Rytmus v patách

Váhám mezi třemi a čtyřmi hvězdami, nebyl to žádný průšvih, ale zároveň mě to zcela nepřesvědčilo. Zejména tempo bylo pomalé a samotný příběh byl trochu nevykrystalizovaný. Jakoby se autoři nedokázali rozhodnout, kdo bude hlavní figura, o kom a o čem to vlastně bude. Patrně to vzniklo úpravami, které režisérka udělala v původním scénáři. Myslím, že jsem nebyl jediný, komu se zdálo, že dvě hlavní hrdinky, které se navíc docela pletly, najednou rozpracované StB, byly na ten příběh moc. Tím neříkám, že by to vysloveně vadilo. To bych hodnotil jinak. (15.03.2010)

Důležité téma v takovém komornějším podání, s neokoukanými (někdy pro mě neznámými) hereckými tvářemi a docela slušnými výkony s výbornou hudbou. Nicméně dialogy byly občas slabší a sem tam se to táhlo, ale i tak mě ta atmosféra snímku bavila. Mmch (mimochodem) se mi moc líbíli doplňující informace alá zápisy Stb o jednotlivých osobách. (14.03.2010)

Příjemné zpracování nepříjemné záležitosti. Napětí z té doby bylo ve filmu znát, ale některé části mi přišli trochu nedotažené nebo spíš zbytečně ustřihlé. Ale to už k televiznímu filmu patří. Vojta Dyk byl opravdu skvělý, řekl bych že on je takovou naší nejen hereckou budoucností. Doufám a věřím... (15.03.2010)

Blablablablablablabla... Fakt >obraz doby< zase, že... Jinak ovšem blbučké mýdlové teledrama, zinscenované a vyrobené divácky podbízivě pitomou formou čudláckého typu - tak jako většina dnes produkovaných srajdin napříč televizáckým spektrem... Tak ještě že to těm mladým povětšinou bleskovým celebřiťkám navenek aspoň tak pěkně trendy džezuje - i když je to vlastně jen taková falešná a umělohmotně načančaná markýrovaná šmíra... °-/ . . . A proč prosimvás ta Šoposká kurnik šopa furt tak šišlá? - - - P.S. A jak to teda bylo doopravdy s těma Škvorďákama? - - - - - (Poprvé viděno 14.3.2010 na ČT1, hodnocení 18., komentář zde s pohrdáním jako první - 14.3.2010) (14.03.2010)

"Co jste to za člověka?!" "Já jsem komunista komteso!"                                                                                                  Chjo ... Pan Škvorecký má rád jazz, já mám ráda jazz, ale nesedí mi pan Škvorecký. Uznávám, že dobře píše, leč je mi nesympatické jeho alter ego Danny Smiřický, který bohužel vystupuje ve všech jeho dílech. Tuto literární předlohu neznám. Abych nebyla nespravedlivá - atmosféra se myslím vyjímečně povedla, muzika šlapala jak měla, i ten zástup ulízaných se dal vydržet (Dyk, Kotek Klus, Meduna) potěšila Tonya Graves, holkám to vůbec neuvěřitelně slušeno (akorát jsem měla potíže rozernat Bereniku s Marikou). Ale jo, za ten jazz, který to vytáhnul nahoru dám čtyři, i když výhrady mám. Hlasová výbava a herecký projev Bereniky Kohoutové v jejích 18 letech bere dech. (30.09.2014)