Dítě Bridget Jonesové

Deník Bridget Jonesové považuji za příjemně odlehčenou, romantickou komedii, která rozhodně patří k tomu lepšímu ve svém žánru. Ani jedno z pokračování se tomu neblíží. Trojka představuje docela vtipnou trojku postav, která se ocitá v několika málo vtipných scénách (asi tak tři) a to je tak vše. Potenciál zůstal nevyužit, o nějakém celkovém příběhu se ani nedá mluvit, protože scénář je hlavně o tom, jak spojit scény do něčeho, čemu budeme v souhrnu říkat film. A nutno podotknout, že naprosto průměrný a v ničem zajímavý film. 5/10 (20.11.2016)

Pro člověka, co příliš nevyhledává romantické komedie, je to překvapení jako hrom. Bavil jsem se po celou dobu, příběh je ucházející a některé momenty byly opravdu velmi zábavné. Kdyby u toho ženské v kině nevzdychaly a netlemily se až přespříliš, byl by zážitek z filmu možná ještě větší. 80% (26.11.2016)

Bridget už je stará kobra a navíc je teď zbouchnutá a neví kým. Na jedné straně dokonalý milující milionář Dempsey na té druhé strohý a nesympatický (nepochopitelně pro Bridget neodolatelný) Firth. Možná až příliš dlouhé a ne tak svěží, jako bezstarostný první díl, ale pořád koukatelné a docela zábavné. (08.03.2017)

V první polovině jsem se lekl, že se Bridget Jones změnila na komedii s vtipem "z kanálů" plné urážek, jak už to bývá u komedií s Melissou McCarthy. No, nakonec jsem byl příjemně překvapený, protože po otěhotní nabírá film novou krev a přestože si nejsem úplně 100% jistý, zda hodnotit průměrně nebo nadprůměrně, tak to pro mě bylo příjemné zavzpomínání na jeden z mých oblíbených filmů a myslím, že dělá menší ostudu než díl druhý. (01.01.2017)

„Měníš katastrofy ve vítězství.“ Převážně úspěšný pokus natočit vkusnou romantickou komedii pro dospělé diváky, která dá zapomenout na otřesný druhý díl a zároveň vzpomenout na to nejlepší z žánrově sblížené produkce Working Title. Tvůrci se ovšem až příliš snaží naplnit velká očekávání, což se projevuje přemrštěnou stopáží (a z ní plynoucích potíží s tempem) a hraním na jistotu (např. efektní, ale ne moc efektivní zpomalené záběry nebo samoúčelné zapojování chytlavých popových písniček). Sledujeme v zásadě třetí variaci téhož příběhového vzorce, jehož naplňování je navzdory přidání nové neznámé (nenarozené dítě) od začátku do konce velmi předvídatelné. Film ovšem dokáže překvapit alespoň drobnostmi jako je vcelku věrohodné chování všech hlavních postav (Bridget konečně jedná v souladu se svým věkem), schopných reflektovat své idiotské chování (Jackova omluva za to, že lhal Markovi). Neporozumění dnešnímu světu internetových seznamek, fotografií koček připomínajících Hitlera, hipsterů a Pussy Riot sice není tak markantní jako ve filmech Marie Poledňákové, ale stejně je místy bolestivě znát, že tvůrci uvízli v jiné době a marně se snaží dohnat vlak. Nejlépe fungují časoprostorově univerzální vtipy na téma „muži vs. ženy“, z nichž si pro sebe většinu ukradla spolu-scenáristka Emma Thompson (skvělá hláška s porodem a hořící hospodou), na kterou si vzpomenete i pár dnů po projekci. Na nic moc dalšího zřejmě ne. 70% (16.09.2016)