Harold a Maude

Madison ma dopredu upozornovala, co je toto za film, takze som bol pripraveny na najhorsie a aj napriek tomu, ze je tam extremne obrovsky vekovy rozdiel mladika s babkou alebo ehm 80 rocnou prababkou, ktora vyzera aspon o 20 rokov menej, ale medzi ktorymi prekvitla laska ma tiez tento film hlavne po humornej stranke dokazal dostat a preto mu davam 4*. Cakal som, ze to bude vazna drama o spolocnosti nezelanej alebo zakazanej laske, ale ono to bolo tak neskutocne krasne humorne natocene, ze ma to proste bavilo... 05.11.2010 _______ Ruth Gordon - (Maude) +++ Bud Cort - (Harold) +++ Vivian Pickles - (Pani Chasenová) +++ Cyril Cusack - (Glaucus) +++ Charles Tyner - (Strýko Viktor) +++ Ellen Geer - (Sunshine Doré) +++ Eric Christmas - (Kňaz) +++ G. Wood - (Psychiater) +++ Tom Skerritt - (Policajt na motorke) +++ Hudobný výber: Ken Johnson, Cat Stevens, Paul Samwell-Smith +++ (05.11.2010)

Entrée Ruth Gordonové nemá v tomhle filmu obdoby. Osmdesátiletá babča sedící v povzdálí na obrovskym šutru (či co to bylo) si nehorázně pšíkne. Utře si nos, strčí si do pusy obrovský jablko a s výrazem, který zdůrazňuje její bohémovost si začne ve vzduchu šoupat nohama a upravovat účes. Tahle ženská -ač ve věku, kdy její vrstevnice sestavují fotoalba s názvem "Já a můj život v obrazech" - nic neřeší. Policajti za prdelí či krádež motorky, všechno má na háku. Nehraje si na dvacítku, ale zároveň ze sebe nedělá chudáčka. Je odhodláná svůj život dožít v co největším adrenalinu. S pocitem štěstí. A Ruth? Ta pro mě nebyla v tu chvíli ničím jiným než tou Maude. Postavou, kterou budu ještě dlouhou dobu mít v hlavě zafixovanou jako inspirativní. Tenhle film vám připomene, že život asi vážně stojí za to..... (05.12.2008)

Další film, pro nějž jsou tři hvězdičky málo, ale čtyři už moc. K dobru má jednak dobu vzniku, jendak fakt, že jsem mu uvěřil možnost sexu mladíčka s pětasedmdesátnicí (Ruth Gordon 1896!). Ke zlu má, že jinak jsem osobě jménem Maud nevěřil skoro nic - nikoli vinou její představitelky. A to přesto, že nemám nejmenších pochyb ani o Maudině upřímnosti, ani o možné reálnosti této postavy. (20.03.2015)

Viděno 2 x. Podruhé jsem film Harold a Maude zhlédla v rámci přehlídky Projekt 100 2010. I tentokrát to pro mě byla velmi osvěžující podívaná. Přesto po objektivní úvaze nakonec srážím původní hodnocení o jeden stupínek níž. Lehce jsem se sklouzla po povrchu na druhý pokus, přiznávám. Na oba hlavní hrdiny jsem nazírala z nadhledu a udržovala si od nich dostatečný odstup. Poprvé tomu tak nebylo. Vzpomínám si, že před lety mě okouzlila především postava podivínského samorosta Harolda, dvacetiletého mladíka, který ze všeho nejraději navštěvuje cizí pohřby a natruc před svou matkou předstírá sebevraždy. Přitahován smrtí. Mrtvý živý. Omezován v životě nesmyslnými pravidly, předsudky, tradicemi a konvencemi, zakonzervován ve svém malém ponurém světě, uzavřen do sebe. Harold sám ví, že ve skutečnosti nežije. Vše se změní ve chvíli, kdy ho osud svede dohromady s extrovertní a živelnou Maude, dámou, která i přes pokročilý věk inklinuje ke všemu živému, barevnému a hlavně zakázanému. Kouzelná milostná tragikomedie s dobře pasujícím hudebním doprovodem, v němž vyčnívají především písně anglického písničkáře Cata Stevense. (20.01.2010)

Nečudo, že vtedajší konzervativci nezvládli prijať a pohoršene hysterčili nad odvážnou konfrontáciou mladíckeho nihilizmu so stareckým entuziazmom, mala totiž to, čo oni nie-slobodu. Zodpovedal za ňu trúfalec Hal Ashby, ktorý už vtedy vedel ako znamenito narábať s absurditou, ako ju pružne napasovať pomedzi vtípky typu „Marianum“ (pohreby, samovraždy, demolície) i „Vitalium“ (autá, vône, skulptúry) a ako z nej nakoniec dať dohromady nevliezavú bizardnosť o zbytočných životných predsudkoch. „Harold and Maude“ boli excentrickým, láskavým a až doteraz stále sú aj nadčasovým nezvyčajom po ktorom mám chuť si poobzerať nejaký ten auťák... (05.01.2011)