Nebezpečná metoda

Cronenberg podává krátký náhled do stěžejních myšlenek Freuda a jeho žáka Junga naprosto divácky vstřícnou a jednoduchou formou, což je v podstatě vzácný a vítaný dar, v porovnání se složitě formulovanými přednáškami o psychoanalýze, či literárními odbornými pokusy o výklad jejich díla. Přitom díky dechberoucímu herectví všech tří ústředních person a mistrně napsaným dialogům, které dávají hlavu a patu (což ve filmové produkci dneška není často pravidlem :o) a mnohdy poskytují i skrytou pointu, shledávám Cronenbergův film i divácky atraktivním. (06.02.2012)

Mě se to nelíbilo, hrozně "těžký" dialogy, které mě připomínaly komentáře mattyho, shadwella a dalších, s tím rozdílem, že do toho filmu to patřilo a člověk si nemyslel, že hlavní postavy se chtějí před ostatníma jenom předvádět. Celkově mě tenhle slovní průjem s vůní ženskýho románku dost nudil. Jediný co nemělo chybu byla filmařská práce, opravdu tady kulicha dolů, film je natočen i zahrán naprosto bezchybně. Pro uživatele Piterson - napiš adresu a příště ti pošlu omluvenku, za své hodnocení. Prej "Měli byste si dát nějaký kurzy, abyste chápali, co je pro filmový snímek důležité a co nám hodnotit ani nepřísluší, protože o tom nic nevíme!". měl si ještě dopsat, "aby ste filmy chápali tak jako já, protože jedině tak je to správně". Za tenhle výrok fakt díky, jasnej aspirant na frk roku, ty čmeláku přechytralej. Obecně mě tady fascinuje neschopnost zdejších rádobychytráčku a všeználků přijmout za fakt, že někomu se hold ten film prostě nelíbil a nazdar, místo toho je zde klasický "malý hodnocení dává jen blbec co čekal S/m praktiky a nevyzná se v tématu" fakt škoda že už nevychází humorný týdeník Dikobraz, zdejší panoptikum by tam mohlo mít dvoustranu. (02.02.2012)

Povedené Cronenbergovo konverzační cvičení. Hutné téma psychologie a sexuality je podpořené skvělými hereckými výkony. Keiřiny transformace jsou bravůrní a jak Fassbender tak Mortensen (stále přežvykující doutník) si své dialogové sekvence užívají. Odstup a chladné vyjadřování se k problematice je pro vědecký výzkum na místě a sebemenší náznak emocí je potrestán zničením postižených charakterů. (26.02.2012)

Asi před dvěma měsíci, v době, kdy jsem o ději Dangerous Method neměla ani ponětí, jsem v Late Late Show Craiga Fergusona zahlédla epizodu, ve které byli Jung a Freud neustálým předmětem diskuze. Narážky na tyto dva psychology, které provázely celou talkshow, mě nakonec donutily vyhledat si více informací o jejich vztahu, takže mě nedávné zjištění, že existuje filmové zpracování tohoto tématu, více než příjemně překvapilo. A nedovolilo mi být jakkoliv objektivní. Film je totiž přesně takový, jaký bych si ho vzhledem k námětu představovala. Uhlazený a řemeslný, velmi dobře koukatelný (výborná hudba a kamera!), přesto nemainstreamový. Navíc disponující bezchybným Mortensenem a výborným Fassbenderem, který se pro mě, zvlášť připočtu-li mu k dobru ještě Shame, stává jedním z nejvýraznějších talentů současného Hollywoodu. Snad jen Keira Knightley, všemi chválená, mi zde vůbec neseděla. U filmu, který se snaží být umírněný, více o dialozích než o emocích, mi její fyzické přehrávání přišlo velmi umělé a nepřirozené. (17.02.2012)

Uplatnenie teórií Freud-Jung na príbeh vzťahového trojuholníku, v ktorom zohrávajú ústredné party títo dvaja úctyhodní gentlemani, je nápad hodný génia. Prechod Cronenberga od explicitnosti k novodobej implicitnosti, odhaľujúcej sa pod mikroskopom podrobnej psychoanalýzy, je rovnako prezieravým rozhodnutím ako stávka na akademickú čistotu a divadelnosť (ktorá v secesnom prostredí inkarnuje do podoby nie nepríbuznej nemeckým televíznym biografickým romancám), vďaka ktorej je možné sa pozastaviť a uvedomiť si skutočnú perverznosť a rafinovanosť témy i relácií zahalenú filmárskou dokonalosťou. Čerešničkou sú chrumkavé výkony zvučného tria a Shoreova hudba. 85% (25.11.2014)