Le notti di Cabiria
Les Nuits de Cabiria
Cabiriine noci
Nights of Cabiria
Režie:
Federico FelliniKamera:
Aldo TontiHudba:
Nino RotaHrají:
Giulietta Masina, François Périer, Dorian Gray, Amedeo Nazzari, Loretta Capitoli, Franco Fabrizi, Pina Gualandri, María Luisa Rolando, Christian Tassou (více)Obsahy(1)
Cabiriiny noci patří k nejvýznamnějším dílům Federica Felliniho, oscarového režiséra, scenáristy a matadora italské kinematografie. Snímek představuje poslední autorův příspěvek k neorealistickému hnutí a líčí několik epizod ze života římské prostitutky. Cabiria není již nejmladší, není ani hezká, ani příliš chytrá. Nepřestává však doufat, že se jí jednou podaří zanechat nenáviděného povolání a že začne žít novým životem. Dokonce je ještě schopna věřit v lásku. Avšak oba muži, v jejichž city bláhově doufá, jsou podvodníci, kteří usilují pouze o její nastřádané peníze. Cabiria je oloupena o vše, dokonce i o víru v člověka. Na rozdíl od předchozích filmů neponechává Fellini svou hrdinku chladně jejímu osudu. Cabiria si i přes hořké životní peripetie dokáže uchovat svůj někdy až dětsky naivní optimismus. V závěrečné scéně setkání se skupinou mladých lidí, která je vykládána jako klíč k celému filmu, jí Fellini dává novou naději… (Česká televize)
(více)Recenze (119)
Velmi solidně zbudované sociální drámo, jehož hlavní předností je jednoznačně výkon Giulietty Masiny. Její Cabiria je prostě "protivná sprostá holka", která se duševně pohybuje někde mezi toulavou čubou a latrýnou, a která přes všechny příšerný nedostatky (nebo možná právě pro ně) chytne člověka za srdíčko. Pohybově dokonalá a svou prostou manýrou neskutečně přitažlivá ústřední postava je jednoznačně tahákem celého filmu... na druhou stranu mě vyloženě štvaly strašný postsynchrony (který by byly špatný i na rok výroby 1957 před kristem) a klasická italská uřvanost, kde jeden bejká přes druhýho tak mocně, až se veškerej zvuk spojí v jednolitej hukot. Takže z původních 4 strhávám boda za ten strašnej "kopfšmerc"... ()
Když máte pocit, že váš život za nic nestojí, tak si nechte aspoň ty svoje ideály a sny, protože vězte, že ono může být ještě hůře. A v tomhle případě je. Naděje umírá poslední, ale z definice je jasné, že také umírá. Fellini natočil dobrý film, ale abych si z něj úplně sedl na zadek, to zase ne. Guilietta Masina je však v roli skvělá. ()
Slabý odvar předchozí "Silnice" signalizující režisérův trvalý přechod od neorealismu směrem k ukřičeným fantasmagoriím. Můj devátý Fellini a na dlouhou dobu asi i poslední. 6/10 ()
Film se první polovinu, podobně jako jeho hrdinka, 'plácá' odnikud nikam. Ale s návštěvou kouzelnického představení, jakoby se právě nějakým kouzlem, vše změnilo a film začne být zajímavý a vyvrcholí mrazivou pointou. Ostatně jde o film, kde i dětská prolézačka připomíná nedodělané lešení bez budovy. ()
Cabiria žije svůj život prostitutky na předměstí Říma s nohama pevně na zemi a zároveň stále "létá" v oblacích a kdesi v koutku duše sní svůj sen o tom, jak změní způsob života. Neustále je srážena na kolena, a přesto vždy vstane, osuší slzy, usměje se a jde dál. Taková je Cabiria v tomto vynikajícím Felliniho filmu. ()
Víc ukřičené a italské než Sladký život, méně nudné než 81/2. Herecký výkon Giulietty Masiny byl dobrý, ale zase tak nadšená jsem jím nebyla. Někdo ji tady přirovnal k Jiřině Bohdalové a to je velice trefné. A tu (kromě Ucha) moc nemusím. ()
Fellinimu neholduji, a proto se ke každému dalšímu filmu, který natočil, docela přemlouvám. Cabiriiny noci mě však mile překvapily. Naposledy jsem viděla 8 a půl a tohle bylo mnohem, ale mnohem lepší. Především tu byl příběh, který mě bavil. Silná, trochu humpolácká a diblíkovská, ale v jádru dobrá a hodná hlavní hrdinka, jež byla ještě lépe zahraná, prostě zaujme. Konečně jsem našla Felliniho snímek, který by pro mě nebyl odtažitý, zdlouhavý a nudný. Jsem spokojená a loučím se s ním s dobrým pocitem, dokonce s nutkáním pustit si něco dalšího z jeho rozsáhlé filmografie. ()
