Welcome to North Korea!
VOD (1)
Obsahy(1)
Jedna z českých cestovních kanceláří nabízí ve svém katalogu „cestu do neznáma“ - poznávací zájezd do Severní Koreje. V roce 2008 to bylo podruhé od roku 1989, kdy do KLDR vstoupila obyčejná česká turistická skupina. Každý z turistů musel přistoupit na fakt, že bude po dobu zájezdu omezena jeho svoboda – nikdo ze skupiny například nemůže „neorganizovaně“ opustit hotel nebo dokonce oslovit nějakého „obyčejného“ Korejce. Kdo a proč se vydá na dovolenou do země, která je hrozbou pro bezpečnost celého světa? Turisté z České republiky, kteří se rozhodli utratit cca šedesát tisíc korun za šest dní dovolené v KLDR, odevzdají už v Pekingu mobilní telefony, do země je zakázáno vozit také přístroje GPS nebo „závadné“ tiskoviny. V průběhu cesty se turisté několikrát klání sochám Drahého vůdce, poslouchají výklady o americkém imperialistickém zlu a s notnou dávkou ironie se obdivují monumentální stalinistické architektuře. Místní vládní turistická kancelář nechá turisty nahlédnout na předem určená místa v hlavním městě Pchjongjangu, v přilehlých oblastech a doveze je dokonce na jednu z nejstřeženějších hranic světa mezi Severní a Jižní Koreou. Ačkoliv (anebo právě proto), že je o české turisty postaráno jako o vládní delegaci, někteří přijímají tyto „atrakce“ rozpačitě a s pochybnostmi o vlastní morální zodpovědnosti. Čeští turisté a spolu s nimi filmový štáb se stávají součástí propracovaného systému, který turisty potřebuje pro svou vlastní propagaci. Severokorejská současnost navíc nápadně připomíná českou minulost. Je pro české cestovatele tento zájezd vzpomínkou na mládí prožité v komunismu, adrenalinovým zážitkem nebo jen neobvyklým způsobem utrácení peněz? Jak se člověk z demokratické země vyrovná s nařízeními a restrikcemi totalitního systému? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (345)
Celkem zajímavý dokument o KLDR, který je prokládán jak informacemi, tak také nařízeními a zákony spojenými s návštěvou. Člověka místy až mrazí, jak se tam nejspíše žije - a to jsme v dokumentu viděli jen slabý odvar a to hlavní nám "zůstalo a oponou". Megalomanské stavby, prázdné budovy, šedo, pochmurno, strojoví vojáci, lidé v oblecích, "dokonalé děti" - to vše a ještě více je KLDR. Nejvíce mne zaráží, že vůbec průvodcům dovolili mluvit anglicky, že nemluvili třeba rusky. ()
Není to špatné, bohužel je tu jen málo okamžiků, které odhalují atmosféru KLDR. Například školní sešity pod koberci byly zrovna asi ten nejlepší moment dokumentu. Viděl jsem plno videí samotných návštěvníků a byly mnohem zajímavější. Škoda že Linda Jablonská do dokumentu víc nevstupovala a nechala dej plynout. Ale jako KLDR je strašná země. ()
Dokument o zájezdu do Severní Koreje vás přesvědčí, že ty americké radary by tu měly stát aspoň čtyři. ()
Rozhodně ne nezajímavý cestopis - necestopis, v němž nejde ani tak o realitu (a už vůbec ne tu skrývanou) současné bašty ortodoxních komunistických idejí, ale o její odrazy na docela pestré směsi figurek ze zájezdu. Takto zvolený koncept však předem nepočítá s vděčnějšími (konfrontantnějšími) okamžiky a ani sama režisérka se neodvažuje příliš zasahovat do interakce cestovatelů mezi sebou i mezi omezeně přístuopným okolím. Sama měla mnoho možností, jak dodat podnět k tomu, aby byla situace zajímavější a ne aby šlo o pouhé sledování reakcí turistů na několik skutečnosti vyplývajících z kulturního šoku. Nakonec stačí skoro osmdesát minut a člověk je unaven obdobně jako po návratu z obdobného leč dvojtýdenníjho zájezdu. ()
Oceňuju námět, většinou mi ani nevadily reakce a komentáře účastníků zájezdu. Přesto jsem doufala, že mi tento dokument dá víc. ()
Zeck napsal naprosto výstižný komentář, takže netřeba opakovat jeho slova. Chtělo to více záběrů (v rámci možností) a méně komentářů oněch cestovatelů. Udivuje mě, jak takováhle země dokáže být hrozbou pro celej svět. ()
Upřímně radši bych zavítala do džungle než sem. Chlápek v červeném saku, který v dokumentu vystupoval, měl naprostou pravdu. Pravá a krutá realita jim byla dokonale utajena. Všechno jim ukazovali v růžovém světle. Neustále byli sledováni a hlídáni policajty. Ukázali jim pouze to, co chtěli, aby jim bylo ukázáno. Nakonec je zavedli před sochu Velkého vůdce. Průvodci jsou jedinými Severokorejci, se kterými příjde turista do kontaktu. Můžeme jen děkovat, že v tomto režimu už nežijeme a doufejme, že se nic podobného už nevrátí. Odstrašující příklad zvrácenosti. ()
Odborářské stádo s krávou v čele. Bylo opravdu nutné jet až do KLDR? Výlet na Václavák s řízky narvanou igelitkou, s litrem slivovice na hlavu a s transparenty typu „Kalousku, nemáme ani na housku“ by byl pro zúčastněné jistě zajímavějším. Czech made jako prase. ()
