Jmenuji se Oliver Tate

Má očekávání byla veliká, ale Richard Ayoade je s přehledem dokázal předčit. Usměvé drama-komiedie o dospívajícím teenegerovi, které vás dovede k zamyšlení, jestli i my prožívánme stejné problémy jako Oliver. Líbila se mi nápaditost filmu, ALE hlavní postavy jsou zkrátka divné, člověk neví, co si má myslet. Nevíme, jaký je opravdový život Olivera, jelikož on sám se považuje za oblíbeného, avšak ve skutečnosti nemá opravdového přítele. I tak mě film zaujal a líbil se mi. Má svoje zvláštní kouzlo. (06.09.2011)

Mladé a blbé děti, dospělá a vymatlaná matka, dospělý vychcaný magor a to vše kdesi na špičce chlupu jedné z největších a nejzapomenutějších prdelí Anglie. A Oliver se zakouká do něčeho, co ho naprosto ovládne, tam, kdesi nikde. ~~~ Oliver Tate: "Ještě úplně nevím, co jsem..." - Jsi vůl, Olivere, vůl. Ale z toho vyrosteš. Tenhle festivalový film už ale ne. No tak prostě sorry, no. (25.07.2011)

Hudba: Andrew Hewitt úvod a první část (film je rozdělen na dva party) je skvělý a mé fanouškovské srdce zaplesalo, když po dlouhé době opět vidělo film, který civilním a vtipným způsobem řeší školní lásku a outsidera, který "tichým hlasem" provází filmem (film podobného ražení jsem dlouho neviděl a trochu se mi po něm stýskalo). Když se film dostane do druhé části, kdy řeší problémy rodičů, bohužel se dostává do mírné křeče a už není tak lehký jako v předešlých scénách. I přesto- příjemný zážitek. (08.06.2011)

Co jako????? Někdo se tu smál? Někdo se tu bavil? Tak já tedy ne - jestli toto patří mezi nejlepší komediální filmy roku 2010, v těch horších snad už musí hrát jen Ben Stiller, Jackie Chan, Adam Sandler, Owen Wilson , Richard Gere a Eddie Murphy dohromady! Za nejlepší považuji závěrečný záběr, jenž byl pro mě vysvobozením z ujetého filmu (jel úplně špatným směrem), neokoukaných tváří (víme proč), příšerných kostýmů (někdo chodí oblečený jako Oliverova matka?) a stupidních myšlenkových pochodů. Mám z toho depku. (30.12.2011)

Hipsterovinka. Jsou to zvláštní lidi ty hipsteři, copak asi chtěj. Je to takový nový emo, jen míň bolestínský. Zato s ním sdílí takovou tu úpornou zahleděnost do sebe sama a potřebu zachytávat se na cool média jako je 8mm nebo polaroid (zdravím Jana Dvořáka) - nj, tady máme celou polaroid zeď, což je při současný ceně cca 80 za snímek už sranda za pár tisíc. Ale čert to vem, stejně je to takový retro ne zcela ukotvený v čase - retro je ostatně pro hipstery typický žejo. Líbivej film, rychle se v něm myslí a mluví ale chybí tomu upřímnost a nějaká hloubka se mi zdá. Ale to neva, dnes už jsou urputný hnutí a filmy prostě asi za zenitem (08.06.2011)