Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Sofia
    ***

    Ostudná kapitola francouzských dějin zpracovaná hodně uhlazeně. Necítila jsem z filmu beznaděj, strach, špínu, bolest a smrad, kterou Židé zavření pět dnů ve velodromu cítili...navíc přehnaně melodramatická hudba tomu také moc nepřidala. Příběh pojednává o hrozivých událostech, ale dalo se to zpracovat o hodně lépe, procítěněji a povedeněji.(14.3.2012)

  • Historik
    ****

    Tento film má velký handicap v tom, že už jen těžko může přinést něco nového. U filmů s tematikou holocaustu je to přece jen pořád dokola, divák už vše viděl, a už ho ty hrůzy, ač to zní nepěkně, neberou tak moc, jako když to bylo poprvé, podruhé... Když se tedy objeví snímek, který přes všechnu "otrlost" dokáže diváka upoutat velmi citlivým režijním přístupem, díky vkusným a přesvědčivým hereckým výkonům donutit spoluprožívat příběh a nakonec takřka dohnat k slzám dojetí, musím konstatovat, že to je dobrý film. Domnívám se, že na celkovém výsledku má svůj velký díl skutečnost, že tento film natočila žena.(7.2.2011)

  • pakobylka
    ****

    ----- "Kdyby se Kristus vrátil, nosil by hvězdu." ----- Začalo to poměrně nevinně ... hvězdou. Koho z nich by napadlo, jak to skončí - i kdyby je někdo varoval, kdo z nich by tomu UVĚŘIL ? Zhoršovalo se to POSTUPNĚ ... a každá fáze vypadala jako konečná - žili přece V CIVILIZOVANÉ EVROPĚ, VE DVACÁTÉM STOLETÍ ... a válka jednoho dne musela skončit - stejně jako všechny předešlé. Mrazivý snímek o událostech z historického hlediska poměrně nedávných, o dnech, kdy v podstatě Francouzi (lépe řečeno jejich představitelé) hodili přes palubu Francouze - tím neříkám, že byli výjimkou, že to ostatní národy neměly podobně. A jen tak mezi námi: Proč by se Kristus vracel ? Už jednou se nechal ukřižovat a s člověkem to nepohnulo - ani o píď. Píše se patnáctý rok jedenadvacátého století, a jak si stojí Evropa ? Kdepak, nepoučili jsme se ... nijak zvlášť.(27.1.2015)

  • Wladi.mir
    **

    Filmů o židovském utrpení je veliká spousta. Odsun bohužel nepřinesl nic co bych už neviděl u jiných snímků. Existuje velké množství o podobné tématice, které jsou lepší např: Pianista, Schindlerův seznam, Šedá zóna. A pokud jde o Jean Rena, tak se nemusíte moc vzrušovat, nedostal tam moc prostoru.(21.6.2011)

  • Lacike
    ***

    Nemam prilis rad filmy o holokauste a preto ich obvykle nevyhladavam. Tento som si pozrel len kvoli tomu, ze tu hra moj najoblubenejsi herec Jean Reno. Vykon ktory podal je slusny, presne vystihol to, co sa od neho chcelo. Figurku sympatickeho privetiveho doktora. Scenar mu tentokrat nehadze polena pod nohy v podobe nejakych nezazivnych dialogoch ako v jeho poslednych filmoch, ale ani mu nedopraje nejaku vyraznu scenu, aby poriadne vynikol. Aj ked film rozhodne nie je bezchybny, tak ocenujem, ze mal aspon potencial byt niecim viac ako len rutinným filmom, ake v poslednej dobe toci. No a samotny film by som oznacil ako celkom pekny. A to je ten hlavny problem. Film s takouto tematikou by nemal byt celkom pekny, ale mal by vo mne vyvolat nejake emocie. Tomuto filmu sa to ale vobec nedari. Nejake vyraznejsie vypjate sceny tu uplne chybaju. Najzvlastnejsie posobi zobrazenie Hitlera ako komicku az trapnu karikaturu a snaha o kontrast medzi jeho luxusnym sposobom zivota a mizernymi zivotnymi podmienkami v internacnych taboroch zlyhava. Tento film vo mne vyvolava dojem ako keby sa Francuzi zrazu rozhodli vyriesit si svoj mindrak so svojim podielom na holokauste, ale zaroven sa bali, aby film ktory o tom natocia nevyvolal nejake kontroverzie. Vysledkom je sterilny film, ktory vas necha uplne chladnym napriek tomu, ze zdeluje krute veci.(11.12.2010)

  • - Jednu z dětských rolí, Noe "Nono" Zyglera, hrají ve skutečnosti dva chlapci, dvojčata Mathieu a Romain Di Concetto. (7trpasliku)

  • - Mezi deportovanými nebyli jen obyvatele Francie, ale také uprchlíci z Polska, Německa a také Československa. (Lucas87)

  • - Francii po válce dlouho trvalo, než roli státu v deportacích francouzských Židů přiznala. Teprve v roce 1995, krátce po svém prvním zvolení, pronesl prezident Jacques Chirac historická slova, na něž po desetiletí židovská komunita čekala. "Zločinnému běsnění okupanta sekundovali Francouzi, francouzský stát," řekl Chirac. "Francie tehdy učinila nenapravitelnou věc. Zpronevěřila se svému slovu a své chráněnce vydala katům," dodal. (Lucas87)