Kam se hrabe Hollywood

Myslím, že už to pár let s filmem myslím vážně, i pár knih o kinematografii jsem přečetl, ale neměl jsem ani nejmenší tušení o rozsahu australského filmového průmyslu let sedmdesátých a osmdesátých. Zatímco Hollywood již zažil nástup nové spásné vlny, ta u protinožců přinesla nové úlety. Filmaři naplnily rozmanité žánrové škatulky, vznikalo všechno - od komedií, přes horory či kung-fu filmy. Dokument překrásně vzdává holt snímkům, které jsou tak obludně fascinující a zvrácené zároveň. Jsou to filmy, za něž se zřejmě vypulírovaní krajané jako Peter Weir či Baz Luhrmann stydí. Dokument si musíte zamilovat, je povrchní ale výživný a ve sto minutách stihne obsáhnout spoustu skrytých klenotů. Nemáte srdce pokud nechcete vidět tyto kousky, snímky jako Lost Weekend, Turkey Shot či Patrick (ti odvážnější z nás si je opravdu pořídí a změní tím svůj život...☺). 80 % (20.09.2013)

Zabavná a naučná podívaná na téma australského braku od Marka Hartleyho, autora výtečného dokumentu o Cannon Films (Electric Bogaloo) a pozdějšího remaku filmu Patrick, klasiky australského explotačního horroru (aka ozplotation). Not Quite Hollywood vás svižně seznámí se souvislostmi a vznikem australského filmu a jeho vývojem přes oplzlé komedie a béčkové shockery po seriózní kinematografii Petera Weira (PICNIC AT HANGING ROCK) a Teda Kotcheffa (WAKE IN FRIGHT). Podstatnou čás filmu doprovází rozhovory s Quentinem Tarantinem, zasvěceným fanouškem ozplotation. Doporučuji. (12.12.2016)

Neocenitelný dáreček zejména pro ty, jejichž přehled v australské kinematografii začíná Šíleným Maxem a končí u Krokodýla Dundeeho. Nepřeberné množství herců, režisérů, scénáristů nebo producentů tu s láskou rozebírají a vzpomínají na několik dekád tzv. Ozploitationu, který se u protinožců vyvíjel od počátku 70. let až po současnost. Na zoubek se tedy podíváme nejen kontroverzním erotickým komediím a akčním thrillerům, ale samozřejmě i hororům. A jak se už zmínil kolega Flipnic, i já si zapsal spoustu zajímavých fláků, které prostě musím vidět! Sympatického detailu jsem si všimnul u zapálených komentářů Quentina Tarantina, jenž tu není uveden jako herec nebo režisér, ale jako fanoušek. (13.06.2013)

„Kam se hrabe Hollywood“ je další skvělou ukázkou toho, jak se mají točit dokumenty o filmech, a to i o filmech, které jsou béčkového ražení. Je to točené s nadšením, jsou představeny osobnosti, které stojí za pozornost a o nichž byste se jinak nedověděli. Tohle je prostě něco, proč se vyplatí na podobné filmy podívat. Pokud nemáte rádi béčka, tady si uvědomíte, že mají něco do sebe a že byste svoje názory možná měli trochu přehodnotit. A ne jen proto, že tu uvidíte skutečně pěkná prsa. (29.12.2014)

Tak tohle byla tedy slušná jízda (jak ostatně už upoutávka napovídala)! Plná všemožných bizarností, ovšem zároveň opravdu zábavná. Na čemž mají samozřejmě hlavní zásluhu ony bizarnosti a pak všichni ti, kteří se účastnili vzniku těchto filmů a jejich příběhy a naprosto šílené historky z natáčení. Ale zaujmou i ti, co je kritizovali + Quentin Tarantino s jeho zápalem a několik dalších režisérů. O australské kinematografii jsem předtím nevěděl v podstatě nic, tím méně o této její kapitole a tohle bylo opravdu skvělé rozšíření obzorů. Teď už jen zbývá se na nějaké z těchto snímků vrhnout a zjistit, zda z nich budu slintat blahem jako Tarantino. O čemž tedy silně pochybuji, ale nechám se překvapit. Kdo ví, co se může stát? (11.05.2020)