do práce bývalého náměstka ministra. Ani v novém domě nic nefunguje jinak, než podle starého Repy, který všechno diriguje, nařizuje čas budíčku, rozepsal po minutách obsazení koupelny a WC, konroluje, peskuje, rozkazuje, radí, do všeho strká nos, musí znát všechna tajemství. Dokonce sepsal řád domu (že by inspirace pro nástěnku Donutilova důstojníka v „Pelíškách“?). Není divu, že se tyhle móresy nesetkávají u rodiny s pochopením. Emancipovaná a panovačná snacha (Turbová) je největším trnem v oku starého Repy. Cítí se v domě jako na ubytovně a k ušlápnutému manželovi se typově také vůbec nehodí. Jako by měla geny starého Repy. Pro změnu komanduje svého manžela a dědečka. Uznávám, že seriál byl ve své době nadprůměrným dílem. V ČST se totiž mnoho zajímavého nevysílalo a tak byla seriálová tvorba pro diváky velkým potěšením. V době vysílání seriálů se vyprazdňovaly ulice a lidé při jejich sledování zřejmě dokázali leccos odpustit. Co se týká výkonu herců a režisérského zvládnutí tématu je seriál samozřejmě ve srovnání se současnou seriálovou tvorbou velmi dobrý. Pánové Gek a Čuk to vidí na 45%. (25.08.2012) (méně) (více)