Šviháci

Revolta iným spôsobom obliekania, v ostrom protiklade k uniformnej šedi, kráčajúcej ulicami, je v totalitných režimoch obľúbeným spôsobom vyjadrenia odporu mládeže. Nevyžaduje sa politicko-intelektuálne dumanie, písanie letákov, či ilegálnych zinov, ba ani ničenie symbolov moci. Stačí sa fajnovo nahodiť. Tak, že ultrakonzervy samotným vzhľadom doženiete k zúrivosti. V Č-SSR bolo obľúbenou kratochvíľou morálnych dozorcov a kadejakej pomocnej stráže Verejnej bezpečnosti odlapávanie dlhovlasých máničiek a strihanie ich starostlivo pestovaných hár. V ZSSR sa do týchto akcií aktívne zapájali komsomoľskí komisári, podnikajúci zúrivé útoky na ošatenie západného strihu. Ich zbraňami boli nožnice, ich víťazným ťažením dominovalo rozstrihanie šiat, obstaraných na čiernom trhu a odstrihnutie časti bizarných účesov, či štylizovaných copov dievčat. Nech si to preberiem ako chcem, v porovnaní so Švihákmi sú Hřebejkove Šakalie roky len slabým odvarom, trikrát prelúhovaným a chuťovo nevýrazným čajom. Skvelá práca, pán Valerij Todorovskij. A za pankáčov v závere pol kaderníckeho bodu nahor! (19.02.2021)

"Ten tvůj přítel Borisi je tak krásný, že musí být určitě z NKVD". "Pamatuj, že tento čemodan mám připravený do cely předběžného zadržení" . No a do toho zní americké rytmy a v dešti se utápí elpíčko Elvise Presleyho. Moskva 1956. Nádherná kamera, která snímá šedý život komsomolců a barevný život Pásků. Příběh romantický, politický, tragický, komediální a zvláštní. Profesionalita Rusů v kinematografii mě má neustále čím překvapovat. Jediné, co lze vytknout, je délka. Sergej Garmaš je velmi netradiční sovětský otec ale takového bych chtěl.... (16.07.2012)

ŠVIHÁCI mohou připomenout podobné snímky z české provenience Šakalí léta či Rebelové, ale mnohem spíše maďarský muzkál Made in Hungaria. A když se tak ohlížím na tyto filmy, přijde mi vlastně celá ta jejich retro póza strašně povrchní, zbytečná... a nudná. Ó ano, proč nepřiznat, že jsem se u ŠVIHÁKŮ příšerně nudil, což jaksi není divu, vzhledem k délce filmu a prostinkému předvídatelnému ději, z něhož stojí za vypíchnutí jen sekvence zmíněná uživatelem wakage. Točit v 21. století podobné pseudonostalgické spektákly idealizující dobu, kterou často již ani sami tvůrci osobně nezažili, mi přijde přinejmenším zvláštní, a za sebe nemám problém napsat, že současná kinematografie by měla podle mě reflektovat v první řadě naši přítomnost, protože v ní žijeme a nejlépe jí rozumíme. Přičtu-li si k tomu ještě svoji obecnou averzi k muzikálům, těžko můžu jít se svým hodnocením nad 3 hvězdy. (13.05.2014)

Nejprve jsem dlouho otálel. Rusové a muzikál - bez toho se obejdu. Ale po pár minutách mne to zcela strhlo. Malinko jsem měl dojem, že inspiraci autoři nalezli u Formana a jeho Vlasů. Samozřejmě tomu chybí americká dokonalost, ale body tomu přidává nám velice dobře známá politická rovina a u Rusů nebývalá schopnost sebeironie. (14.04.2019)

Kolegyně Dzeyna to tady řekla dost přesně z hlediska toho zpěvu. Písníčku jsou v kontextu děje, nepůsobí to jak led na sahaře, že tam najednou všichni začnou tančit a zpívat jak kreteni a pak se zase vrátěj k tomu co dělali před písničkou. Muzikál je určen pro mainstreamové publikum, ale moc se líbí, že má i politický názor, který nejvíc vyniká v poslední písničce a ty ruský holky, to teda jsou megakočky. (15.01.2018)