Infidelity
Režie:
K. M. WallóKamera:
Julius VegrichtHudba:
Jan KaprHrají:
Gustav Nezval, Gustáv Valach, Marie Vášová, Martin Růžek, Irena Kačírková, Bedřich Prokoš, Oldřich Lukeš, Eva Klenová, Eva Klepáčová, Svatopluk Matyáš (více)Obsahy(1)
Měsíc po skončení druhé světové války se místo dosavadního ředitele - přisluhovače nacistů - stává národním správcem Baťových závodů ve Zlíně bývalý dělník Josef Lang. Nezkušený muž přijímá s povděkem pomoc úředníka Andrleho a jmenuje ho svým sekretářem. Podlézavý Andrle se vloudí do řad komunistické strany a brzy začne Langa ovládat. Úmyslně vyvolává v závodě zmatek a nespokojenost. Lang přichází o své bývalé přátele a na radu sekretáře přeřadí schopného mistra Pazderu, jinak svého velkého kritika, na místo ředitele pobočného závodu. Lang se vzdaluje dělníkům, kvůli jeho poměru s krásnou Andrlovou manželkou Sylvií se rozpadá i jeho dosud dobré manželství. Správce letiště Korvas nesnáší nové piloty, kteří pocházejí z řad dělníků, a úmyslně zaviní nehodu, při níž zahyne mladý letec Opiján. Lang se nechá uplatit novým automobilem a podepíše pro podnik nevýhodnou zahraniční zakázku. Po revizi z ministerstva financí jsou Andrle, Korvas a další zatčeni. Manželka Evka opustí Langa. Novým ředitelem se stane Pazdera. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (31)
Pěkné vyjadřování komunistů: „Hrome, Langu, chlape zatracená.“ „Karlíku, ty jsi pořád stejný blázen.“ Růžek, 10:20 - merkel sign. Kapitalista nechce dát fabriku zadarmo (to je ale jenom jako). Jak mocní poráželi opozici, když ještě nějaká byla? Ovládli ji. Komunistický ředitel: „Konečně bude konec řvaní.“ Za pět minut již huláká na podřízené. „Řada poctivých soudruhů byla proti.“ – protimluv jak hora. V Boha věřící dělnice Stázka (Klepáčová): „Komunisti jsou jak čerti!" Hodnej pantáta - ředitel Prokoš: „No vždyť já jsem taky komunista.“ Příjemná a hodná Vlasta Jelínková, jako jeho žena (a maminka letce). Věřící lidé zde nejsou vysmíváni. Stázka ke svému milému letci: „Nejsme ptáci. Kdyby Pán Bůh chtěl, abychom létali, tak by nám dal křídla.“ Letec celkem hezky odpoví: „A proč jezdíme vlakem, když máme nohy.“ Výborné výkony herců. Hlavně Nezval a Růžek. I básník se samopalem Valach se mi napodruhé líbil (samopal nosí jak Honza ranec s buchtama). Z žen především drsná Marie Vášová, před kterou se rozklepe i suverén Růžek. ()
Zase ty úsměvy a radost z tvrdé práce. To je hrůza. Ještě že tam bylo pár hádek, aby to nebylo zas všechno tak zkreslené. ()
Chudák "Jan Cimbura" se dostává do čela velkého podniku, kde je postupně manipulován bývalými špatnými imperialisty. Co do zajímavosti dost zaostává za Botostrojem, pořád ale koukatelný film. Opět černé praktiky podniků - dnes prakticky na denním pořádku- jsou zde s velkou vervou odsuzovány. Zvláštní akcent je pochopitelně kladen na stěžejní článek socialistického řetězce - pracujícího dělňase, alespoň to tak nebije do očí jako v Botostroji. ()
To je správná a údernická agitka. Tak to má být. Si myslíte, že kované soudruhy opijete rohlíkem, neb měnou západně imperialistických mocností? Ne!! Soudruzi se jen tak nedají. Výborná kamery, herci i scénář. ()
Rozhodně "nejlepší" ze všech tří filmů, co K. M. Walló natočil. Škoda přeškoda didaktického schematismu (v té době samozřejmě nepostrádatelného), protože ve druhé části filmu, kdy se zabývá intimnější stránkou postav, vrcholící úplným rozpadem hrdinova světa, mohl mít snímek našlápnuto na slušné psychologické drama. Mezilidské i společenské (proč ne?). Třetí hvězda je za Martina Růžka, který hned po Tankové brigádě (1955) zahrál další famózní kreaci protispolečenského živlu, a za všechny scény s Irenou Kačírkovou a Marií Vášovou (dokonalé femme fatale!). V rámci žánru za 3. ()
Irena Kačírková snad není nikde tak krásná, jako v Nevěře a noční scéna s "unavenou a přesycesou" sekretářku M.Vášovou je opravdu skvělá - a ono to neni tak neaktualní, neschopný, ale kádrově odpovídají vedoucí, zatímco ti schopní jsou démoni a musejí se odstranit, reálné až je to k pláči ()
Jeden z mála filmů (možná jediný) popisující ekonomickou transformaci z ekonomiky kapitalistické v ekonomiku socialistickou. Nemůžeme samozřejmě počítat se zachycením realistickým (období vzniku), přesto ledacos film odkrývá. Nový ředitel má sice správný dělnický původ, ale v řízení podniku je poněkud bezradný. Za úřední ceny se nedá sehnat materiál, na exportu podnik prodělává, ale republika potřebuje devizy. Nejsilnější je scéna, jak se samopalem přichází delegace převzít podnik. Vadí mi, že bohužel nejsou všechny dějové linky ukončeny (mladá láska pilota a věřící údernice či flirt dělnického básníka a reportérky podnikového časopisu). ()
Tento film mám aspoň trochu děj a rozhodně není z nejhorších ideologických filmů. Oproti jiným se snaží alespoň tvářiti, že je to film dramatický. Ale rozhodně nejde o kvalitní počin umělecký a bolševická agitace tu číhá na každém rohu. ()
ta agitka, kdy se všichni na sebe smějou už od rána...zvrácenost Už z principu nikdo rád nemaká až na pár výjimek z miliónu, kterým se stala práce koníčkem nebo naopak nebo kopyt, dosazených do vedoucích funkcí /stranou nebo protekcí/.. ()
Krásná Irenka rozjasní aspoň trochu každý film. I takovýhle odpad. ()
Zajímává sonda do myšlení a života soudruhů po 48. Kačírková byla fakt kóňa. Konec působí dost naivně, ale tak točilo se to v 50s. ()