Adam

Na rozdíl od mnoha jiných zdejších uživatelů-odborníků se v psychodiagnostice příliš nevyznám, takže nehodnotím přesnost vykreslení života "aspíků" (i proto, že osobně žádného neznám), ale jakousi lidskost příběhu a příjemné herecké obsazení, na které se dobře dívalo. P.S.: Jak je možné, že jsem do dnešního dne neznala jméno Christopher Lennertz?! (16.12.2011)

Adam s diagnózou poruchy autistického spektra. Pro začátek - tohle není komedie, přes veškerý popis filmu. Adam, jeden z přizpůsobivějších lidí s Aspergerem, se musí přizpůsobit, měnit, konfrontovat. Vcelku pěkně zpracován tenhle problém, avšak povrchně, lehce, záměně nejde na dřeň, aby to celé mohlo fungovat. Popisně je to celkem pěkné, avšak z výsledku mám smíšené pocity. Které tedy završil konec, u kterého váhám, zda to byl opravdu tvrdohlavý a velký altruismus, nebo zajímavě hloupá "ženská" logika. Tak či tak, je nám naservírován happyend druhého řádu (aneb nedopadlo to ideálně podle přání romantických diváků, ale i tak to dopadlo dobře, alespoň pro jednoho hlavního hrdinu). Což je takové kulišácké řešení jak docílit happyendu který nebude na úkor integrity samotného filmu. Adam každopádně nechytne každého. Pro mě neměl informativní úroveň a jako celek mě nenadchnul, i přes několik sympatických míst. Proto z mého pohledu nemůže dostat jinak než férové tři hvězdičky... (25.08.2011)

Obyčejně neuznávám argumenty "odeber tuhle zvláštnost a máš tuctový drama", ale tady se prostě nedá svítit... respektive konkrétně v případě Adama platí rovnou "odeber Aspergera a máš velký kulový". Veškerej konfliktní potenciál snímku totiž nutně musel vycházet buď z oný (znásilňovaný) choroby, nebo z (nechtěný) demence příšerně napsaný postavy Beth. Jinak to zkrátka nešlo. A já se tudíž hodně divim, že velká část ČSFD tvůrcum celou tuhletu habaďůru sežrala jako šunku v aspiku. (25.07.2014)

Že trpí Aspergerovým syndromem jakýsi Adam, no prosím. Ale proč, proboha, jeho Aspergerovým syndromem musí trpět i stejnojmenný film, mi již jasné není. Skutečnost, že jeho Aspergerovým syndromem musí trpět Subjektiv, je skutečně k uzoufání. Už bez syndromu je Adam přeslazená kýčovitá vyprávěnka, která si však byla tak moc vědoma své nicotnosti, že se rozhodla: "A já budu něčím zvláštní." Zkoumajíc wikipedii zklamaně prohlásila: "Aj, aj, autismus už je pasé - Rain Man, Malaton..." Ale vyprávěnka to nevzdala a proklikala všechny odkazy od autismu směřující, Aspergera nevyjímaje. Spolykala to, natrávila a na diváka vyvrhla, ve vysvětlovacích chvílích i s encyklopedickou dikcí (žel informační hodnota trochu degradovala). A tak teď i Subjektiv ví, že musí být tolerantní, až se zamiluje do dívenky, která tuhle nemoc má, protože je to moc, moc citlivá bytůstka - miluje třebas hvězdičky, mývaly a mě. Jenom neví, jestli jsou citliví lidé hollywoodští filmaři. (08.03.2010)

Váhala som a stále váham medzi tromi a štyrmi hviezdičkami. Samotný dej a celkové vyznenie príbehu na mňa dá sa povedať nijako nezapôsobili. Zdal sa mi napriek citom chladný, čo sa v prípade aspargara, asi aj dá očakávať, ale mne sa práve tie city zo strany Adama zdali oveľa skutočnejšie ako tie zo strany Beth, tam som o láske nebola presvedčená skôr mi to pripomýnalo zvedavosť..Čo sa týka, ale samotnej tématiky bola skutočne zaujímavá a Aspargarov syndróm asi zatial najlepšie vystihnutý s tých málo filmov čo na túto tému poznám. Nakoniec sa teda prikláňam k tej štvorke, nakoľko si predsa len myslím, že táto téma vzhľadom k jej komplikovanosti, bola v tomto filme zvládnutá nadmieru dobre. (10.06.2013)