Confrontation
Obsahy(1)
Zámožný ředitel obchodní společnosti v New Yorku obdrží anonymní dopis, ve kterém stojí, že jeho krásná žena žijící ve víru každodenních radovánek ve vysoce postavené společnosti není ta milá a bezelstná kráska se zelenýma očima, jak ji vnímá její muž, ale že se jedná o vypočítavou zlou bytost, která se zajímá jen o sebe sama a svůj prospěch. On se však obsahem dopisu odmítá zaobírat, ovšem jen do té doby, než se stane zločin. (sator)
(více)Recenze (32)
Socialistický režisér točí kapitalistického autora a je to utahané a Patrick Quentin se opakuje. Opět vyšší společnost, nevěrné ženy, muži s tajemstvím a záhady k rozpletení. Zajímavější z nich tvoří ta, že detektiv nechá jednu z hlavních postav sám pátrat. Jinak moc nezaujme ani "americká" hudba Zdeňka Lišky. ()
Už po několikáté jsem se přesvědčil, že v 70. a 80. letech v tehdejší ČST přesvědčivě stvárnit zápaďácké kriminálky prostě šlo, byť často za prostinkých podmínek. Ono ale když máte skvělý scénář podle skvělé předlohy (Patrick Quentin a jeho detektivky bez detektiva byly snad pokaždé sázky na jistotu), zručnou režii, která dokáže příběh přes celou (na TV podmínky nebývale dlouhou) stopáž brilantně rozvinout (Jiří Sequens navzdory své kontroverzní pověsti prostě napínavé kriminálky uměl), stylovou hudbu Zdeňka Lišky a hvězdné herecké obsazení, pak na skromnou výpravu s radostí zapomenete. Vynikající krimi s velice napínavým dějem a výbornými hereckými výkony Jiřího Valy, Josefa Abrháma či Ireny Kačírkové. 100%. ()
Nedávný opětovně oživený skvostný krimizážitek. Mistrné zpracování, když se podíváte na autory a herce.. a příběh! Ze spletence vztahů musí vzejít odpověď, kdo je vrah.?! ()
Koukám, že Vala docela umí hrát, a ne jen komouše nebo západní agenty. Tento žánr se mi moc hvězdičkovat nechce, proto jen tři, určitě by mohlo být i víc. Když o tom tak přemýšlím, je to vlastně nejlepší Sequensova kriminálka, co jsem viděl. Vcelku velmi dobrá společenská hra, zvláště také dík linii s matkou a jejím manžílkem. Zajímavý je sledovat představy normalizačních autorů o americkém interiérovém designu a především představy o metodách kapitalistické policie - první podezřelý, který je po ruce, ať si skutečného vraha vypátrá sám, jestli nechce jít před soud: geniálně tržně efektivní (no dobře, dík Marthosovi víme, že je to podle americké předlohy). Pachatele jsem sice správně odhadl hned rovnou, ale to je dáno obecnými pravidly detektivek. Jen na jednu věc si u detektivek nezvyknu: Když policajt říká chlápkovi hodinu po objevení zatřelené manželky "Vás to teda sebralo" a podobné hlášky od různých postav po celou dobu. ()
V dobách ČST vznikaly inscenace skromné výpravou a mohutné hereckým obsazením. Konfrontace je jedna z nich. Dobrou detektivku dostal do rukou zkušený a zručný režisér, který do ní obsadil špičkové herce. Za zmínku stojí role Otakara Brouska, který výjimečně nehrál dvorného gentlemana, ale žvýkajícího policajta. A stejně jako všichni ostatní, hrál výborně. ()
Kdo chce moc, nemá nic. A někdy dokonce přijde i o život, stejně jako jedna vypočítavá kráska z New Yorku. Vynikající přepis Quentinova detektivního románu se špičkovým hereckým obsazením a stylovou hudbou Zdeňka Lišky. Speciální pochvalu si zaslouží Slávka Budínová, která dokázala zahrát nonšalantní matku Jiřího Valy tak, aby nikdo nepoznal, že ve skutečnosti je od sebe dělí pouhé dva roky. Fantastické. ()
Jiřího Sequense vnímám jako snad nejkreativnějšího domácího tvůrce v krimi žánru. Skoro pokaždé v něm dokázal zvolit stylově odlišné ladění, což lze vidět na příbězích z hříšních lidí a případů majora Zemana, ale i několika filmech, které natočil v meziobdobí těchto dvou velkých projektů. Konfrontace je první ze dvou případů, kdy Sequens sáhl po americké předloze Patricka Quentina a rozehrál komorní „detektivku bez detektiva“, jejíž ústřední hrdina, manžel zavražděné, se během početných návštěv a dlouhých rozhovorů pomalu dopracuje k odhalení pravdy. Tentokrát se pohybujeme čistě v interiérech. Často jsem měl pocit, jakobych