Wall Street: Peníze nikdy nespí

Oliver Stone vie občas strihnúť pekný záber alebo fajnovo vpasovať hudbu do film, no úplne stratil akúkoľvek súdnosť. Prvá polhodinka filmu, kde sa Stone vyžíva v pranierovaní krízy je postavená na hlavu a vidieť, že Stone nemá šajnu o ekonómii a servíruje niečo posplietané, čo mu nakecali jeho ľavicoví kamoši spojené s tým, čo sa dočítal v novinách. Navyše celé je to dokorenené naivnou až komickou ľavičáckou sublíniou o alternatívnych zdrojoch energie (ktorej absurdita graduje v závere filmu). No potom príde dej a s ním hlavný problém filmu - scenár. Treba uznať, že napriek tomu, že film má cez dve hodiny, zbehne ako voda (čo je jeho velikánske pozitívum), no monotónne - bez vyvrcholení, či zvratov. Scenár je katastrofálny: dej je hlúpy, nelogický, zjednodušujúci a hlavne takmer neexistuje. Tú prázdnu báchorku dejom nazvať nemožno. Ba čo viac, réžia je taká zlá, že i tých pár zvratov Stone natočil tak mizerne, že prejdu plátnom ako tá voda. A tá voda sa valí a zrazu je koniec a človek vycapene pozerá, že čo to má byť. Vrcholom je ultra hlúpy sentimentálny happyend, pri ktorom sa zastavuje rozum a človek čaká, kedy príde ten zvrat, ktorý vráti príbeh do reality. A ten nepríde. Škoda - Michael Douglas hrá parádne. Asi prvý krát za 15 rokov... Stone by mal prestať točiť politicky angažované filmy. (26.11.2010)

Někdy bych si přála, aby všechny mé oblíbené filmy měly podobná pokračování po x letech. Ano, je to jen výkřik do tmy, ale značí, že místní mají pravdu; takhle skutečně vypadá nejlepší film Olivera Stona od Any Given Sunday a dvojka, na které cítíte, že nebyla vynucena jen úspěchem prvního dílu. Pochybuji, že Stone podobný sequel plánoval dopředu, nicméně nutno říct, že tentokrát hrál osud v jeho prospěch. Michael Douglas díky dvacetileté pauze od prvního dílu vypadá při odchodu z vězení "přirozeně" starší, což je umění, které na 100% doposud neovládají ani ti nejlepší maskéři v Hollywoodu. A co je snad ještě důležitější, svět - či spíše USA - také v posledním desetiletí (a tedy v době, kdy hlavní hrdina vstupuje znovu do reálného světa) zasáhly pohromy jako útok na World Trade Center či finanční krize, což jsou události, na kterých se příběh z prostředí Wall Street velmi dobře staví. Nezapomeňte si k tomu připočíst hezké cameo Charlieho Sheena i Olivera Stona a máte o důvod navíc vyrazit do kina. Za sebe dokonce uvažuju, že si v příštích týdnech pustím osmdesátkové Wall Street znovu, abych pak v kině ještě jednou a pořádně mohla docenit jeho pokračování. A kdo ví. Třeba pak půjdu ještě o hvězdičku výše. (08.10.2010)

Peniaze nikdy nespia, diváci občas áno. Charlieho cameo, tri Eliho výstupy a zvonenie Shiovho mobilu sú snáď jediné veci, kvôli ktorým sa oplatí vidieť túto bezzubú, sentimentálnu rozprávočku, ktorú Stone halí do zdania, že rozumie podstate ekonomickej krízy, a umelo sa jej pokúša dodať švih otravne polopatistickými alebo samoúčelnými videoklipovými fintičkami. Comeback? Hovno, len pokračovanie mizérie jedného kedysi zaujímavého filmára. (30.10.2010)

Stone podruhé drze sonduje do centra finančnického blázince, s dramaromancí hozenou do kontextu nekalých bankéřských praktik, návratu Gordona Gekka a nedávné (současné?) ekonomické krize. Nejedná se o kdovíco, ale pro mě to byl rozhodně příjemnější zážitek než jednička, taková svěží dvouhodinová pozornost-vyžadující podívaná. (24.02.2011)

Více aktuální, tak nějak i reálnější, než předchozí Wall Street, stále závažné téma, které neztratí na důležitosti. Stone se rozhodl spíše klást více otázek, než dávat odpovědi, ovšem dělá to bravurně. Ukázal pár základních mechanismů a druhů lidského chování, které mohou přivést trh, tam kde jsme teď, nebo kde jsme byli, případně dokázal, jak rychle a snadno se v tom septiku problémů můžeme ocitnout. To je dech beroucí. (31.10.2010)