Touha po pomstě

*SPOILER* Ten vzpomínaný prokletý dopis tomu filmu nikdy neodpustím. Z diváka se blbec dělat nebude, a to i přesto, že závěr sahá po 3* snad až příliš vehementně a dokáže být i napínavý. Twisted Pictures influence v závěru válí, první půlku však nezachrání. P.S.: v jednom okamžiku film donutí diváka zapochybovat, čímž se závěrečný twist stává lehce předvídatelným a tudíž i režijně nezvládnutým. (03.12.2010)

„Craigu, leží tamhle!“ - „Tohle nemohl přežít. Počkat... Žije!“ – „Díky Bohu!“ Ano, i za tohle lidi dokážou být Bohu vděční. Že někdo přežil autohavárii. Protože kdyby při ní zemřel, nemohli by ho přece už mučit... A definitivně by ztratili smysl života. Jen v okamžiku slabosti, při prvním závanu smradu ze škvařené lidské kůže, když Elise zaváhá, je třeba si připomenout: „Na tom stole neleží člověk, leží tam monstrum!“ Tenhle film byl pro mne o to drsnější, že jsem tušil, jak to dopadne. Muselo, protože jinak by to byl jen průměrný snímek o pomstě a bolesti (a tu jsme tomu parchantovi přece přáli všichni). Bohužel do finále, místo prostého umlácení lopatou a zahrabání, narval scénárista zbytečně dvě věci navíc. Tu oprátku a WTF dopis. Naopak dvě nejsilnější scény filmu? Že veškerá pomsta je stejně marnost nad marnost: „Takže zítra budeme pokračovat? Vstaneme, nasnídáme se a připravíme si nástroje k mučení...“ – „Já nevím. Já chci jen zpátky svého syna.“ A druhá scéna? Samozřejmě to napůl snězené lízátko, které Elis po svém mrtvém chlapečkovi doma našla a potom ho docucávala. Ještě jednou, naposledy, ucítit na rtech chuť jeho polibků! Aspoň tu nepatrnou trošku jeho slin! (08.07.2013)

V první půlhodince jsem si říkal,že pan Lieberman je jeden z nejvhodnějších adeptů na obsazení rejži v případných rýmejcích Ocelových magnolií,nebo Ceny za něžnost. Za následujících 45min. bych mu dohodil rýmejkování Srpskiho filmu,nebo Grotesque.Hm a pro posledních pět minut,bych si přál aby ho jednou napadlo,že by z Ocelových magnolií a Srpskiho filmu šlo udělat jeden opus. (12.07.2011)

Nebylo to vůbec špatné. Dokud to mám čerstvě v paměti; hlavní herečka mi teda zrovna dvakrát nesedla, moc jsem jí to nevěřila, jinak to z herecké stránky nebylo zlé. Moc chválím stopáž, všeho bylo akorát. Možná to bylo až moc jednosměrné, ale zápletka zajímavá a nebyla bych proti, kdyby se takovýchto filmů točilo víc. Příjemný snímek, který zezačátku docela zdrásá nervy a kvůli nešťastnému osudu malého chlapce nezůstalo jen u jedné slzičky. Určitě doporučuju, není to vůbec špatné a zhltnete to jedním dechem. (05.09.2012)

Úvodné sekvencie filmu pôsobia ako dráma manželov, ktorým bol unesený a zabitý malý syn, ale všetky scény sú plytké a odfláknuté, že sa nimi netreba zaoberať. Podstatou snímky je totiž niečo úplne iné. Treba mučiť toho parkhanta, čo zabil nášho syna, aby trpel ako nikdy predtým. Takže druhá rovina filmu je už o niečom inom, čo samozrejme nie je na škodu, ak by sme sa dostali k tomuto cieľu logickými cestami. Tvorcov však natoľko okúzlil vlastný nápad, že sa logikou príliš nezaoberali. Vzniklo tým podpriemerno - priemerné exploitation, ktoré určite viac ocenia fanúšikovia subžánru ako bežný filmový divák. (18.05.2011)