Dům

Nech sa dementovi z toho našeho slovenského “Barandova”, čo rozhodol o predabovaní Krobota do slovenčiny (čo má hlas doslova na Oscara!!), minimálne dva roky cicina nepostaví. Toto mohol odklepnúť len totálne jebnutý slovák. Detail, ktorý mohol dodať snímku úplne inú vážnosť a dostať ho tak na úplne inú úroveň, bol doslova a do písmena pochovaný za zaživa, a tak sa z “Domu” stala priemerno podpriemerná dráma bez mimoriadneho dramatu či pointy. Ostuda kurva. Už nech len za Funesa začne tliachať “vtipný Fero” a budeme nakomplet za kokotov. Slovenskí umelci .. (15.01.2024)

Prídem do kina na x-tú reprízu "slovenského" filmu a tam plná sála. Môj šok zdieľala aj uvádzačka, ktorá si tú u nás nevídanú vec musela odfotiť. Čakal som nudný dej, ale dostal som civilnú drámu. Dobre zahratú, potešila ma Judit Bárdos a kvalitne napísanú, ako vystrihnutú z reálu slovenských zápecníckych pomerov. Liová od filmu Ticho http://www.csfd.cz/film/221279-ticho/ , urobila scenáristicky i režijne obrovský progres. Myslím, že som videl najlepší hraný film zo slovenskej kuchyne od čias Šulíkovej Záhrady http://www.csfd.cz/film/24894-zahrada/. (08.10.2011)

Nechápu, proč musí být film, jako je Dům, předabovaný. Jsme snad natolik negramotní, že bychom jim nedokázali porozumět? Pochybuju. Přitom kdyby film nebyl předabovaný, mohlo by to všechno být tak nádherně přirozené. I když nemůžu říct, že by to i tak nebylo. Na tenhle film by se povinně měli podívat všichni otcové z dědin a vesnic, kteří se snaží svým dcerám zruinovat život, protože paní režisérka to s tímto příběhem naprosto perfektně vystihla. Celkově ale film má takový ten přirozený nádech, který si drží v překrásné krajině, kde to skutečně hyzdí jenom samotný dům. Herci taktéž nezklamali a pan Miroslav Krobot opět ukázal, jak skvělý herec je. Výborně mu ale sekundoval snad každý, kdo se ve filmu objevil. A po Poupatech jsem se tak setkal s dalším filmem o současné době a lidech v ní, který stojí za to vidět, protože je jiný, než současná, hlavně česká tvorba, a přesto mě dokázal maximálně zaujmout. (09.04.2012)

Fakt nevím. Lepší průměr. Snaha v některých scénách okatě kopírovat Kaurismäkiho (Akiho) jak pojetím scény, tak nečekaným střihem. Snaha o jistý minimalismus, který časem leze na nervy. Věčně rozkomíhaná kamera jako na lodi, proč? Zde bez jakéhokoliv opodstatnění, neb na sebe strhávala pozornost a rušila, odtahovala od dění. Motivace postav zvláštní, nedovysvětlené, nahozené. Co motivovalo dceru, že najednou otce začala milovat? Ta vkladní knížka? Co změnilo smýšlení otce? Že dcera utekla a přespala na lavičce? Proč v sobě ani jednou nenašel sílu dceru obejmout? Objímal někdy manželku? Jak se vlastně seznámili a proč se brali, když nedokáže dávat city najevo? Najednou je zde spousta otázek, a jestli jsou na ně ve filmu odpovědi, tak dovedně skryté. Btw, tak nějak jsem měl chvílemi pocit, že ten syžet kopíruje Ene bene Alice Nelllis. (Mankote, ta kamera mi ale lezla na nervy! Vraťte nám stativ!) (13.06.2014)

Co říct... už od prvních minut, kdy začala hrát primitivní "hudba" ve stylu klavírního jednoprstového vymačkávání tónů s marnou snahou o dramatičnost jsem si říkal, něco je špatně... Neříkám, že začátek byl uplně strašnej, ale kvůli zbytečnému přhrávání tragických scén(zvlášťe Judit Bárdos, i když, ona je to zatím jen amatérská herečka, takže jako debut se to asi dá i odpustit, ona to zase divákovi vynahradí jinak) proto, abysme na diváka udělali co největší "dojem" pak začnete všude hledat sebemenší chyby. A kdo hledá, ten najde, že... Ani nebudu zmiňovat množství tradičních klišé, která v dramatech nesmí chybět(např. černá plachta přes nebožtíka - to mě opravdu vytočilo, už vidím, jak se někdo snaží člověku dávat umělé dýchání, masáž srdce a když přijedou zdravotníci se sanitkou, tak jen zkonstatujou smrt, hoděj plachtu a konec a o nic se ani nepokusej, ale což...). Ještě víc mě naštvala divákovi servírovaná "náhoda za náhodou", kdy uplně omylem tatínek najde dceřiny peníze, manželka při praní v kapse zatajovanou lékařskou zprávu, atd. atd... Navíc, když zmíním množství zbytečných scén(např. ta Eva+Jakub v kabinetě), říkal jsem si, jestli jsem nešel náhodou na nějaký jiný žánr... Všechno to pak ještě pohřbil, v drama opravdu netradiční, happy-end. Abych to ukončil, za herecký výkon Miroslava Krobota(on a jeho manželka byli asi jediní opravdu uvěřitelní herci) jedna hvězda, a za pár celkem i vtipných scén ta druhá. Spíš 30 než 40% (02.11.2011)