St. Wenceslas
Obsahy(1)
V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (38)
Film jako galerie dávných deskových obrazů. Němota navíc nahrává sledu jednotlivých znázornění. Mimika a gesta. Přepjatá, ale tlumočící… Odmažme si nevyléčitelnou fixaci na slova. Pryč se slovy. Dobro a zlo legend otvírá snáze to hladové v nás. A konec konců Boleslav se kaje. Průnik barvy. Nic není ztraceno. ()
Režisér Kolár si na svou hruď i reputaci vzal opravdu velkou zátěž, pokusem o natočení osudů patrona naší země. S přihlédnutím na poměry v jakém byl náš pozdní něný film, nechápu jak se mu to podařilo. Jistě mu velkou pomocí bylo zainteresování státu a AV ČSR. Stát dal potřebné peníze, AV zase rady, faka a informace. Ale co by tyto dva důležité elementy by zmohli, kdyby by Svatý Václav byl v nedostatečných rukách. Naštěstí Kolár to měl vše dokonale promyšlené. Celá struktůra scénaře je dobře vymyšlená, zbytečně se neodklání od hlavních postav (narozdíl od Batalionu) a nesází jen na Jiráskovitou mytologii-spor dvou bratří není tak černobílí. Výprava je opravdu velkolepá, i triková část filmů s modely je po technické stránce na tehdejší světové úrovni (v porovnání třeba s Husitskou trilogií). Navíc film je podpořen opravdovou hereckou špičkou. Zdeněk Štěpánek snad nikdy takovou velkou dramatickou roli ve filmu nedostal. Svatému Václavovi do dokonalosti mnohé chybí, v mnohých momentech opravdu zestárl (oproti již zminěném Batalionu), ipřesto se jedná o precizní dílo, které na svou dobu silně vybočovalo z tehdejší naší produkce a v mnoha směrech převyšovalo produkci vznikající příštích pár dekád. ()
Impozantní český němý velkofilm, jediný skutečný velkofilm v dějinách naší kinematografie. Ačkoli byl mnohokrát vysmíván a haněn (nejdříve proto, že jej spolufinancoval stát, což se jistě muselo stát středem závisti ostatních filmařů; později pro svou ideu a náboženský námět), je to skutečně výborný film s neobyčejně moderním stylem vyprávění. - - Obnovená premiéra 28. 9. 2010, přenášená přímo na ČT2, nově zrekonstruovanou partituru Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala přehrál SOČR za vedení Jana Kučery. - - V jedné z menších rolí prý vystoupil i Jindřich Plachta. ()
Obavám se, že tento film je poněkud "out". Ani ne snad námětem, ale naprosto naivním zpracováním. Díky nápadu NFA oslavit svátek české státnosti tímto "velkofilmem" se alespoň konečně objevila původní hudba Nedbala a Křičky. Ta je na filmu asi to nejlepší. Rozepisovat se o ději nemá valnou cenu. Z větší části jde o rozvláčnou kompilaci tu podle Kristiána, tu podle 1. staroslověnské legendy, tu podle Kosmy, tu podle čiré fantasie. Již tak dost pomalý děj je nakonec retardován děsivou vložkou, ve které večer před vraždou zpívá (v němém filmu nápad k nezaplacení) slepý pěvec legendu o Svatoplukovi a třech prutech. Ta je pro jistotu názorně předvedena. Herecké výkony jsou... Vlastně nejsou, skoro nikdo nemá co hrát. Ani Štěpánek (sv. Václav) ani Speerger (Boleslav) mnoho prostoru nedostali, přestože jejich konflikt by měl být nosným prvkem filmu. Zavilý Loskot (vladyka Skeř) se také mnoho nevytáhl. Na Máňu Ženíškovou (Radmila) je jen hezký pohled. Absolutním úletem je Raymond Guérin v roli Géra. Jeho homoerotické chování je až zarážející. Filmu nelze vytknout snahu o velkolepost, i když nepříliš využitou a zručně odvedenou kameru. Přeci jen pánové Stallich, Heller, Vích, Kopřiva a Brichta jsou v tomto směru zárukou kvality. Jediné, co zamrzí je neuvěřitelná statičnost. Vždyť už je rok 1929, proboha. ()
