Setkání v Praze, s vraždou

Janžurová, Liška, Tříska, Škvorecký, Menzel - co jméno, to pojem. Výsledek je ovšem nepochopitelně tristní. Snad kdyby to dělal jiný režisér? Ale na rozdíl od jiných komentářů se mi líbily masivní zadky saxofonistek - a to bylo asi jediné dobré na tomto filmu, ale snad to nebylo myšleno jako lechtivá estráda, že? (05.01.2009)

Tento film se mi celkem páčil. Obsazení bylo velmi luxusní, i když na takové obsazení bych čekal lepší celkový dojem, ale co se dá dělat, nepostrádal tento snímek humor, logiku. Jistě na kvalitu amerických (...) filmů to nemá, ale má to své kouzlo a dá se na to podívat i vícekrát.! Celkové hodnocení 55% (10.05.2009)

Pavel Liška konečně dostal seriozní a normální roli. Osobně si myslím, že to byla vražda a vrahem byl pan Tříska. Důvodem k vraždě nebyla temná minulost zabitého, ale jistá událost s vnučkou vraha. Vypořádání se s minulostí byla jen vedlejší část. Celý dojem pomerně slušné kriminálky kazil jeden fakt, a to šílené saxofonistky. Měla jsem vždycky chuť přepnout jinam. Pan Landovský mi přišel nalitý jako dělo. (05.01.2009)

Jak dlouhé, tak taky široké. Alespoň jsem měl možnost vzpomenout si na před mnoha lety zhlédnutý ruský film, ve kterém detektivové cosi vyšetřovali a po dvou hodinách přišlo něco jako mlha a konec. A s filmem "Setkání v Praze, s vraždou" je to dost podobné. Vypadá to, že jde nejen o vyšetřování vraždy, ale také o vyrovnávání se s minulostí. Pak přichází něco jako mlha a je nějak konec. A když k tomu připočtu děsnou nudu, nepochopitelné koncertní vstupy do děje v podobě polonahé saxofonové dívčí skupiny a amatérské herecké výkony, lze film celkově označit jako mizerný. (04.01.2009)

Musím předznamenat, že jsem četl celou sérii Setkání s vraždou, tedy šest příběhů, takže jsem možná více v obraze. Na druhou stranu jsem se trochu nemohl vyrovnat s obsazením, protože jsem si ty postavy představoval jinak. Zejména Anka Lomnická (Janžurová) mě ze začátku úplně vylekala. Má-li jazzová dívčí kapela v knižní sérii nějakou roli, či smysl, ve filmu mi připadala nadbytečná. Přílišná doslovnost až didaktičnost je odvozena už z literární předlohy a musím říci, že mi zas tak moc nevadí. Zpočátku jsem měl velké obavy, vypadalo to na průšvih, ale pak dostal film spád, výrazně gradoval, takže jsem to dokoukal s docela velkým zanícením. Těžko se mi to hodnotí, protože já jsem na Škvoreckého fanda. Přitom je mi jasné, že úplně bezproblémové to nebylo. Ale měl jsem z toho nakonec dobrý pocit. A mám ho i druhý den. (05.01.2009)