Jsem číslo čtyři

Je to sympatický mladík, pochází z planety Lorien, říká si číslo čtyři a z jeho druhu už, po vyhlazení nepřátelskými Mogadoriany, zbylo jen pár. Se svým strážcem se stěhuje velmi často z místa na místo, protože není nikde v bezpečí a vyzrazení by ho mohlo stát život tak, jak se to stalo osudné pro jeho tři soukmenovce před ním (odtud tajemný název "Jsem číslo 4") Od nás se nijak vzhledově neliší, ale je obdařen zázračnými schopnostmi, které však ještě neumí dostatečně používat. V praxi to znamená, že se mu rozzáří dlaně a pak umí vrhat předměty několik set metrů daleko, pekelně rychle běhá a má obrovskou sílu. Ve filmu je však plně předveden jen zlomek jeho schopností a to je docela škoda. Má však jednu slabinu. I on, přestože pochází z jiné planety, se umí bezhlavě zamilovat. Na jedné střední škole, kam dochází pod falešnou identitou, střetně dívku, pro kterou ztratí hlavu a jeho úhlavní nepřátelé už větří jeho stopu. Milovníkům dospělejších scifi bude vadit jednodušší styl vyprávění, jaký tvůrci pro příběh zvolili. Náctileté publikum však film přijme bez problémů, protože obsahuje vše, co mladé publikum má v oblibě. Padají tady hlášky na současné internetové fenomény nebo seriálové ikony, ačkoliv hlášky to nejsou zrovna úderné. V hlavní roli září pohledný mladík Alex Pettyfer, z kterého dívky budou mít mdloby a mužské publikum zase bude slintat nad novou hvězdou Teresou Palmer, která svým agresivním sexappealem pokoří v jedné minutě vše kolem sebe. Timothy Olyphant jako dobrácký a starostlivý strážce už asi zažil lepší role, ale s šedivými skráněmi už se pomalu přehrává do mužů v letech. Nepřátelští Mogani nemají zrovna charisma na rozdávání, ale finální střet s nimi stál za to a byl pořádně zběsilý. Film má i klidné pasáže, režisér Caruso dávkuje emoce směrem k divákovi velmi úměrně a několikrát za film přijde s nějakým neotřelým nápadem. Rád sází na akci, takže není prostor pro nudu. A o to šlo tomuhle snímku především. 80% (13.03.2011)

Od začiatku vpadneme rovnými nohami do príbehu, do 10 minút je vysvetlený dej a potom len čakáme, čo sa bude diať. Pribúdajúcimi minútami sa príbeh mení na podivnú zmes digitálnych, samoúčelných a nelogických scén, ktoré ako celok pôsobia rozpačito. Chápem, že násťroční diváci potrebujú grande finále, ale prečo sa musel zabiť sľubný námet podobnou scenáristickou bezduchou ekvilibristikou, to mi nie je jasné. (13.03.2011)

Sexy blond young people everywhere! Twilightovský příživník, který je o něco koukatelnější než jeho předobraz. Mdlá teen vztahovka s megaarchetypálními postavami a tmavými nočními akčními scénami a digitálními monstry. Ústřední pár nudný, ale jejich přihrávači jako sucharský mentor Timothy Olyphant, šikanovaný nerd nebo sexy drsňačka číslo 6 (klon Kristen Stewart jménem Teresa Palmer) byli fajn. Marná sláva, mimozemšťani nejsou tak sexy jako upíři, o světelných dýkách a paprskometech nemluvě. (29.01.2012)

SCI-FI? V žádném případě! Jediné sci-fi co tam bylo, tak to byl ten modrý kámen. Rozhodně 60 minut z filmu probíhalo jako romantická láska dvou studentů na střední škole okořeněná mírnou šikanou. Občas se na pár sekund objevili LEBKOUNI. Ke konci se vše zvrtlo v roztomilou bajku. Objevili se draci, drakopsíček a princezna číslo 6. Film hodnotím pouze jako teenagerovskou romantiku za 50%. Hele, nezdá se Vám, že ten hlavní hrdina Alex Pettyfer, má nějak velkou hlavu? :-) (09.05.2011)

Při zpětném pohledu jsou jasné dvě věci: 1) že Caruso dostal obtížný úkol, když měl natočit první část očividně několikadílného akčního sci-fi příběhu; 2) že jestli někdy na tu filmovou dvojku (nebo klidně i trojku!) dojde, bude to nehorázná akce srovnatelná s těmi největšími blockustery několika posledních let. I Am Number Four totiž není ničím jiným, než jen nezajímavým rozjezdem pro jedno gigantické kulervoucí dobrodružství: -náct mi dávno není a líbilo se mi to. (17.04.2011)