Na to že jde o němý film jsem jím byl mile překvapen. První československý velkofilm natočený s přímou podpodou státu a pod dozorem Akademie věd a Ministerstva školství a osvěty u příležitosti 1000. výročí smrti patrona české země.Na historické stavby na strahovském stadionu - největší filmové stavby v Evropě v té době - bylo spotřebováno 120 tisíc metrů juty, 35 vagónů dřeva, 6 tisíc kg hřebíků, 12 tisíc kg barev. Dále bylo zhotoveno 120 kostýmů sólistů, více než 1000 kostýmů pro komparz. Film byl rekonstruován Františkem Balšánem v r. 1971 pod přímým dohledem režiséra J. S. Kolára. (zdroj NFA) ()
Z dnešního pohledu bych to hodnotil tak na dva body. Ale bod přidávám za rok vzniku a další za novou hudbu, která má dnes, 28.9.2010, svoji premiéru. ()
Čekal jsem víc a rozhodně bych hodnotil i za míň, tady nikde nebylo vidět kolik se tam nasypalo a režisér evidentně natáčení prospal, neusnul-li z té částky (rozuměj 4,5 milionu Kčs) na vavřínech... ()
Viděna obnovená premiéra doplněného o nedávno objevenou původní hudbu skladatelů Jaroslava Křičky a Oskara Nedbala (zahráno Symfonickým orchestrem Češkého rozhlasu pod vedením dirigenta Jana Kučery), vysíláno při příležitosti svatováclavského svátku roku 2010 na čt2. Na jedné straně silně nacionalizující romantický černobílý pohled na knížete Václava držící se svatováclavské tradice, na druhé straně bravúrně zvládnutá filmařina - kostýmy, herecké výkony (trochu přehnané, jak herci byli zvyklí z divadla, ale na němý film dokonalé) !!, kamera (poměrně akční), výprava (exteriéry a interéry jsou "z masa a kostí") a především excelentní hudba, která celému filmu dává nový, další rozměr (a další hvězdu). ... http://www.blisty.cz/art/54729.html ()
Zdeněk Štěpánek je v českém klasickém filmu co se týče historických postav nejvíce spjat s rolí Jana Husa a posléze Jana Žižky. Už se ale takřka vůbec neví, že si ještě v dobách němého filmu zahrál z dnešního pohledu českého patrona národa a symbol české státnosti, českého knížete a světce Svatého Václava, svým celým jménem Wenceslaus I, Duke of Bohemia.. Snímek vznikl za velmi přísného dohledu k tisícímu výročí jeho vražedné mučednické smrti a tak se na něm v žádném případě nešetřilo, což je hlavně na výpravě hodně znát. Z tohoto hlediska se tedy dá tento snímek považovat za první vysokorozpočtový historický velkofilm. Svým vyzněním měl uspokojit jak republikánské, tak i církevní kruhy, takže Václav musel být prezentován nejen jako válečný hrdina, ale také jako humanistický intelektuál. A tak do výroby zasahovala komise akademiků i politické tlaky. Nakonec to dopadlo tak, že byl ve finále příběh značně rozvleklý snahou do něj nacpat co nejvíce událostí, čímž vznikla značná dějová roztříštěnost. Samozřejmě se to hlavně svedlo na režiséra Jana Stanislava Kolára, který byl najednou považován za nezkušeného. A to už měl přitom za sebou asi něco kolem šestnácti filmů. Každopádně se jedná o jediný plnohodnotný film, jehož kopie naštěstí nebyla ztracena. A co víc, film byl rekonstruován, takže na den státnosti může být v televizi vysílán stejně pravidelně, jako na konci roku jistá ruská filmová pohádka. Že se tak neděje vztyčuje varovný prst. O lecjaké filmové dílo se tedy nejednalo už v době vzniku, takže z dnešního pohledu už teprve ne, ale jako česká filmová skvost by měl být ve státním zájmu chráněn stejně tak dobře, jako jsou např. korunovační klenoty Karla IV. ()