koukal spíše na psychologické drama, jehož součástí se později stane i detektivní rovina, napínavá až do posledního rozuzlení. Skoro všechny postavy postupně odhalují jisté kostlivce ve skříni a mění se na seslošt hnusných stvůr žijících ve vztazích plných lží, přetvářky, žárlivosti, intrik či touhy po bohatství... a které ničí život i podobně kariéristickému řediteli podniku. S opětovným zhlédnutím po letech jsem nabyl dojmu pečlivě propracované záležitosti, ať už jde o skvělé dialogy, často s břitkým humorem (který depresivnější nádech osvěží), analýzu vzájemných vztahů a charakterů postav, ale i vypointování často zdánlivě nepodstatných detailů. Opět jsem obdivoval herectví Jiřího Valy nebo Slávky Budínové a vychutnal si i Otakara Brouska coby stylového užvejkaného poručíka s atypickými policejními metodami. Muže v osidlech mám sice o fous raději, ale po včerejším kolektivním zážitku na plátně v kruhu (pro mě překvapivě!) bavících se mladých lidí jsem neměl daleko od toho přihodit i poslední hvězdičku. Tady navzdory hodně dlouhé stopáži mi snad ani minuta nepřipadala navíc. Také se dovíte, jaký je rozdíl mezi evropsky a americky napsanou sedmičkou a jak takový prachbídný detail může být nápomocný. :-) [85%] [NOIR FILM FESTIVAL 2023 v Českém Šternberku] ()
Vynikající záležitost. Především díky hereckým výkonům, ale celkově příběh není vůbec marný, pachatel vraždy je neznámý do posledních minut a mohl to udělat vlastně kdokoli... Podezření jsem přesouvala z postavy na postavu. Zjednodušeně řečeno: o tom, jak ňouma zjistil, že všechno je úplně jinak, než si dlouhá léta myslel. Jiří Vala jako chudák manžel, Josef Abrhám jako jeho problémový bratr. Taky Josef Bek tu stojí za to. Podle předlohy Patricka Quentina Green-Eyed Monster. // Podobné tituly, které stojí za zhlédnutí: PODEZŘELÉ OKOLNOSTI (1977), PANENKA (1980), SÁM PROTI MĚSTU (1974). ()
Výborná detektivka, prostě výborná.. Příběh muže, který má být obviněn z vraždy své manželky a odtikává mu čas, mě vtáhnul hned od začátku, postaral se o to charismatický Jiří Vala.. Jeho krásná žena v podání Mileny Dvorské nemá chybu, sehrála to divadýlko na jedničku s hvězdičkou.. Pravdou je, že celý herecký ansámbl si zaslouží pochvalu, protože všichni jsou ve svých rolích přesvědčiví a někteří i dokonale odporní.. No a hudební podmaz Zdeňka Lišky potěšil, byla to taková třešinka na dortu, tedy ode mne plný počet bez připomínek.. ()
Jsem asi vděčným divákem detektivního žánru. Nechám se vodit za nos až do poslední chvíle, nikdy vraha neodhalím a často už někdy uprostřed děje ztratím nit a jsem pak dokonale zmatená. O to víc jsem pak překvapená, když se v závěru karty odhalí a zjistí se, že vrahem krásné mladé ženy je.... Ne, nebudu to vyzrazovat, ať si to užijí i ostatní. Byla jsem okouzlená spíše než samotnou zápletkou, která se rozvíjela zvolna, pro mne možná až příliš zvolna, výkony herců. A že to byli skuteční mistři svého umění: Jiří Vala nebo Otakar Brousek, z žen Slávka Budínová, Gabriela Vránová, Irena Kačírková. Z celé té plejády nezapomenutelných hereckých osobností žijí dnes už jen Josef Abrhám, Marie Drahokoupilová a Jana Šulcová. ()
Dobrou kriminálku lze udělat s minimálním rozpočtem, bez hromady mrtvol a cákanců krve. Milena Dvorská tady hraje ,, pěknou královnu". a Vala se nestačí divit. ()
Tyhle příběhy už mě moc nedojímají. Hlavní hrdina obklopen bandou dacanů, zelenooká (vynikne v černobílém zobrazení) femme fatale, na kterou mají všichni pivku a která na každého něco ví. A tak myšlenky přitom kloužou po ploše a zastavíí se u nepodsatných věcí. Třeba, že Josef Abrahám není charakterní herec (postava s výraznou vnitřní organizací chování a výraznými povahovými rysy, většinou vážnějšího rázu - encyklopedie.vseved.cz), ale že hraje pořád jednu roli, nejspíš tu, kterou se profiloval nejlépe a nejslavněji: vrchni-prchni. A pak se chodí okolo jako pešek, dokud to slovo na někoho nepadne. Nepříliš povzbudivý návrat do mládí! ()
Scénář vznikl podle povídky Patricka Quentina The Green-Eyed Monster „Zelenooká stvůra“. ()
