Fantom Morrisvillu

Ne příliš povedená parodie brakových detektivek. Pár povedených vtipů nezakryje fakt, že do scénáře "Adély" má Fantom Morrisvillu daleko. Za vidění to stojí kvůli kráse Jany Novákové, která doplňuje trojici nádherných blondýn 60. let - Schoberovou a Brejchovou. Škoda, že se na ni kvůli předčasné smrti zapomnělo. A potěší také pozdní role Nataši Gollové, která je stejně výmluvná jako ve svých nejslavnějších postavách 30. let. (17.03.2010)

Předposlední celovečerní rolí Oldřicha Nového se stala opět parodie - tentokrát na krváky z anglického prostředí, kde si v režii Bořivoje Zemana zahrál dvouroli Sira Hanibala Morrise a tympanisty, který čtení krváků propadl i při koncertování. Příběh kopíruje všechny linie podobných krváků - je zde statečný hrdina, neznámá žena, která ho podporuje, Sir, v jehož sídle dojde k tragédii, krásná sekretářka, neobvyklé zvraty, zlý desperát, ale i tajné chodby pod zámkem či indický fakír. Není divu, že spousta oblíbených českých herců si své party vyloženě užívala a na výsledku filmu je to sympaticky znát. Kromě již zméněného Oldřicha Nového zde hrají Vít Olmer, Jaroslav Marvan, Bohuš Záhorský, Květa Fialová, Waldemar Matuška, Jan Skopeček, Lubomír Kostelka, Nataša Gollová a další. Roli Mabel si zahrála mladičká Jana Nováková, která si zahrála v celkem šesti filmech a v roce 1968 se provdala do Německa. Šlo však pro ni o špatný osud, protože se stala v prosinci téhož roku tragickou obětí svého přehnaně žárlivého manžela. (31.03.2012)

Na můj vkus má Fantom Morrisvillu až moc suchý a rafinovaný humor. Ne že bych vtipy nepoznal, jenže jsem se zasmál asi třikrát. Možná pro můj handikap v neznalosti brakových detektivek, možná protože jsem neocenil specifickou atmosféru. Protože film slušně odsýpá a scénář nedává moc prostoru na nudu, tak mi to nakonec ani nevadilo. Iritovaly mě jen Matuškovy pěvecké výstupy. Pokud chcete spolehlivě pohřbít jakékoliv napětí, dejte mu kytaru a tři minuty času. Jako herec byl ucházející, ale zbytek se do děje vůbec nehodil. (16.10.2017)

A zase Bořivoj Zeman. Ze všeho, na co ten chlap sáhl, je cítit nadhled a šmrnc, a když si v hostivařských ateliérech přibral na pomoc ještě Vlčkův scénář s neskutečně promakanou výstavbou i vybroušenými dialogy, pravý prvorepublikový šarm Oldřicha Nového, hlas a dar sdělného pohybového herectví Waldy Matušky a všechny ostatní skvěle obsazené i okostýmované herce, vyšla mu z toho láskyplná rodokapsová parodie, která u mě pravým suchým anglickým humorem i (ne vždycky humornými, ale stejně sympaticky understated) střihovými rafinovanostmi, z nichž porůznu roztroušené mžikové záběry fantomovy tváře patří k těm nápadnějším, vyhrává nad Limonádníkem, Adélou i Schovankou, o vraždících drahoušcích, vražděných Jessiích a psu pana Foustky nemluvě. (23.12.2014)

"Vyloučíme-li všechny osoby, které zločin spáchat nemohly, dojdeme k závěru, že ho mohl spáchat kdokoli jiný." O této dedukcí Allana Pinkertona můžeme diskutovat, můžeme o ní vést spory, můžeme s ní i nesouhlasit, ale to je tak všechno, co se s ní dá dělat. Je totiž natolik brilantní, že ji nedokáže vyvrátit ani inspektor Brumpby ze Scotland Yardu. Já tedy nemám takový talent jako hudebník Emil, abych si mezi orchestrálním bubnováním, klepáním kladivem na kovové trubky či škádlením trianglu ještě našel čas na četbu, ale on to zvládá s velkou grácií. Mne tedy tahle parodická šílenost vždycky bavila, ale i když jsem se naučil stlát lůžko podle fakírova vzoru, tak ani po mnoha letech se má záda hrotům hřebíků nijak zvlášť nepřizpůsobila. (03.11.2016)