Vložené prostředky a objem práce jsou na filmu určitě vidět. I když má řadu nedostatků, jedná se o pozoruhodný počin, který by měl spatřit každý filmový fanoušek. Převyprávět legendu, kterou každý zná a která v podstatě nemá žádnou zápletku a nenudit při tom, to pro režiséra věru nebyl snadný úkol. Z větší části obstál, film má logickou výstavbu a spád. Některé scény jsou skutečně povedené, více než interiéry se povedly exteriéry; scéna německé invaze je dokonce impozantní. To, že je film němý, se mi dnes jeví spíše jako přednost – vzhledem k patosu a rétorice postav, které by asi hrozily, kdyby tyto promluvily... Doprovodná hudba je výborná a vyznění filmu určitě pomohla. Určitě si pořídím avizované DVD. ()
Svatý Václav je poměrně nudný film, který vzdává hold jedné z největších českých osobností. Když to srovnám s Plukovníkem Švecem ze stejného roku, tak se nemohu ubránit dojmu, že na Svatého Václava už jaksi nevyzbyly peníze. Nejedná se tedy o takový klenot, jako jsou jiné filmy natočené v roce 1930. Docela by filmu prospělo, kdyby měl zvukovou stopu a natáčel se až o pár let později. Ale v té době asi nikdo s takovým pokrokem, že jednou budou mít filmy i zvukovou stopu, nepočítal. ()
V porovnání s tehdejší světovou špičkou mu přece jen dost chybí, to uznávám. Zamrzí hlavně statická kamera (o to víc si ovšem užiju její jízdu po stole při závěrečném hodokvasu). Filmu rovněž samozřejmě škodí, že tuzemskému publiku je děj více méně dopředu jasný, a nemá tak čím překvapit. Ovšem i tak se mi hodně líbil, a jelikož jsem nacionalista, tak dávám za pět. Je to přece jen jeden z mála našich filmů, který je svým způsobem výjimečný. ()
Vcelku dobře zpracovaný film na tehdejší dobu, hudba byla velice dobrá. Poděkování české televizi za možnost shlédnutí! ...Nedej zahynouti nám i budoucím! ()
Tento film o svatém Václavu je ten nejpřesnější co jsem kdy vyděl. Jen škoda že je němý. ()
Tyhle státní zakázky dopadají vždycky stejně: jako neinvenčně natočená nevzrušivá nuda. Umělecký podprůměr. Holt hodně peněz nezaručí umělecké zpracování (to se týká i dnešních agitek). Je to natočeno podle katolických not, takže rozvržení postav je černobílé, všechno je přehnaně patetické, režie téměř amatérská, bojové scény nezvládnuté. První část filmu je zkratkovitá, druhá, zachycující přípravy na vraždu Václava, je naopak natahovaná až k nesnesení. Herci nemají co hrát, obzvlášť chudák Zdeněk Štěpánek vůbec netuší, co si s touto rolí počít. ()
Český němý velkofilm o životě a smrti sv. Václava má skvělou výpravu, kostýmy a je plné hvězd. Kněžnu Ludmilu např. hraje Vera Baranovská, která snad jako jediná nedělá z historické postavy figurku, ale člověka. Po shlédnutí totiž zůstal jediný pocit a to, že to celé bylo neživotné. ()
Těžko hodnotit film, který byl natočen před 85 lety. Zdá se mi, že vizuálně hodně připomíná německé expresionistické filmy 20. let. Vše je strašně patetické, prožívané a stylizovaná gesta působí na současného diváka směšně. Je také třeba si uvědomit, že film vlastně vznikl u příležitosti oficiálních státních oslav svatováclavského milénia. Nelze proto očekávat žádný experimentální či neobvyklý pohled. Je to prostě filmová verze oslavné náboženské a národní legendy, která by klidně mohla vzniknout někdy ve středověku, kdyby to technicky bylo možné. ()
Film, co ma dusi. Velkolepa vyprava, nadherne kostymy, uzasne filmove stavby, historicka vernost napr ve zpusobu obrany zemskyvh hranic v podobe horskych lesnich zaseku, vyborne herecke vykony doby nemeho filmu, umelecka odvaha napr ukazat kojici zenu (rok 1929!!!), vrchol teto prvotni etapy tvorby filmu u nas. Mam i malou vytku: hlavni zaporna postava v takto az dokumentarne pojatem filmu by nemela byt smyslena. Ale jinak sto pro, co maj dusi. ()