Pomalý rozjezd, zdánlivě jednoduchá zápletka a nakonec velká rošáda. Sequens není v kriminálkách rozhodně nováčkem, takže máme co do činění s opravdovu New Yorskou detektivkou. Představa Ameriky v roce 1971 "Made in Barrandov" je sama o sobě strhující, ale na tom konečně ani nezáleží, těžko by se asi v Čechách v té době dalo vraždit kvůli milionům. Že měli ty samé telefony v Americe jako u nás? Nebuďme malicherní, důležité je jak nám to ti herci pěkně zahráli. A Jiří Vala a ostatní byli náramní. Sám jsem nemohl dočkat konce, co z toho teda vlastně vypadne....80% ()
„Je to mezi námi zase OK?“ Na postavě krásné Morrin, kterou v téhle příjemné „detektivce bez detektiva“ ztvárňuje Milena Dvorská, není OK vlastně vůbec nic. Všichni kolem to vědí či tuší, jen hlavní hrdina (trošku netradičně role kliďase pro jinak spíše bouřliváka Jiřího Valu) ne. I přes poměrně rozsáhlou stopáž a velmi omezenou výpravu (vše se odehrává v několika bytech a kancelářích, případně nočními baru) je na co se koukat. Hlavně tedy na herecké výkony celé plejády krásných herců. Výborná třeba Slávka Budínová v roli matky hlavního hrdiny (ač je to bizarní když ji od Valy dělily jen 2 roky). Na celé té zápletce je určitě zajímavé to, jak se k případu staví žvýkající detektiv (skvělý Otakar Brousek). Důkazů proti Jiřímu Valovi je dost, přesto mu nechá ještě 24 hodin, aby sám „zkusil“ najít jiného pachatele. Zamotané je to pěkně, nakonec však pravda (ostatně jako v klasické detektivce vždy) vyjde najevo… ()
Dobré, ale 133 minut je prostě moc... ()
Jak pisi sedmicku evropani a jak americani? ()
oldschoolová záležitost, ale velmi dobrá. Možná místy trochu zdlouhavá nebo pomalá, ale na druhou stranu poskytla dost času na vstřebávání jednotlivých motivů. Zase trochu hra na ameriku v zoufale socialistických interiérech (ty početné obrazy na zdech měly ukazovat zvrhlé kapitalistické umění?!), ale co na tom, když byla skvěle zahraná snad všemi zúčastněnými. Mezi ostatními dámami bylo sice vidět, že Milena Dvorská poněkud zaostává (takové Drahokoupilové nebo Kačírkové stačí jenom vejít či stát u telefonu), trochu přehrává Josef Abrhám, ten jeho grázlík vypadá (i s tím knírkem), jako kdyby sem zbloudil z Penziónu pro svobodné pány. Asi nejvíc mne svou rolí dámy na výši v každé situaci zasáhla Slávka Budínová. A nonšalantně žvýkající policista Otakara Brouska má velmi originální metodu chytání zločinců, to se musí uznat. ()
Trosku divadelni zpracovani nic neubira na dobre koukatelnosti. Alespon se clovek nemusi trmacet do divadla, ze...Zadne velkolepe akcni sceny tedy necekejte, nicmene detektivka je to opravdu dobra. Stara dobra skola... :-) Sice se mi zdalo, ze si z toho herci delali sami chvilema trosku legraci, ale to vubec neva... ()
Tých konfrontácií tam je viac. Príbeh začína nudným, nezáživným dejom a statickou atmosférou televíznych rekvizít. Dej sa však odohráva v New Yorku, hlavné postavy sú Američania zahraní českými hercami a v manželovi tkvie podozrievavosť o možných tajomstvách jeho ženy, ktorá má čo skrývať. Herci svoje úlohy hrajú dobre, či už herci manželského páru alebo vedľajšie úlohy. Josef Abrhám si tu opäť zahral svojho svetáckeho frajera. Povahou svojej postavy a svojím vzťahom tentokrát pripomína Dmitrija Karamazova. Vidieť Josefa Beka po filme Synové hor v úplne inej úlohe je osviežením. Ako bol predtým čestný a hrdinský, je teraz nesmierne slizký. Kamera v daných podmienkach, ktorá robí, čo môže, zobrazuje napríklad v jednom obraze dve postavy, z ktorých jedna je vidieť priamo kamerou a druhá cez zrkadlo, ktoré kamera tiež sníma. Záhada s kvalitnými Chekhov’s guns motá divákovi hlavu a rozvíja jeho pochybnosti. Zápletka je rozohrávaná dlhých 40 minút, no je rozohrávaná dobre. Chápem, ľudia aj nosia okuliare, no neustále dávanie si okuliarov na nos a potom do kabáta pôsobí nudne a trápne. Inak film pôsobí celý čas zaujímavo a zamotane. Budete mať príjemný zážitok z detektívky a dozviete sa aj rozdiel v písaní čísla 7 v Európe a anglicky hovoriacich krajinách. ()