Slavnost v botanické zahradě

Šedesátá léta. Krátký závan svbody; úlevné nadechnutí, jež přišlo po marasmu let padesátých, aby bylo za pár okamžiků utištěno upgradeovanou verzí totality. Ginsberg se stal králem Máje (a zůstane jím navždy); Havetta slavil v botanické zahradě. Radostný úlet s kapkou absurdity a podprahové nostalgie. (11.03.2012)

Je to značne mimo môjho chápania, ale je to tak chaotické, až je to dobré. Fackovanie, náhodne sa objavujúce titulky, a tých napadov je tam značné množstvo. Keď je to o víne, tak film nemusí vyzerať celkom triezvo. –––– Ešte aj ja sa môžem narodiť ako Mojžiš. Spasiť svet. Kto hodí kameňom, povedal pán. (05.03.2017)

Vážení přátelé...tohle šlo zcela mimo mě... Snůška překotných scén, povětšinou nesympatičtí až šerední herci (neherci) a prostředí slovenského venkova v době která již dávno pominula. No měl jsem velký problém dokoukat... (11.06.2008)

jedna hvězdička za to, že to autoři určitě mysleli dobře, jinak by to byl odpad!, i když "umělecky" třeba na výši... (26.06.2008)

? (22.08.2011)

Haha toto bola riadna psychadelia na slovensky sposob! Miestami som mala pocit, ze pozeram Jakubiska krizeneho s Kusturicou. Tento film si urcite zasluzi lepsie hodnotenie ako sa mu tu dostalo. (15.01.2015)

moje uši! když všechny ty lidové postavy mluvily normálním hlasem, napínal jsem sluch, abych rozuměl. hned vzápětí ale začal někdo řvát, křičet, nadávat nebo ječet. málem mi to stokrát urvalo hlavu. uřvané filmy já prostě nemám rád... (31.10.2016)

Zbytečný manýrismus. (05.04.2009)

Nádherná poezie. Tento film (dle mého) dokonale vystihuje slovenskou a českou mentalitu, kulturu a svérázný pohled na svět. I když přiznávám, dnes už je svět trošku jiný - globalizovanější a upjatější. Film krásně vystihuje vztah mezi muži a ženami a jejich představy o budoucím životě. Ať žije svoboda! (17.07.2009)

Hovadina. Než to skončilo, tak jsem vážně trpěl. Po půl hodině jsem v tom přestal hledat něco většího a vzdal to - poté už jsem se na to díval zcela bez zájmu. Žádný děj, "žádné" postavy (ploché, jen se jménem, bez vykreslení), jen snuška nějakých "scének", výjevů ze života nějakých psycho lidí z psycho dědiny.. a celé to totálně nedává smysl. Trotlovina.... (20.06.2008)

O čom to malo byť? Na toto sa nechytá ani Jakubisko. Havetta bol riadny zjav ak dokázal takéto niečo natočiť. Absolútny nezáujem o diváka, o pochopenie diela, ktoré si tvorca robí sám pre seba, viem i patrične oceniť. V matnej spomienke zostane len chytľavý hudobný motív majstra Lišku. (07.03.2018)

Československý film pojednávající velmi neobvyklým a nestravitelným stylem o událostech na jedné slavnosti v botanické zahradě. Snímek je rozdělen do sedmi částí, jejichž návaznost či význam se mi nepodařilo odhalit. Fatální problém tohoto řekněme experimentálního, vizuálně pestrobarevného snímku je absence souvislé dějové linie, příběh se skládá z jakýchsi absurdních a nesmyslných scén propojených pouze postavami, z nichž byly všechny navýsost nesympatické, některé dokonce ohavné. Divil bych se, kdyby se divák dokázal s některou z nich ztotožnit či vůbec pochopit, v čem spočívá význam tohoto pro mě překvapivě velmi slušně hodnoceného filmu. Právě z těchto důvodů byl pro mě velký problém toto dílo oceňovaného slovenského režiséra E. Havetty vůbec dokoukat a místo filmového požitku jsem během sledování pociťoval trýzeň a bezmoc, ačkoli jsem se skutečně poctivě snažil do filmu proniknout. Ve filmu vystupuje pár známých herců, avšak těžko lze tvrdit, že některý z nich měl hlavní roli. Nejčastěji se na obrazovce objevovaly sestry tajemná N. Divíšková s rozdováděnou M. Rašlovou a mohutný a rozčilený D. Blaškovič, který svou ženu H. Slivkovou podezíral z nevěry s nově příchozím francouzským bohémem Pierrem. Za jediné pozitivum v tomto snímku by se snad dala označit filmová hudba od mistra Z. Lišky. Po velmi dlouhé době jsem nucen ocenit snímek jednou hvězdou, neboť sledovat tuto koláž podivných poslepovaných absurdit bylo skutečné utrpení a ztráta času. V tomto případě se umění rozhodně nekonalo, respektive jsem ho v něm neobjevil. (16.11.2018)

