Slávnosť v botanickej záhrade
Celebration in the Botanical Garden
Slávnosť v botanickej záhrade
Režie:
Elo HavettaScénář:
Lubor DohnalKamera:
Dodo ŠimončičHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Jiří Sýkora, Nina Divíšková, Dušan Blaškovič, Hana Slivková, Zuzana Cigánová, Marta Rašlová, Marián Filadelfi, Július Satinský, Anton Ďuriník (více)Obsahy(2)
Farebná feéria o potrebe zázraku v ľudskom živote, impresívne očarenie prírodou a radosťou zo života a pohybu. Mozaikovité rozprávanie o krčmárke Márii, večnej neveste, vytrvalo a márne vodiacej k oltáru otca svojich ôsmych dcér Pištu a o Pierrovi, ktorý svojím príchodom naruší pokoj vinárskej dediny Babindolu a naučí jej obyvateľov vychutnávať život. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (62)
,,...AJ MNE SA TO ĽÚBI. SLOBODA." __ Možno snáď jeden z najpoetickejších filmov, aké som mal zatiaľ možnosť vidieť. Názory na tento film sú veľmi zmiešané, jedni ho vychvaľujú, iní zavrhujú či nerozumia mu, moje dojmy sú niekde na polceste, dlho som uvažoval ako film ohodnotiť a čo povedať, nakoniec sa zmôžem iba k určitému niekoľkokrát použitému kompromisu. V samotnom filme sa vlastne ani nič poriadne nedeje, je bláznivý, ukričaný, značne pomotaný a mnohokrát ťažko zrozumiteľný, to čo však nad týmto všetkým akosi víťazí je prekrásna poetika obrazov, ktorá za pomoci hudby schádza až do spomínaného surrealistického snenia. Spomedzi hercov sa mi najviac páčil Slavoj Urban, ktorý je ako francúz Pierre skutočným bohémom. Môj celkový dojem je teda rozpačitý, Elo Havetta sa ukázal ako schopný režisér a ktovie ako sa mohla jeho tvorba ďalej uberať ak by tak náhle nezomrel. ()
Imprese bez špagátu. Momentky, které překřikuje řinčení slov a klokotání melodie. Neřízená výpověď o světě a,lidech bez kořenů. ()
Radost ze života je v mých představách naprosto jiná a tudíž se s touto bizarní, bláznivou, ukřičenou nějak neshoduje.... Jsem naladěná na jiné frekvenci a tak jsem to ani nedokoukala. Jisté kvality, ale nemohu filmu upřít, jako třeba Liškovu hudbu a pojetí celého zpracování. ()
Tak já patřím k těm které tohle dílo totálně minulo .Zřejmě jsem si asi po hodině úsilí hodil i menšího šlofíka ,nemyslím ale že by to na mé hodnocení mělo nějaký vliv. ()
Môj inštinkt mi navrával, že sa dočkám filmu, ktorý sa mi páčiť nebude, v krajnom prípade filmu, ktorý označím za blbosť. Naozaj som ale nečakal, že sa dočkám nepochopiteľnej, psychotickej SRAČKY, oproti ktorej bledne od závisti aj záver Ružových snov a tvorba Larsa von Triera. Pointu postrádajúce a na seba nenadväzujúce scény, prelievajúce sa modro-fialovo-oranžové filtre, nápisy behajúce cez obrazovku, postavy chovajúce sa ako päťročné deti, resp. dospelí retardi... Vraj poetický film. Iste, ak je "poetický" synonymom k "prijebaný". ()
Flower Power po slovensky, tedy s velkou dávkou ducha lidového baroka, kde vedle sebe leží ve vzájemném objetí hospoda i hřbitov. Spolu s filmem Ľalie poľné mohl by tento film tvořit diptych. Zde ještě i manická radost let šedesátých, v Liliích již vládne deprese Normalizace. ()
Najotravnejší, najnezmyselnejší a najstupídnejší sled záberov v histórii kinematografie, ktorý si nezaslúži byť nazvaný filmom. Vždy, keď si poviem, že ma už nič neprekvapí, privalí sa takáto nehorázne psychotická sračka a presvedčí ma o tom, že vždy môže byť horšie... (0/10) ()
V jednotlivých detailoch originálne, kúzelné, ako celok sa mi zatiaľ tento priam surealistický, ukričaný chaos zatiaľ nepodarilo rozlúsknuť, možno nabudúce. ()
Odmítám se nechat oblbovat něčím, co je jen sledem hysterických výstupů. ()
Samoucelna zmes euforickej nalady, chaotickeho deja, medziludskych emocii a mix najroznejsich stylov : 30 % ()
