Rumový bulvár

Zvučné mená európskeho herectva a programové nasadenie na "umeleckom televíznom okruhu" čt2 na navnadili na pozeranie tohto jalového prohibičného macho romániku o láske pašeráckeho bitkára k odkvitajúcej herečke. K oblbovaniu más sa vždy používa notoricky známe heslo: "chlieb a hry", no toto nie je chlieb ani zdiaľky. Výplachový chliev v najhorších tradíciách komediálneho braku románskeho pôvodu 70. a 80. rokov. Vydávaného div nie za umenie, akonáhle sa v ňom objavila jedna - dve herecké hviezdy. (28.01.2013)

I když ve filmu hraje dvojitý sexy béčko, troufnu si říct že bez Lina Ventury by mě ten film moc nebral, ale tenhl chlapík umí snad i hovno proměnit v diamant. Jeho herecký kreace a obličejová mimika, to je fakt něco neskutečnýho, prostě umí, navíc i když je za kašpara a ocitá se v trapné situaci, pořád z něj jde chlapácký charisma jako z málokoho. Myslím si, že Lino si učinkování v téhlě groteskní hříčce dost užíval. Bohužel film jako celek je příliš zdlouhový a tak se spousty vtipných momentů ztrácí v naprosto nesmyslně přepálený stopáži. Nejvíc mě potěšila ta námořní honička na rumovým bulváru a samozřejmě konec. V koncích tenkrát mohli frantíci pořádat doučovací kurzy pro zbytek světa. (23.04.2012)

Lino Ventura je (námořní) kapitán. Má rád (svůj) život. Tj. lodě, ženy a chlast a to nejlépe vše najednou. Přesněji řečeno svou loď „Lady of my heart“, kterou (vy)koupil svou vlastní krví (to doslova), cizí ženy a rum a to s sebou (nejen v době prohibice) přináší nejednu komplikaci (resp.dobrodružství). Lino ale rád riskuje a k jeho štěstí ho „ten nahoře“ musí mít hodně v oblibě a tak nad ním (nejen) drží ochrannou ruku, ale „přihrává“ mu (k jeho spokojenosti a divákově radosti) božskou B.B. Ta tu funguje (především) jako ozdoba, přesněji řečeno zde vystupuje v roli, kde hraje tak trochu sebe samu, krásnou herečku L. Larue. Vskutku nádherná to ozdoba (dáreček), kdy (zejména v námořnickém), neznám chlapa, který by ji (ho) nechtěl „rozbalit“. Člověk při pohledu na ni plně chápe výrazy „omámených“ námořníků-pašeráků, kdy pašovaný alkohol místo na druhé lodi, končí (téměř) ve vodě :-) Pouze s jednou poznámkou. Slušně vychovaná dáma dobře ví, že špatné zprávy se říkají (resp. přijímají) mnohem lépe s plným žaludkem. ANO Brigitte, ten steak jsi měla nechat Lina v klidu dojíst. A „po(na)učení“ z tohoto snímku? Každý (dobrý) námořník (natož kapitán) musí umět vypít 10panáků v řadě, pořádně se poprat (o ženu), pomilovat ženu(y) a umět přijmout porážku. Jestliže jsem byl (během snímku) na vážkách mezi 3-4* ohodnocením, závěrečný spokojený úsměv Lina Ventury to jednoznačně rozťal. Boulevard du rhum je oddechovka (nejen) na Ne večer. Nic víc, ale zároveň nic míň. 70% p.s. a ano, naprostý souhlas. Vidět to v původ. znění, mám silný pocit (jsem si naprosto jistý), že mé rozhodování nad ohodnocením, by bylo dávno (před koncem) jednoznačně dané. Tak snad někdy příště........ (23.04.2012)

Videl som nejakú 90-minútovú lite verziu a neviem, či to bolo tým, ale ten film akosi nemal ani hlavu ani pätu a väčšinou som sa dosť nudil. U filmov s BB to nie je nič zvláštne, tie nikdy nespoliehali na kvalitný scenár, stačilo pár scén, kde bola viac alebo menej obnažená a cieľ splnený. Tu je aspoň jeden poriadny herec, Lino, no ani on nezachráni, čo scenárista a režisér domrví. (07.11.2022)

Největší slabinu Rumového bulváru nespatřuji ani tolik v primitivním příběhu, jako spíše ve zdlouhavé stopáži. 135 minut na film spadající do kategorie čistě nenáročné zábavy je trochu moc i přesto, že se původně čistě dobrodružný příběh mění postupně na romantickou komedii, ba chvílemi nám sklouzne málem do muzikálu a hezké nápady to nepostrádá úplně ani v druhé polovině, která se jinak dost vleče. Brigitte Bardot působí občas trochu praštěně, ale jinak je zde v jedné ze svých posledních rolí před rázným ukončením kariéry překvapivě obstojná... nakonec i se všemi hvězdnými manévry, které k postavě hvězdy z filmového plátna 20. let prostě patří, byť v některých pasážích sama nedokáže film tolik utáhnout. Závěr s ní v kině s romantickým duetem na plátně patří k těm nezapomenutelným scénám, stejně jako z opačného soudka pánské soutěže v pití rumu na rychlost a výdrž, případně ještě drsnější pověstná hra na slepce před skupinkou ozbrojených mužů ve sklepě. Lino Ventura v podobných rolích charismatických dobrodruhů s tvrdou ránou v pěstí a současně duší romantika mě nesmírně baví, svůj výkon navíc obohatil nezvykle komickou polohou, která mu zde hodně sedla. Těší mě, že Robert Enrico tenkrát ještě do třetice něco s Linem natočil a vůbec mi nevadí, že po drsnějším Les grandes gueules a emocionálně vyčerpávějících Dobrodruzích pánové tolik odlehčili. Bavil jsem se, přesně kousek na jeden horký letní ušitý a jistě budu mít proč na něj v dobrém a s úsměvem vzpomínat. / Bavil jsem se opakovaně i při druhém zhlédnutí s odstupem pár týdnů. 80% (15.06.2020)