Pod jednou střechou

Násilné soužití dvou nespojitelných lidí, na pozadí tradičních hororových starostí o čerstvě pobíhajícího mimiňáka, obsahovalo příliš životních pravd na to, abych dokázal vypnout svůj život a nezávazně se pobavit. Navíc je mi Katherine Heigl natolik nesympatická, že se jí, v průběhu její dosavadní tvorby, podařilo pouze jednou neznechutit mi film svým falešným úsměvem. (06.06.2012)

Príjemný film "zo života". NABÚCHANÁ patrí k mojim obľúbeným filmom tohto typu a Pod jednou strechou je citeľne slabšie, ale stále v pohode (na takých 70%). Určite zábavnejšie ako DRUHÁ ŠANCA. Podobne obyčajné/sympatické ako boli ZÁSNUBY NA DOBU NEURČITÚ. Scenár má pár fajn scén, kde sa hrdinovia netaja tým, že dieťa im zničilo ich predošlý skvelý život. Josh Duhamel je prekvapivý sympaťák... (10.03.2013)

Proč by ne, hlavní duo má tu jiskru, která některým filmům podobného ražení rozhodně schází. A to je to hlavní na podobných filmech, jelikož už od první minuty tušíte jak to bude pokračovat. Jednoznačně se to šine vždy stejným směrem, když je to made in Hollywood. Kdo si stěžuje na klišovitost, tak toho rozhodně nechápu, jelikož u těchhle filmů o to jde, je jen otázkou jak jsou ty klišé provedené a jak to funguje ústřední dvojici. A myslím, že tady se to docela povedlo, rozhodně jsou o kopec lepší filmy podobného ražení, ale také je ohromná spousta o dost horších filmů a ty převažují. (24.01.2011)

Začátek je úplně o ničem. Od chvíle, kdy si Heigl a Duhamel neúmyslně osvojí mimčo - sirotka po nejlepších přátelích to začne být přeci jen trochu koukatelné, protože se něco děje. Komedii ale rozhodně nečekejte. O humor se nikdo nesnaží a náznaky končí spíše trapnými pokusy. Pokud se nepopadáte za břicho při pohledu na pokakané, prskající mimčo máte smůlu a když mimčo poprvé popoběhne za doprovodu Duhamela v trenkách a s lahváčem v ruce, jedná se o "nejvtipnejší" scénu filmu (ta na plakátu). To jen tak pro představu. Přičtěte si otravnou sociální pracovnici a přímo megaklišoidní závěr na letišti (jestli odletí nebo ne, můžete uzavírat sázky) a máte za sebou dvě hoďky strávené žvýkáním rozmačkané mrkve a kšiltovku plnou čpící romantiky. (14.06.2011)

Tahle srágorovina přesně zapadá do šablonky "klišovitá ufňukaná melodráma pro pitomé přežrané Američany". Patří sem přehlídka dalších přívlastků jako povrchní, přízemní, primitivní, přehnané, prostě příšerné. Jediné uspokojivé herectví bylo působivé řvaní dítěte a jediná smysluplná scéna byla kolem slavnostního dortu na počest 1. výročí. To je sakra nedostatečné na dobrou komedii.☻ (06.11.2012)