Mother and Child

Rodrigo García a jeho velké překvapení. Bez nějakých zbytečných úvodů - Mother and Child je neuvěřitelně silný a zároveň ohromně civilní film, který svým tématem mateřství dokáže zasáhnout přímo do citového ústředí. V tomhle mu navíc značně pomohly postavy. Taková Noami Watts, vyrovnávající se se svou adopcí, citovým odmítáním a spásným sexem nebo Annette Bening, litující svého rozhodnutí v každé životní situaci, stojí za to. Spojené finále je už pak jen takovou malou na dortu. Jsem někde na půl cesty mezi čtyřma a pěti hvězdama. A person inside another person - science fiction (14.10.2012)

Film nebyl v české distribuci, proto ani nemá český distribuční název, ostatně stejně jako další film v tomto článku. Příběh je docela komorní, vypráví o třech žanách – matce (která kdysi dala dítě k adopci), její adoptované dceři (která tedy neví, kdo je její matka a je tím poznamenaná) a nakonec nastupuje na scénu černoška, která zase po dítěti touží, ale přirozenou cestou to nějak nejde. Řekli byste klasická zápletka, v podstatě ano, ale natočena velmi pěkně. Drama je totiž velmi atmosférické, kamera velmi plynulá a pomalá, skvěle všechno zapadá do konceptu citového dramatu. Ano, hraje se zde hodně na city, skoro by se dalo říci, že film je pro ženy, ale není to tak – i muži si v něm najdou to své (protože ať chtějí nebo ne, dotýká se jich to taky). Další příjemným kladem filmu je hudba, velmi decentní a nevtíravá, dobře však podkreslující jednotlivé scény. V neposlední řadě je vše dobře zahráno a postavy jsou uvěřitelně napsány, nemají žádné zbytěčně napsané repliky. Prostě je film úhledně natočen a příjemně se na něj dívá. (14.01.2011)

Nenápadný ale v mnoha směrech velice silný příběh, jehož název přesně vypovídá o čem příběh pojednává. Velice dobří herci a chytrý scénář, bohužel zabíjí možná až moc komorní a utahaná režie. Přesto stojí za vidění a zaujme převážně diváky, které téma adopce a rozbitých rodinných vztahů opravdu zajímá. (23.10.2012)

Neobvyklá kombinace navzájem se prolínajících životů, které po většinu času působí dost depresivně. Přesto (možná právě proto) to ve mně zanechalo hluboký dojem, se kterým se mi bude jisto jistě špatně usínat. Navíc Naomi byla tentokrát opravdu perfektní. A celek působil silně a pravdivě, ale i citlivě a velmi mile. Vůbec nemám co vytknout. (26.01.2012)

Odporúča desať z desiatich aktivistov z organizácie Aliancia za rodinu, dokonca určite aj samotný pán Chrokot, pardón, Anton Chromík... No, tentoraz ale musím uznať kvality filmu a tiež vziať do úvahy fakt, že nejaká tá papierová vreckovka predsa len zažila počas sledovania blízky kontakt s mojím enormne vyvinutým nosom, takže... 5* (27.01.2015)