Dlouho jsem koukal asi na nejprůměrnější italský film, co jsem kdy viděl. Nejdřív jsem musel přijít na chut herectví GM, který je docela neobvyklý. To se mi povedlo a nakonec musim říct, že to je nejlepší atribut filmu. Samo o sobě by to ale nestačilo - zásadní pro vjem z filmu i hodnocení je závěr, který posouvá celé dílo o level výš... ()
ocenenia : Oscar 1958 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ Cannes 1957 - Najlepšia herečka (Giulietta Masina) ()
Reziser Fellini /la Dolce Vitta, La Strada/ natocil sympaticky film o dovercivej holke z mesta. Roly dovercivej holky sa baravurne zhostila Giuletta Massina /La Strada/. Trochu ju mozno porovnat s Gelsominou z dalsieho Felliniho filmu La Strada 1954. A tak ju caka jedno sklamanie za druhym. A to tom je cely film. Musim pochvalit Felliniho reziu, skvelu Giullettu Massinu a vsimol som si aj Franca Fabrizziho /Tonouci se stebla chyta, Darmoslapove/, ostatni herci mi prakticky nic nehovorili. Exteriery su vsak na urovni, a aj kulisy su namakane, vidno ze sa tvorcovia snimi pohrali. Dialogy su vyborne a film utiekol ako voda, ani som si poriadne tych 110 minut nevsimol, Giuletta Massina bola pre mna nezabudnutelna, rovnako ako ista Gloria Swanson : 86 % ()
Ze začátku jsem se do toho nějak nemohl dostat a připadalo mi to celé nějak moc uřvané, ale jak jsem se do toho dostal, tak na mě čekal další dost silný příběh plný podobně silných scén. Především bych zmínil tu v kostele a u kouzelníka, ty mne zasáhly nejvíc, a pak samozřejmě ještě to finále, které je takové smutné a šťastné zároveň, které vlastně říká, že i když se zdá být vše ztracené, naděje pořád někde je a jednou, možná, se ozve i nám. Doufám, že jsem to napsal srozumitelně. Na Silnici to nemá, ale i tak se pořád jedná o skvělý film. 5* ()
Některá lidská očekávání jsou přehnaná nebo jednoduše nereálná, ale člověku je vlastní doufat, dokud mu nedojde životní síla nebo víra, nebo oboje. Mozek většiny lidí funguje tak, že upřednostňuje pozitivní zprávy a podceňuje ty negativní. "Tento jev má zřejmě evoluční význam, ignorace negativních informací slouží k přežití jedince v nepříznivých podmínkách. ... tato studie zdůrazňuje něco, co je v neurologii stále více zjevné, že hlavní částí funkcí mozku při rozhodování je testování předpovědí ve vztahu k realitě, v podstatě všichni lidé jsou vědci. A přestože nervové procesy jsou velmi vyspělé a složité, jasně to dokazuje, že mozek někdy reaguje nesprávně a příliš optimisticky navzdory důkazům.“ (celý článek - http://www.novinky.cz/zena/zdravi/247059-mozek-vetsiny-lidi-reaguje-na-negativni-informace-prilis-optimisticky.html). ___ Hrdinka filmu Kabirie je přesně takový optimistický nezmar. I když ji zklamou všichni lidé, ona je nezklame a bude se na ně usmívat, protože ji stačí vidět štěstí jiných. ___ Divadelně cirkusová výstřednost Felliniho podbarvená italskou expresivitou není můj šálek kávy, protože jsem čajová. ()
Spojení Guiletty Masiny a Felliniho je pro mne magické, ona je prostě rozkošná a poetikou se parádně hodí do Felliniho děl. V mých očích o trošku slabší, než La Strada, možná je to tím, že tomu chybí Antony Quinn, ale pořád moc pěkné. 9/10 ()
Fellini nemohl dát své manželce hezčí dárek - díky této skvělé roli se stala nasmrtelnou...Mmch, úplně poslední scéna je dokonalá!!! ()
Upraveno v srpnu 2019. Cabiriiny noci nejsou neorealismem, ani nejsou určeny k citovému dojímání krutě nespravedlivým osudem života. Cabiriiny noci jsou nesmrtelnou velikostí řeckého ducha, Federico Fellini dokázal v každém pohybu, gestu, pocitu i v pouhém záchvěvu myšlenky vidět a obdivovat krásu života. Cabiriiny noci si neodpouští sarkastické mrkání okem na kolemjdoucí lidi, kontrast je odezvou vášní, noc je ochranným pláštíkem tajemství, slabostí a hříchů, svědomí se dokáže obrodit v náhlém záchvatu zbožné pokory na kolenech a ranní úsvit rozdává s úsměvem drobné dárečky. Živelnost křepčí radostí a toužením, obraz se vznáší v křehkých notách mollové poezie, dotýká se samotného nitra živé duše a odhodlaně maluje i naplnění snu. Hlavním středem zájmu je Maria Ceccarelli alias Cabiria (velmi dobrá Giulietta Masina), bezelstně