Režie:
Takaši MiikeScénář:
Daisuke TenganKamera:
Nobujasu KitaHudba:
Kódži EndóHrají:
Kódži Jakušo, Takajuki Jamada, Júsuke Iseja, Goró Inagaki, Cujoši Ihara, Ikki Sawamura, Arata Furuta, Sósuke Takaoka, Seidži Rokkaku, Masataka Kubota (více)Obsahy(1)
Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen.
(Česká televize)
Videa (3)
Recenze (230)
Komu pripadá tri a pol hodinový film Sedem samurajov dlhý a vzhľadom na rok výroby neatraktívny, má možnosť vzhliadnuť veľmi vydarenú súčasnú "vykrádačku". Neviem, či to bol zámer alebo nie, vzdávanie pocty legende ázijského i svetového filmu, je to proste jedno. Nejde si ale nevšimnúť až prílišnú podobnosť v príbehu i v postavách, až na to, že tu je samurajov trinásť. No..., skôr dvanásť a jeden horský "lúskač" ľudských lebiek. Aj preto sa film nevolá 13 samurajov, ale zabijákov. Film zaujme hneď od úvodu, jediný problém som mal s tým, že v úvodných 20-tich minútach je používaných strašné množstvo japonských mien a chvíľu trvá, kým sa človek zorientuje. Príprava na masaker je zaujímavá, rovnako tak aj cesta k nemu. Prvé minúty útoku sú veľkolepé aj uveriteľné. Dokonalá príprava je základ úspechu. Problém som mal, keď nečakane odhodili lúky a šípy práve v momente, keď mohli z bezpečnej vzdialenosti zlikvidovať ešte minimálne 20-30 bojovníkov. Skok zo strechy do davu o počte 130 mužov je už dosť aj pre najlepších samurajov. Našťastie masaker je to poriadny, krv a hlavy lietajú vzduchom. S postupným umieraním oddaných samurajov film naberá reálnejšie kontúry. Napriek spokojnosti je 60-ročný film Sedem samurajov neporovnateľne lepší. 80% ()
Krom pár okamžiků zbytečného CGI je 13 Assassins bezchybným remakem dokonalého originálu. Miike neměl skutečně co vylepšit. I třeba akční scény, které ne vždy "zestárnou" nejlépe Eiichi Kudo v roce 1963 zvládl takovým způsobem, že dodnes patří k těm nejpovedenějším v celém samurajském kánonu. Miike si tedy na finální megasouboj aspoň nechal ještě víc prostoru a vše natočil neméně působivě. Kôji Yakusho je nejlepším japonským hercem současnosti - o tom žádná - tato hlavní role charismatického samuraje mu ale obzvlášť sedla. Jeho přítomnost ve filmu pro mne naplno ospravedlnila existenci tohoto sice velmi povedeného, nicméně trochu zbytečného remaku. ()
Mierne sklamanie. Námet bez nejakej myšlienky, a sčasti dost obohratý. Dialógy sú slabé, film vôbec nemá akési smerovanie niekam. Ani súboje nie sú nič nadštandartné, herecké postavy sú vykreslené len veľmi slabo a sú nedotiahnuté, čiže človek im ani nemá prečo držať palce. Akčné scény boli naopak urobené celkom dobre, i ked niekolko desiatok minutový boj začne nudiť. Čakal som viac, a asi som sa namlsal lepších japonských historických filmov. Hodnotenie: 60% ()
Vlastně bych měl být spokojen. Zase se jednou někdo pokusil natočit nadupaný samurajský film jako ze starých časů, navíc se soudobými technickými možnostmi. Ale není to ono. Zmíněný žánr má své zlaté období už za sebou a v téhle éře se mu ža na vyjímky (geniální trilogie Yoji Yamady) nedaří. Ani 13 samurajů nenabízí stylovost a šmrnc oněch filmů ze 60. let. Režie Takashi Mikeho mi moc nesedla, jakoby byla příliš moderní pro tenhle typ filmu. Humor dává tak, kde spůobí nepatřičně. Herci sice nejsou špatní, ale žádné charismatické výkony, na kterých starší filmy stály, se nekonají. Mike uplatňuje násilí tak kam se to moc nehodí (sadistické chování lorda Naritsugy vůči nevinným obětem) a tam kde by klidně mohly létat usekané končetiny (finální asi půlhodinová řež) toho až zase tolik k vidění není. Samotný závěrečný boj 13 proti 200, který je asi hlavním tahákem tohohle filmu, mě také nijak neuchvátil. Chvílemi jsou souboje pojaté realisticky (jako z vojína Ryana) a chvílemi pak zase samurajové poskakují jako na šňůrách (jako u Pirátů z Karibiku). Výsledek pak nepůsobí ani autenticky, ani bombasticky. Nudit se sice nebudete, ale nic víc nečekat. ()
Samurajská žánrovka "co sek katanou to mrtvola", která těží z delší (ale povedené) expozice, díky níž pak divákovi třináctka odvážných jdoucích na smrt během pětačtyřicetiminutového "13 versus 200" zúčtování není zcela ukradená. Dlouho tu tak zdařilý a žánrově čistý film podobného ražení nebyl, byť nepřináší nic nového. Jinak pro jednou zase až nezvykle uklidněný a normální Miike. ()
Galerie (32)
Zajímavosti (6)
- Hirayama (Tsuyoshi Ihara) v dodžo cvičí Iaidžucu, což lze přeložit jako "umění tasení meče". (Tsukikage)
- Film je remakem snímku Juusan-nin no shikaku (1963). (JFL)
- Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)
Reklama