Jeden z najchaotickejších filmov aké som kedy videl, pravdupovediac ani neviem o čom tam išlo. Stále sa tam niekto smeje a ja neviem prečo, stále sa tam fackujú a nakoniec je z toho všetkého svadba. Proste děs. (12.03.2011)

Československá nová vlna sa vyznačuje veľkým množstvom kvalitných a zaujímavých filmových kúskov. Ale aj takými dielami, akým je napríklad tento nanajvýš bizarný počin režiséra Ela Havettu z roku 1969. Toto lyricky pôsobiace podobenstvo (ak tak tento film možno nazvať), odohrávajúce sa v obci Babindol, je zmesou všakovakých nesúrodých situácií a svojských postáv, ktoré by ako celok mali dávať istý príbehový zmysel. Ak ho však divák v Havettovej snímke skutočne nájde, zaslúži si minimálne pochvalu, keďže reálny význam tohto celého počinu chápali asi(!) iba jeho autori. A ak aj film predsa len dáva nejaký zmysel, nemožno o ňom tvrdiť, že by z príbehového a vlastne ani akéhokoľvek iného hľadiska bavil. Vo svojej podstate ide o takmer hodinu a pol trvajúci počin, ktorý sa asi snaží o niečom vypovedať, ale v skutočnosti nevypovedá o ničom, pričom ho z veľkej časti minutáže dopĺňa neznesiteľný hudobný podmaz, z ktorého ide diváka s blížiacim sa záverom čoraz viac poraziť. Slávnosť v botanickej záhrade ponúka iba minimum pozitív, tie sa navyše určite nenachádzajú v príbehovej zložke snímky. Malými plusmi, v podstate zachraňujúcimi Havettov film, sú bohato farebná kamera, na ktorú na dobre pozerá, a mladé ženské herecké obsadenie, na ktoré sa pozerá ešte lepšie. Napriek tomu však nejde o snímku, ktorú by divák sledoval s radosťou, tobôž sa k nej chcel ešte opätovne vracať. (29.01.2024)

Zlate casy filmoveho klubu na prelome 70. a 80. rokov, aj taketo pekne veci tam chodili... (07.01.2008)

Z film jsem viděl jenom kousek, proto nemůžu hodnotit. Ale to, co jsem viděl, mě okouzlilo, takže při nějaké další příležitosti si ho nenechám ujít. (16.06.2008)

Prvy film talentovanho režisera E.Havettu o potrebe zazraku v ludskom živote zloženy z drobnych mozaikovytich etud. (23.09.2017)

Ohňostroj nápadů, barev, veselí, jarmareční hudby, sváru ženského světa s mužským. Filmová freska vesnické radosti i magie (ta s projevuje v postavě Pierra, který přichází vykonat zázrak). I po letech od vzniku lze ve filmu číst touhu po svobodě i jakousi vizi ideálního místa k životu. Ženy chytají muže do svých osidel, muži s křídly ulétají... Takový je život? Slovenská nová vlna ve své jedné významné poloze – v oslavě života. (10.04.2009)

60-roky a E. Havetta nebudú patriť medzi mojich obĺúbencov. Na môj vkus tak poetické až je celkom problém nájsť zmysel. Uvrieskané, urehotané, skrátka predramatizované. 1,5* (02.09.2017)

Typicky poetický film Ela Havettu nesie pečať slovenskej novej vlny. Epizodické príhody, búrlivé scény akoby nesúrodo povytŕhané zo života Babindola, ktorého postavy a postavičky tvoria panoptikum sveta. Francúz, Kováč paroháč, Mojžiš, vínomet. Žiaľ zlyháva práca s niektorými nehercami a Havettovi sa nepodarilo udržať tempo a poriadok. Zdeněk Liška však opäť boduje. 65% (20.10.2023)