Barbarella

Komiksový film vzešlý z probíhající sexuální revoluce, což mluví za vše. Výrazně extravagantní sci-fi bizarnost, která kombinuje soft-erotiku a biblické motivy s fetišistickými pasážemi (např. kouření "esence muže" z obří vodní dýmky, ve které plave několik nahých chlapů), dodnes okouzluje vizuální originalitou, mimořádnou potrhlostí i sebe-ironickým (těžko říct, jestli záměrným) humorem. Je to naivní kýčovitá blbost, ale zároveň velmi zábavná, psychedelická a natočená s nebývalým tvůrčím elánem. A ty historky o životě filmu v následujících letech a o jeho napojení na soukromý život Jane Fondové jsou úžasné. (24.03.2011)

Z každého metra filmu je jasné, že to Roger Vadim nemyslel vážne a takto treba k filmu pristupovať. Jedná sa o bláznivý komiksový príbeh plný decentnej erotiky, vtipného nadhľadu, "televíznych" trikov a slušného soundtracku. Na Jane Fondovú sa dobre díva, najviac som sa pobavil na Davidovi Hemmingsovi v úlohe popleteného revolucionára. (17.07.2019)

Barbarella od začátku do konce odpovídá sloganu „anything goes". To jest slavnému principu, který zní: „cokoli jde". Jinak řečeno: ve vědecké praxi může být, z dobrých důvodů, kdykoli překročeno každé metodologické pravidlo - což je názor, který propagoval již Einstein a jiní vědci, např. Feyerabend. Anarchismus podle nich napomáhá dosažení pokroku a věda založená na zákonech a pořádku uspěje pouze tehdy, když jsou v ní příležitostně dovoleny anarchistické tahy. V kinematografii platí totéž, ovšem Barbarella překračuje metodologická pravidla až tak, že vystupuje z ohraničené oblasti regulérního filmu kamsi do pásma nefilmového fantasy braku Planeta Krull, jehož je Barbarella sci-fi ekvivalentem. Nejvíc ze všeho mě pobavilo, kterak se neherečka Jane Fonda neustále producírovala před kamerou a odmítala sic jen na moment odpochodovat pryč. Osobně si myslím, že scénář i režisér s jejím lopaťáckým herectvím počítal. Že si z ní režisér Roger Vadim vystřelil a ona to chudinka ani nezjistila. A nebo to celé byla součást hry i z její strany, to je taky možný. (02.12.2008)

Tohle je fakt podivnej film. Dostal jsem se k němu náhodně přes stejnojmennou písničku od Svena Vätha a ze zvědavosti jsem se na to podíval. Abych pravdu řek, tak jsem se teda nedíval ani tak na film, ale spíš na Jane Fondovou (ne)oblečenou v těch bizarních kostýmech. Během sledování jsem si hned vzpomněl na film Barb Wire s Pamelou Anderson. Stupiditou se oba dva filmy celkem vyrovnaj, takže vzhled hlavních představitelek je tim pádem v obou případech největšim (a v podstatě taky jedinym) pozitivem. Kdybych si měl teda vybrat, tak se radši budu koukat na Pamelu, nicméně oba filmy hodnotim stejně "vysoko". (06.11.2007)

Osobně mě strašně nudilo už české vydání Forestovy komiksové klasiky z r. 2017, a když jsem si ještě pro srovnání pustil i Vadimovu adaptaci, shledal jsem ji přímo nesnesitelnou. Na tu hovadinu se absolutně nedá dívat a film ještě umocnil absurdnost té látky, byť ve své době to asi svůj význam mělo, a jisté výtvarné kvality tomu upřít nelze (přesto jsem vždy Vadima považoval za veskrze druhořadého režiséra, což jsem si zde jen potvrdil). Osobně mám navíc problém už s tím, že francouzský komiks - s hrdinkou, jejímž předobrazem byla francouzská herečka Brigitte Bardot - byl adaptován do anglicky mluveného filmu, v němž titulní roli ztvárnila Američanka (nemluvě o tom, že zcela fádní Jane Fonda s Brigitte Bardot absolutně nesnese srovnání). Jsem každopádně docela zvědavý na ten remake se Sydney Sweeney, pokud skutečně vznikne - horší než ta Vadimova sračka už to být nemůže, na druhou stranu nechápu, proč v dnešní době vytahovat na světlo tak zaprášenou látku, jako by současnost neskýtala mnohem lepší náměty. (04.01.2023)