Ti účastníci zájezdu by už nikdy neměli nic říkat před zapnutou kamerou. To byli opravdu fantasmagorické výblitky. Kdyby drželi hubu a bylo to bez komentáře, dal bych tomu dvě hvězdičky. ()
Celý film sem si říkala - ještě, že žiju v kapitalistické ČR, ale jinak mě film nijak zvlášť nebavil. ()
Místy zajímavý, ale většinou nudný dokument o tom, že češi neztrácejí humor ani v nejhorší diktatuře světa. V ukázání odlišného morálního přístupu "delegátů" k určitým bodům programu (klanění vůdci, dětské představení) je to určitě hodnotný materiál. Obdivuju ty turisty, že to ustáli, já bych se tam na místě pozvracel. Hlubší zážitek ten dokument vyvolá, pustíte-li si ho hned po Keurosing. ()
Síce som stihol byť iba iskrička a na "komančov" mám len mlhavé spomienky z detstva, no ak mi niekto bude tvrdiť, že za "totáču" bolo lepšie, tak mu doporučujem pozrieť toto. Síce je to v porovnaní s mojimi očakávaniami dosť veľké sklamanie, no ak si človek odmyslí tie priblblé žvásty českých turistov (bohužiaľ ich je až príliš na úkor natočeného materiálu) a uvedomí si podmienky a mantinely pravidiel, v ktorých sa Jablonská musela pohybovať, výsledok je napriek tomu pomerne mrazivé dovolenkové video...ale rozhodne nie dokument. 50% ()
Dokument, který neřekne nic a zároveň mnoho. Neřekne nic o životě obyčejných lidí v této zemi, což ale není chyba režisérky, čímž se dostávám k tomu, jak mnoho řekne o fungování stalinistické diktatury. Ne že by nám film dal nahlédnout do toho šíleného soukolí moci, ale tím, jak jsou čeští turisté vozeni pouze na místa turistům určená, přičemž jim je zakázán kontakt s obyvateli Koreje, k tomu všudypřítomné šedivo, prázdno, křičící ticho pustých náměstí...tím vším nám ukazuje ten neskutečný Absurdistán. Jak dlouho tohle může ještě vydržet? ()
Vcelku poutavý dokumentární film o KLDR. Bohužel to není o tom, jaké to v KLDR opravdu je, ale jak to tam mají naaranžované pro "delegace". Zajímavější bylo spíše sledování reakce turistů na dané prostředí. Co mě překvapilo, že tito turisté jsou ochotni utratit nemalé peníze za návštěvu KLDR a přitom mají image z dob, kdy byl komunismus i u nás. Vcelku v tom hledám souvislost.. ()
Průměrné dokumentární dílo obsahem i kamerou, zajímavý subjekt zájmu. ()
Na "KLDR" se nemůžeme dívat jako na "film". Jedná se o dokument, dokumentovatý. Není natočený zázračnou kamerou ani nemá zázračnou výpravu. Proč? Protože s doprovodným štábem vás do KLDR lidi zlatí nepustí:-). Takže jediné co můžeme očekávat, je amatérsky působící záznam, místy malinko vypadající jako video z dovolené. Což v tomto případě ale za chybu nepovažuji. Paní jablonská nám ve svém dokumentu totiž neukazuje jen svět za "oponou" komunistické diktatury, ukazuje nám i nás samotné a naše reakce na tento svět v podobě názorů ostatních "účastníků zájezdu". Nakonec důležité, byť ohrané podotknutí: Ten film není pro každého. Pokud máte slabost pro cizí kultury, pro poznávání jiných částí světa. Pak vám ho s čistým svědomím doporučuji;-). Už jen proto, že do KLDR se skutečně nedostane každý, aby to prostředí pocítil na vlastní kůži. ()
Dokument nakonec není ani tak o poměrech v KLDR, jako spíš o "účastnících zájezdu" (a nejde jen o ono příslovečné poklonit se, či nepoklonit). Daleko lepší je sáhnout po skvělém comicsu animátora Guye Delisleho (Pchjongjang: Výlet do Severní Koreje), který na místě strávil pracovně tři měsíce a tuto zkušenost přetavil do vtipného, a zároveň lidského příběhu cizince v cizí zemi. ()
O češích v KLDR, nikoli o KLDR jako takové... ()
Veľmi smutný dokument s veľmi veselou titulnou pesničkou ("Dear Name Kim Chong-il" od Pochombo Electronic Ensamble). Ako by asi povedal ten francúzsky komunista (ktorý tam spomedzi najaktívnejších "glosátorov" z radov účastníkov zájazdu, mal asi najviac rozumu), je to "dokonalé v úchylnosti" :-/ ... na smutnú sprievodkyňu Kim na peróne pri lúčení, ktorá aj keď sa pousmiala, tak vlastne plakala, asi tak ľahko nezabudnem... jej tvár, krásnu no strhanú, poznačenú strachom, rezignovanosťou a hlbokým smútkom, by som kľudne označil za skutočnú, reálnu tvár KĽDR ()
Jako cestovatele jsem tento zajímavě nezajimavý dokument musel vidět a chápu, že lépe to natočit nešlo. Nechápu ale lidi, co vyhodí takové peníze a jedou někam, kde nic zajimavého k vidění není, samé omezení a pakárna, hrůza. Rád fotím hezkou krajinu, stavby, zajímavá místa, ale tady bych fotil jen pomníky a pomníky, ošuntělé budovy a samá pole. Opravdu nic k vidění. A ještě se povinně klanět nějaké blbé soše. K zaznělé větě JÁ BYCH TAM NEJEL mohu dodat jen ANI ZADARMO. ()
Související novinky
Vítejte v KLDR! Zdarma!
Provozovatelé portálu pro online distribuci dokumentárních a experimentálních filmů Docalliancefilms.cz nabízí od pondělí 4. října do následujícího pondělí 11. října zdarma k vidění film Vítejte v… (více)