upřímná prostitutka se zachovanou lidskou důstojností. Opětovaná láska je nejvyšším ideálem, žádný sebevětší pád není důvodem k věčným pochybnostem a zatracení. Přehnaná zbožnost nenabízí odpovědi, romantické pokušení sladce zpívá a hřeje. Hlavní mužskou postavou je Oscar D'Onofrio (dobrý François Périer s hlasem Silvia Nota), pokojně usměvavý hlas možného lákání naplnění intimního štěstí. Sarkasmus si krutě pohrává se svým zdrojem i podstatou. Výraznou postavou je Alberto Lazzari (velmi zajímavý Amedeo Nazzari), obdivovaná filmová hvězda. Kontrast má satirické vychování a estetické uspořádání laskavého políbení slunečního rozbřesku. Ironie si hraje s vnitřní náladou. Důležitou postavou, stojící mimo tok času, je Mesmer (pozoruhodný Aldo Silvani), usměvavý kouzelník a hypnotizér divácky vděčného představení, využívající lidské slabosti. Je impulsem pohybu a magickým dovětkem života. Výraznější postavou je Wanda (příjemná Franca Marzi), Cabiriina kamarádka a sousedka stejného řemesla. Nevěří na sladké iluze, ale neuhýbá ze svého přátelství. Z dalších rolí: Lazzariho hystericky žárlivá přítelkyně Jessy (Dorian Gray s hlasem Fulvie Mammi), sebevědomý pasák slasti a rozkoše Amleto (Ennio Girolami s hlasem Nina Manfrediho), jeho úspěšný strýc a v náhlý záchvat zbožnosti doufající mrzák (Mario Passante), laskavý a usměvavý potulný starý mnich (Polidor), Cabiriin první životní přítel Giorgio (Franco Fabrizi), Cabiriiny kolegyně z noční branže zapomnění Matilda (Pina Gualandri s hlasem Marie Bice Valori), Marisa (María Luisa Rolando) a Rosy (Loretta Capitoli s hlasem Nicoletty Languasco), necírkevní dobrodinec chudých (Leo Catozzo), kněz v čele průvodu slavnostního mariánského procesí (Dominique Delouche), či stará zahořklá prostitutka (Giovanna Gattinoni). Cabiriiny noci mají lyricky poetický výraz, ironickou připomínku katolické církevní funkce, estetické okouzlení životem, žhnoucí jiskru krásy viděnou řeckým duchem, tanec, radost i vzdorovité odhodlání k dobytí vlastních snů. Jedinečný filmový prožitek! ()
Omlouvam se, tohle fakt neslo vydrzet... ()
Příběhová linie se mi nezdá špatná a myslím, že svůj potenciál celkem naplňuje, nicméně vyššímu hodnocení zabraňuje afektovanost prakticky všech postav, ze které plyne menší zájem o ně (platí to i charakteru Cabirie, ač se Masina celkem snaží) a tím pádem není prakticky možnost více proniknout do díla. Nemilým překvapením bylo i neo-realistické pojetí, na kterém shledávám akorát jediné pozitivum, a to, že tento příběh je nám vyprávěn bez jakýchkoli pohádkových manýrů a kýče, dovedu si představit, jak by dopadl hollywoodský remake... Nicméně sociální slabost a důraz na masy, místo na jednotlivce (to druhé zde vůbec není, ale na italském neo-realismu mi silně vadí) není skutečně tím, co bych vyhledával a po skončení projekce jsem si dal závazek, že s výjimkou zkompletování Felliniho filmografie (4 filmy) a studijní projekce od De Sicy (2 filmy) se blíže o tento směr zajímat nebudu, je mi líto. První výrazné zklamání z tvorby FF. 50% ()
Jako celek trochu roztahany, ale ty oci, ty oci!!!!!!! ()
Velice skličující drama se silným sociálním podtextem - o lásce, o zradě ... i o marné (?) naději. Cabiria ... prostá a trochu naivní "lehká" holka, která svou zranitelnost zakrývá italským temperamentem a dryáčnickou výřečností. Umí se o sebe postarat - léta šetří a přitom tajně sní svůj malý sen o novém životě ... a o velké lásce - a tak jednoho krásného dne uvěří, že se na ni přece jenom usmálo štěstí. ----- !!! MOŽNÝ SPOILER !!! ----- Nějak jsem nedokázala vstřebat finále. Cabiria uměla vzdorovat ranám osudu, přijímat realitu a radovat se i z maličkostí, přesto jsem nemohla uvěřit, že jí i po posledním neobyčejně krutém podrazu úsměv na uplakané tváři vydrží ... ()
Asi je chyba, ze jsem film videl v ceskem zneni. I tak mi ale G. Masina do role prostitutky moc nesedela. Pribeh zajimavy, Felliniho um je videt z kazdeho zaberu, presto me film neoslovil tolik, jako zanrove podobna Silnice, kde hlavni roli taky skvele zahrala Masina, manzelka rezisera. ()