Griff the Invisible

Neviditelný Griff sice odkazuje k superhrdinům, ale o nějakou záchranu světa tu skutečně nejde. Griff nemá nadřirozené schopnosti, ale je to jen obyčejný mladý muž hledající svou identitu, což má společné právě se všemi komiksovými hrdiny. Jeho hledání se potácí mezi realitou a skutečností a občas má problém tuto skutečnost odlišit nejen Griff ale hlavně divák. To vše je ovšem činěno v rámci konvencí romantické komedie. Docela osvěžující australský film plný barev a neotřelých nápadů. Berlinale 2011 – Generation (21.02.2011)

Člověk je nejméně sám sebou tehdy, když musí mluvit sám za sebe.............Příběh začíná citátem Oskara Wildea - Dejte mu masku a řekne vám všechno. A tak přichází Griffin, jste v bezpečí. Přes den kancelářský posera v noci ochránce práva a bojovník proti zločinu. Pak je tu ještě jedna velmi zajímavá postava. Má jméno Melody a má jednu moc dobrou teorii. Teorii o atomech vzduchu a jejich chování při průchodu zdi. Teoreticky by to šlo. Situace okolo 46 minuty je mrazivá - posuďte sami. Griff a Melody jsou zvláštní jedinci a sledovat tento jejich příběh je velice poučné. CITÁT - Jsme jiní...... Od příchodu Melody na scénu totiž dostane děj tu správnou příchuť. Pro koho jsou to bludy a pro koho je to realita? Griff a Melody jsou skuteční. Tleskám jim a čumim na jejich příběh z otevřenou pusou. Moc povedené. Příběhem nás doprovází příjemné hudba společenství KIDS AT RISK. Film je věnován Marku Priestleymu, australskému herci, který v srpnu 2008 spáchal sebevraždu. (01.04.2013)

ČLOVĚK JE NEJMÉNĚ SÁM SEBOU TEHDY, KDYŽ MUSÍ MLUVIT SÁM ZA SEBE. DEJTE MU MASKU A ŘEKNE VÁM PRAVDU...(Oscar Wilde)....... /// Další hrdina obyčejnýho světa, který chce vyčistit město (od zla)....TO NENÍ VOLBA - TO JE ZODPOVĚDNOST! Mám pro tyhle hrdiny, co nejsou (pro svý okolí) v pohodě, slabost. Znáte je Defendor, Dave Lizewski, The Crimson Bolt, váš šéf... I tady je atmosféra plná napětí, že to Griff posere, ...že bude trapas, ...že špatně skončí, ...že je debil (ale i sympatický Melody, která vlastně taky není normální). Nejenže Griff není neviditelnej, ale je z těch hrdinů (zřejmě) nejlevnější a (asi) nejslabší. Mohl by to vyvážit fakt, že je (rozhodně) NEJDRAMATIČTĚJŠÍ! a taky jedinej, ve kterým jsou atomy a mezery zdi ve správnou chvíli rozložený stejně jako ty lidský. Každopádně zajímavě komplikovaná cesta k vlastnímu šílenství. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Připadá mi legrační dávat vodík a kyslík do otvoru v obličeji. 2.) Pravidelně (po večeři) procházíme (doma) zdí. 3.) Rejstřík mám čistej. Stalking, šmírování, voyeurizmus se nepočítá. 4.) Thx za titule ,,dezibook“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE * NAPĚTÍ * (01.09.2011)

Přestože mi Australané svými projevy sebestředné namyšlenosti lezou často na nervy ještě více než Amíci, jejich filmy a seriály mě často baví. Griff byl ovšem zvláštní. Film i postava. Poměrně dlouho mi trvalo, než jsem dokázal s přehledem rozlišovat mezi představami a realitou, takže v tomto směru tvůrci jednoznačně zabodovali. Když si mě někdo takhle povodí, ochotně uznám, že odvedl slušnou práci. Snímek měl ode všeho trochu. Byl trochu komedií, trochu dramatem, měl i trochu z romantiky, ale nic z toho výrazněji nepřevládlo, což bylo zřejmě důvodem pro to, že jsem nenavýšil hodnocení o další hvězdičku. Myslím si totiž, že se ze zvoleného tématu dalo vytěžit mnohem víc; takhle jsem měl pocit, že se tvůrci zasekli někde v půli cesty. Tato záležitost byla stejně zvláštní jako dvojice hlavních hrdinů a na výsledek jsem se podíval ze dvou úhlů pohledu. Na jednu stranu mi bylo ukázáno, jak to vypadá, když se člověk, který žije mimo realitu, dočká skutečného pochopení, ale na druhou stranu dává snímek odpověď na otázku, proč není vhodné, aby se dali dohromady lidé, kteří měli například problémy s jakoukoli závislostí. Závěrem si nedokážu odpustit poznámku o Maeve Dermody. Dříve bych napsal, že je to krásná, sexy žena, ale to už se dnes nesmí, takže to nenapíšu. / Poučení: Pokud zkoušíš procházet zdí, nedělej to s rozběhem. (12.09.2022)

Dejte si velký pozor na tento film. Klame tělem a pohybuje se v rozmezí od jedné do čtyřech hvězd takovým stylem, že jsem chvílemi nevěděl, kde mi hlava stojí. Jednu chvíli slintám blahem, druhou nudou. Prakticky se jedná o dosti tíživý psychologický film s úsměvnými komickými momenty, pojednávající o tom, že největším protivníkem superhdiny, je on sám. Byť jím vlastně může a nemusí být. Když do toho započítáte ještě střelenou kočenu, co furt šahá na zdi, aby jimi mohla propadnout díky pohybujícím se molekulám atomů, můžete se spolehnout, že vás čeká tuze nevšední filmový zážitek. Něco ve stylu Dítě džungle, ale docela suché. A to po australsku. Pokud bych to bral čistě jako psychologickou sondu do světa dvou podivínů, je to za čtyři. Na druhou stranu, kdybych to měl brát jako romantickou komedii, je to za jednu. Takže si z toho beru něco mezi a tu půlhvězdu proměňuju v celou jen díky neotřelému podání a jednomu z nejzvláštnějsích a nejrozporuplnějších filmových zážitků vůbec. (08.07.2013)