Je to hodně zvláštní. Krásně natočený poetický experiment, který strašně hýří barvami, vypadá, jako kdyby ho natočili hippies a taky je strašně uřvaný, až už mi to začínalo vadit. Co tím chtěl básník říct jsem asi pobral, nicméně zaujalo mě tak na půl. Některé scény zajímavé, jiné vůbec, některé hezké, jiné uječené a přehnané. Celkový dojem ale mám prostě průměrný a tak i Slávnosť v botanickej záhrade budu hodnotit průměrně, protože jsem to sice bylo rád, ušlo to, ale nějaké silnější pocity z toho nemám. Jen ten, že to byl strašný chaos a něco takového se za Československa (v současnosti už snad jen v rámci amatérských filmů) vidělo fakt jen ojediněle. Hodně tomu filmu ale pomáhá kamera a taky úžasná hudba, která se do toho všeho naprosto perfektně hodí. Slabé 3* ()
Originálne zrežírovaný film( medzititulky, rozdelenie na kapitoly, silná výtvárná štylizácia) z ktorého presakuje radosť zo života tak, že po zhliadnutí si svoj život i svet okolo vážite dvakrát viac. Film, ktorý odporúčam pustiť si vtedy, keď vám život príde nudný alebo smutný. ()
Už jen čekat, kdy se na plátně objeví černobílý pár maček... ()
Dalsi z rady nasich filmu ze 60. let, kdy forma vitezi nad obsahem. Krasne natoceny film, ktery si zaslouzil lepsi scenar. Hudba genialniho Lisky a pritomnost Marty Raslove vsak stejne dela tento film v mych ocich nadprumerny. ()
Bohužel na mě tento film nezapůsobil nijak zvlášť, viděl jsem ho jako překotný sled scén, které jsou více či méně zábavné a více či méně "pěkné" a dohromady dávají zhruba nějaký smysl, ale jinak ve mě nezanechal žádný výjimečný pocit... ()
Vizuálně zajímavá, ale bohužel málo dějová a fragmentální letní hříčka. ()
Chaotická nesourodá slátanina - zoufalý pokus o surrealismus z něhož bohužel vzešla jen podivná směsice barev a hysterických výlevů party bláznů ... prokládaná stupidním chováním, hloupými žvásty a zakončovaná dávkami idiotského smíchu který měl zřejmě navodit atmosféru komedie. S ohledem na rok vzniku kdy došlo k „uvolnění mravů a závanu svobody“ předpokládám, že nemalá část realizačního týmu byla silně pod vlivem LSD a THC. ()
"Musíme veriť, rešpektovať zákony fyzikálne a nebáť sa!" __ Až kým som nevidel ĽALIE POĽNÉ, považoval som SLÁVNOSŤ za najlepší slovenský film v jeho dejinách. __ Úžasná juhoslovenská bakchanália, na míle vzdialená všetkým tým vážnym, ťažkopádnym a melodramatickým domácim filmom pred ním aj potom. Film, z ktorého mi je dobre, pri ktorom mám radosť, ktorý mi dáva pocit, že život je fajn. Koľko je takých v histórií slovenskej kinematografie ? (Päť a pol. Doslova!) __ "Ale ja som nebol. ani ma nevolali, a ani som neprišiel. Ja som triezvy! - A to ja už zasa nie!" __ Parádna oslava prostej ľudskej existencie z časov, kedy dedina ešte skutočne žila. Niekto by mohol povedať, že také časy nikdy neboli, že sú len filmovým zázrakom, ale ja som na juhoslovenskej dedine vyrástol a viem svoje... __ Babindolský Rubín, slovenské palmy, 8 šantivých dcér a Hostinec u Dvoch krčiem... to je kult. __ K tomu Vincent Šikula v jedinej svojej filmovej roli muzikanta a mladý chudý Julo Satinský. __ "A je písané, aby syn človeka (Elo Havetta) v roku tridsiatom veku svojho prvým zázrakom sa zjavil a slúžil radosti." ()
Krásná kamera, legitimní záměr nahradit příběh řadou impresionistických výjevů i zamýšlená rafinovaná symbolika se u mě bohužel do značné míry utopily v nadsazené „lidové“ hysterii, muzice zaseknuté v nekonečné smyčce a vůbec divácké nevstřícnosti (zaznělo tu někde přirovnání ke Kusturicovi, ten ale při vší bizarnosti umí jít divákovi naproti). Nejpůsobivější a nejbližší pocitu, který jsem si asi měl odnést, mi z celého DVD přišly fotosky v bonusech. ()
Další slovenská poetická podivnost, nerad takhle zobecňuju, ale už je to takový desátý film od našich sousedů, které jsou jeden jako druhý, nesouvislý děj, cáklé postavy, zároveň je to hodně barevné... Já tomu zkrátka nerozumim. Takže moje hodnocení je tím pádem hodně zaujaté, asi to má navíc než na jednu hvězdičku, ale já v tom vážně neviděl vůbec nic. ()
Související novinky
Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc
Už ve čtvrtek 28. května začne v pražském kině Ořechovka filmová přehlídka „Slovenská zlatá šedesátá a ještě něco navíc“. 60. léta minulého století jsou všeobecně považována za zlatou éru… (více)