Spanilá jízda

Kdysi dávno viděno,leč zůstala jen matná vzpomínka na JINÝ husitský film (jiný, oproti Vávrovým šlakům), který divně končil. Po novém shlédnutí jsem v rozpacích. Na rok 1963 to není špatný film. Ke kladům bych počítal snahu o polidštění toho oficiózní mýtu a deziluzivní konec. Občas moc pěkná kamera. Ale často film vypadá chudě, spíše jako televizní inscenace než řádný film. Křižácké houfce v prvním obraze jsou dosti skrovné, a i ty tvrze vypadají spíše jako studiové kulisy. Ani herecké výkony nejsou většinou kdoví jaké, např. kardinál Höger je dosti šablonovitý. Sličná husitská amazonka je fajn, ale hodila by se spíše do Pána prstenů. Snaha o přiblížení se psychologii středověkého člověka veškerá žádná. Nejlépe ještě dopadá křižák Jiří Vala. Slabé tři hvězdičky. (22.01.2011)

Šedesátá léta se v českém filmu jen hemží kvalitními historickými kousky. Husitství tady zdaleka neslouží jen jako kulisa pro hlavní příběh o pomstě, co by měla nejlépe chutnat za studena. Hodně tu rezonuje, jak si každá strana osobuje právo dosahovat svého i za cenu ukrutností na mnoha nevinných. A taky, jak se ve velkém kole dějin chovají ta jednotlivá malá kolečka se svými osobními, mnohdy ne moc ušlechtilými, pohnutkami. Rozhodně jsem ocenil, že je tu doba vystižena mnohem životněji a realističtěji než třeba u Vávry, kde se vlastně jen rozhýbaly postavičky z učebnic. Přestože to filmařskou kvalitou nedosahuje na to, jak středověk pojal třeba Vláčil a herecky to zase nestačí třeba na Hrušínského opus v "Čest a sláva" (který se odehrává o cca 230 let později), je to pořád hodně dobrý film. Jak říká jeden z mých přátel, "Peter the Cube rules". (07.01.2019)

Pokud máte rádi Vláčila, neměla by vás Spanilá jízda zklamat. Ve třech epizodách, oddělených několikaletými časovými skoky se odehrává příběh pomsty. Pomsty, která musela čekat mnoho let. Proto netradiční struktura. Ve filmu vidíme jen to, co nějakým způsobem souvisí se zápletkou pomsty, k té se ovšem husitský zeman dostane až během let. Samozřejmě je vylíčena i nesmyslnost celého náboženského konfliktu ( již bez komunistického přibarvení ). Precizní kompozice obrazu s dlouhýmí plynulýmí jízdami a povedená hudba dělají z jednoduchého příběhu rozhodně nadprůměrnou záležitost. (14.05.2006)

,,Tohle jsou Čechy, prokletá kacířská půda'' (ehh jak libě tohle od Němců zní .-) --- Spanilá jízda je zajímavým počinem. Děj nás zavádí na konec středověku do příběhu o pomstě mladého šlechtice Ondřeje, kterému křižáci vypálí tvrz a unesou nevěstu. On přežije a přidává se k husitům, kde díky nenávisti k nepříteli rychle postupuje ve vojenské hierarchii. Nenávist je sice dobrou hnací silou, ale duchovní bratři mu vyčítají, že kalich na plášti má jen našitý a necítí jej v srdci... Při jedné ze Spanilých jízd směřujících do Norimberka se mu podaří nalézt tvrz křižáka, který mu odvlekl lásku... Dál nebudu spoilerovat. Film evidentně trpěl nízkým rozpočtem, což je převeliká škoda. Samozřejmě jsem nečekal Království nebeské, ale nedostatek lidí u takto pojatého historického válečného filmu byl znát. Hlavně když husité vyrazili coby siluety na obzoru, bylo vidět, že je z nich jen jedna linie a za nimi už nikdo není... Také forma vyprávění mi moc nesedla. Autoři počítají s tím, že si divák lecos domyslí a lecos zná a velké časové přeskoky mi nesedly. Tyto z mého hlediska zápory ale vyvažuje skvostná kamera a i výběr herců. Každému role padla jako ulitá. Já osobně mám ještě jeden problém s tímto filmem a tím je samotné pojetí Spanilé jízdy. Zde je prezentováno jako jakási teologická mise do Němec, kde se pak ve městech vedou rozpravy o pravé víře a o zkaženosti kněžích prodávajících odpustky, kupící majetky, provádějících smilstvo atd.. Města se většinou předem vzdala, takže teologickým rozpravám nic nebránilo... Z historie však víme, že kam husité vpadli se nejdříve vraždilo, rabovalo, znásilňovalo a pálilo a teprve pak možná obracelo na víru.... (Nic proti husitům, to byl běžný postup prakticky ve všech náboženských bitvách). Já dám za ,,ukradnutého'' koně jen 3 rány bičem. * * * (20.09.2014)

V necelých devadesáti minutách odvyprávěl O.Daněk psychologicky věrohodnější a filmařsky mnohem důmyslnější historický film s husitskou tématikou, než se to povedlo do zblbnutí reprízované Vávrově trilogii. A pokud film působí vláčilovsky, možná je to i tím, že se tento režisér mihne v epizodní roličce. (21.03.2011)