Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Princezna Maruška, jedna za tří dcer krále Pravoslava, se schází s tajemným princem Milivojem, který se jí objevuje a zase mizí. Aby ho mohla kdykoliv přivolat, dá jí princ růži ze soli. Milivoj je syn krále podsvětí, který jejich vztahu nepřeje, ale princ se hájí tím, že Maruška mu dala poznat lásku, kterou oni v posvětí neznají. Král naopak tvrdí, že lidé jsou bezcitní a chamtiví. Král Pravoslav chce po dcerách vědět, jakou lásku k němu chovají. Předvádějí mu své manžely, jedna tvrdí že ho má ráda jako zlato, druhá jako zlaté kamení. Maruška představí otci prince Milivoje a řekne mu, že ho má ráda jako sůl. Král se na ni i na prince rozhněvá, vyhodí Marušku z hradu a řekne jí, aby se vrátila, až sůl bude dražší než zlato a drahokamy. Pak že dostane trůn. Zjeví se Král podsvětí a zakleje krále Pravoslava i s královstvím. Všechna sůl v království se pak promění ve zlato. Bez soli se ale nedá vařit, a tak všichni časem onemocní. Marušce nezbyde nic jiného, než jít hledat lék… (TV Nova)

(více)

Recenze (170)

zdeny99 

všechny recenze uživatele

Sůl nad zlato je jedna z nejznámějších slovenských pohádek, která mě velice překvapila. Již rytířský turnaj na samém počátku dává tušit, že tohle nebude jen průměrná pohádka na zaplnění svátečního programu. Nýbrž se bude jednat o pohádku, která si podá ruku s těmi nejhezčími, které točili Zeman či Vorlíček. Ten rytířský turnaj je skutečně vynikající. Ani ten z NOCI NA KARLŠTEJNĚ se mu nemůže rovnat. Poté již přichází to hlavní o tom, jak si král nechá zavolat své tři dcery a zeptá se jich, jak jej mají rády. Literární předloha Boženy Němcové je mírně poupravena o podzemní království, kterému vládne Ladislav Chudík coby král. Jeho syn si rozumí s Maruškou (Libuše Šafránková, mimo jiné snad jediná Češka ve filmu). Možná na Marušku už postarší, ale opět skvělá jako v Popelce či ve TŘETÍM PRINCI. Nejhezčí ovšem byla její nejstarší sestra Vanda, kterou hrála černovlasá Zuzana Kocúriková. Celkově je tahle pohádka řemeslně propracovaná. Nádherné kostýmy, bohatá výprava, výborná kamera a především povedený výběr herců, kteří si dokonale sedli. Podle mě nejlepší slovenská pohádka. [7730. hodnocení, 129. komentář, 60%] ()

LEATHERFAC 

všechny recenze uživatele

Vážení přátelé... tak předně: tato pohádka je jednoznačně pro již trochu odrostlé děti - tedy tak 15 - 95... Ve srovnání s českou verzí - Werichovskou (kterou mám rád zhruba stejně) není tak milá ani uhlazená, nenese se na vlně humoru ani nehýří barvami. A to je podle mě jenom dobře. Tato verze je temná, lidská, upřímná, bližší realitě - přesto nikoliv nepohádková... Je plná emocí, velkých pravd o životě atd. Např. smutek obou otců, když si uvědomí, jak hrozně se mýlili... člověk pochopí až po třicítce - nejlépe vychovává-li svoje děti, nebo alespoň někoho učí, či vede. Tato verze mi spíš připomíná Krále Leara. To je taky hra - pohádka pro dospělé, o pošetilosti otců a vlastně rodičů vůbec. O tom, že člověk ač mocný král, nemusí mít vždycky pravdu a že upřímné srdce hořící láskou může překonat jakoukoliv kletbu a bolest. Ale taky o tom, že to nemusí být vždycky pravidlem. Přesto ale má smysl se o to alespoň pokusit, prože i v případě nezdaru, člověk může nalézt alespoň moudrost starých šašků... Protože jak tu říká Kronerův moudrý šašek: Vidět, neznamená vědět... ()

Reklama

hygienik 

všechny recenze uživatele

Mne sa táto verzia od detstva páčila viac. Hlavne Šafránková a Dančiak mi utkveli v pamäti a mám vždy radosť z reprízy. Smutnejšia atmosféra oproti "Byl jednou jeden král", podľa mňa zodpovedá vážnosti následkov kráľovho rozhodnutia. Vždy ma dojme k slzám. Od rozprávky nutne nežiadam, aby ma rozosmiala. ()

Antaeus 

všechny recenze uživatele

Absolútna klasika. Pekná rozprávka, ako má byť. Vyzdvihujem kostýmy. Najmä rytiersky turnaj na úvod ma milo prekvapil kvalitou kostýmov. Príjemné pozeraníčko. Naplní očakávania, ktoré človek od rozprávky má. Či niečo dá aj generácií X(-box), je druhá vec. Jedna z mojich obľúbených vianočných "povinností". ()

noriaki 

všechny recenze uživatele

Pokud chcete pochopit, proč se na nás Slováci občas dívají skrz prsty, tak informace že Sůl nad zlato je původně slovenská pohádka kterou Češi prohlásili za svou, je další dílek do skládačky. Oba národy si natočily vlastní verzi, a i když je ta česká nepřekonatelná klasika, ta slovenská mnohem víc ctí ducha předlohy a její překvapivě hlubokou mytologii. Vydáme se tedy nejen do království které postihla strašlivá kletba, ale i do podzemní říše a na strastiplnou výpravu za zázračným lékem. Atmosféra je o dva řády temnější, takže místo rozverné taškařice jde o téměř syrové drama. Pochopitelně vše dobře dopadne, jak to v moderních pohádkách bývá. ()

Galerie (17)

Zajímavosti (6)

  • Interiéry sa točili aj v Demänovskej ľadovej jaskyni. 1 900 metrov dlhá jaskyňa v Nízkych Tatrách poskytla filmárom jedinečné kulisy vo forme ľadových stalaktitov, ktoré v rozprávke reprezentovali podzemné zásoby soli. Ďalej sa film nakrúcal v Prahe, Brne, Rožňave, Súľove, Vývrati, Ledniciach, Domici, Křivoklate, Pernštejne, Lakšárskej Novej Vsi a na Červenom Kameni. (ash99)

Reklama

Reklama