Sůl nad zlato

Horší než Byl jednou jeden král..., ale i tak jde o slušnou pohádku. Celkové zpracování bylo sice poněkud zvláštní, než klasický standart, ale musím souhlasit, že hudba, texty a herecké výkony většiny zúčastněných se vcelku povedli. Na druhou stranu jsem tuto verzi viděl ve svém životě snad jen dvakrát, protože já přeci jenom dávám přednost filmu Byl jednou jeden král... a to i přesto, že mám Šafránkovou coby herečku opravdu rád… (25.12.2018)

Mám rád baladický tón pohádkových příběhů a moc nemusím nějaké rozjásané řachandy. Platí to i o této koprodukční pohádce Martina Hollého. Sledování jsem si proto moc užíval. I díky fantastické hudbě Karla Svobody, originálním kostýmům Theodora Pištěka a nádherné kameře Doda Šimončiče. Herecké obsazení je luxusní. Vévodí mu skvělá Libuše Šafránková a na svou jinak běžnou hereckou polohu věčně zlý Ladislav Chudík. Ani další herci se tu neztratí. Jak bylo řečeno, pohádka má baladický ráz, dominuje jí - i díky zmíněné Svobodově hudbě - temná atmosféra a na konci jsem se až dojal. Ještě zbývá hodnocení dabingu. ČT odvysílala pohádku s původním českým kinodabingem (1983) v režii Víta Olmera (ten v té době nemohl točit vlastní filmy). Některé Olmerovy volby mohou znít zvláštně, ale hlas Dalimila Klapky na Jozefa Krónera a hlas Borise Rösnera na Juraje Kukuru (už se kvůli odchodu do Německa nestihl namluvit) znějí na první poslech zvláštně, ale ve výsledku je to vlastně dost v pohodě. Velkým štěstím je, že se Libuše Šafránková a Ladislav Chudík namluvili sami a tímto této pohádce oba hodně pomohli. Kdo má rád temnější pohádky, tato verze Soli nad zlato mu bude určitě konvenovat. (01.07.2023)

Československo-německé koprodukce vždycky svými výsledky vyvolávaly krajně protichůdné pocity. Nemnohým zdarům odpovídaly podstatně častější rozporuplné výsledky. Sloučení nároků českého a německého diváka-konzumenta nikdy nebylo lehkým oříškem. Do zapomenutí upadly historické kořeny těchto až nepřekonatelných rozdílů. V biedermaieru se zrodila velká kultura pro malé potřeby a založila celou řadu estetických norem, které v různě tvarovaných a ozvěnově se šířících modifikacích a vyzníváních přetrvaly dodneška. Jejich rozporuplnost je přitom nejkonfliktnější tam, kde sobě i jiným předstírají modernost nebo dokonce avantgardnost. Je jasné, že to, co jsem se pokusil stručně popsat, je jen jedním z několika zdrojů jevu, který nemůže potěšit ani českou, ani německou stranu. Určitá topornost a chlad, které často provázely i provázejí slovenskou původní tvorbu, se tím jen dále zesílily. Výsledek takto vynaloženého úsilí je patrný. Budeme-li tuto koprodukci srovnávat s werichovským pohledem BYL JEDNIU JEDEN KRÁL, je zřejmé, že převaha na straně koprodukčního výtvoru určitě nebude. Film nás nemusí vždycky jen rozjásat a povzbudit; mnohdy stačí, když nás neurazí. I destilovaná voda má své přednosti a své místo v našem životě. Právě tak jako tento koprodukční film nadaný špičkovým hereckým obsazením, jež jen podtrhuje vysokou profesionalitu a univerzálnost talentu slovenských ztělesňovatelů Múzy Thálie. (06.05.2008)

Jedna z lepších slovenských pohádek. Nesedí mi ta vážnost a tmavost v pohádkách našich sousedů. Bohužel ani přes dojemné zpracování, navíc s princeznou Libuškou, to není zdaleka nějaký superflák. Byl jednou jeden král je v tomto ohledu zcela jiná třída. Ale pořád je to pěkné pokoukání s krásnou hudbou. (28.04.2013)

Již na první pohled je zřejmé, že nebylo nadbytku peněz na výrobu, což příliš nevadí a naopak to dopomohlo k originální atmosféře filmu. Vadí ale kazatelsky moralistický tón. Prochází celým dějem a je otravný a vlezlý. Hudební motiv Karla Svobody se podobá motivu k seriálu Návštěvníci. Prostředí krápníkové jeskyně je příhodnou kulisou stísněnosti a mystického tajemna. I další variace na známou pohádku Boženy Němcové musí své hlavní hrdiny srazit k zemi při hledání skutečných hodnot, před kterými se často dává přednost přízemnímu pozlátku. Hlavní postavou příběhu je vyhnaná princezna Maruška (půvabná a svěží Libuše Šafránková), která musí podstoupit svojí strastiplnou odyseu ke svému vytouženému cíli a nalezení osobního štěstí v náruči lásky. Maruška je sice nejčistší duše, ale zároveň se musí opakovaně obětovat ve prospěch druhých. Důležitou postavou je otec Marušky a král Pravoslav (dobrý Karol Machata). Chce odejít na zasloužený odpočinek, ale nedokáže překonat svoji ješitnou pýchu, což pochopitelně přináší problémy. Je zde Maruščin vyvolený muž Solný princ (Gábor Nagy), trpělivě přijímající svůj trest. A také tvrdý a homofobní král podzemí (příjemný Ladislav Chudík), šířící kolem sebe strach. Z dalších rolí: rozmazlené, hamižné a pokrytecké Maruščiny sestry Vanda (Zuzana Kocúriková) a Barbora (půvabná Dietlinde Turban), po bohatství a moci chtiví a zákeřní snoubenci královských sester princ Kazimír (Ľubomír Paulovič) a král Norbert (zajímavý Juraj Kukura), ochotný pomocník Marušky při její cestě Argonit (Dieter Kirchlechner), moudrý, cynický a oddaný šašek krále Pravoslava (Jozef Kroner), či laskavá matka Solného prince a matka víl (Viera Strnisková). Pohádka má strašidelnější ráz, průběh i herectví jsou potěšující. Škoda toho přílišného moralizování! A jediným vítězem se stává čistá a obětavá láska. A znovunastolení skutečných hodnot lidství. (27.08.2016)