Red Dog - psí legenda

Muž a jeho pes. Alebo celá horda mužov (a jedna nemenej dôležitá žena) a pes, ktorý nepatrí nikomu, iba sám sebe? Film o skutočnom priateľstve medzi človekom a zvieraťom. Zvieraťom, ktoré má vlastnú osobnosť a ktoré je nespútané, spontánne, divoké i láskavé. Podívaná pre každého a nielen pre toho, kto raz mal toho svojho jediného a zcela výnimočného zvieracieho kamoša. K tomu vynikajúca hudba, nepredvídateľný dej a prekrásna austrálska príroda. RIP Red. (07.12.2014)

Už u mačkání první slzy si člověk uvědomí, že sleduje o stupeň kvalitnější emocionální masírku, než je většina ostatních podobných zvířecích příběhů. Může za to neokoukané prostředí australského severozápadu, syrovost děje s minimem kýčovitých prvků a především perfektně vykreslená povaha hlavní zvířecí postavy. Takovéto zobrazení charakterových vlastností se leckterým režisérům nepodaří ani u lidí, natož u zvířat. A propos: Možná to je v Austrálii běžné, ale o sebevraždě spáchané tak, že se nechá dotyčný sežrat od žraloka, jsem ještě neslyšel, nebudu více prozrazovat, pro mě to byla nejdojemnější scéna celého filmu. (19.11.2012)

Kdybych musela náhle odcestovat do australského Dampieru, nebudu se bát - mám tam spoustu dobrých známých - vypitých těžařských buranů z toho největšího zapadákova, jaký si dovedete představit - ačkoliv jsem je poznala teprve včera večer... to mně vyprávěli všechny ty historky o sobě, italské vesničce Abruzzi, Johnnym a hlavně o psím příteli jménem Red Dog. Všechny ty příběhy hřály lidstvím a věrností nespoutaného psího tuláka, radostí, smutkem i steskem po domově v cizí zemi, vše naprosto pohodově odlehčeno výběrovými odrhovačkami. NEJLEPŠÍ VÝROK: Potřebuješ domov, aby se ti stýskalo, kámo... A brečela jsem. Pětkrát. ***** (23.03.2012)

Každý poutník či dobrodruh přece jednou musí dojít na své cestě k místu, které si ho získá svou laskavou atmosférou a věrnými přáteli, jenž mu poskytnou domov. Zaplní tak prázdné místo v duši a dají mu pocit vnitřní naplněnosti. John v podání Joshe Lucase přesně takové místo našel. Co na tom, že je nehostinné, zapomenuté kdesi v poušti plné červeného prachu a hrubozrnných horníků. Cestovatel John tam tedy konečně zakotvil, našel lásku, práci, přátelství, vše důležité, co činí z cizích míst domovy. Samotný pes Red Dog potom funguje jako jakési pojítko, jenž spojuje všechny lidi do jedné pospolité komunity. Film Red Dog je nesmírně laskavý, přirozeně plynoucí příběh doplněný skvělou hudbou a výbornými herci. To co ho odlišuje od podobně laděných snímků je jemná nadsázka a vtip, s jakými popisuje jednotlivé charaktery a jejich skutky. Díky tomuto lidského přístupu je Red Dog velice působivým filmem dojemným v těch pravých okamžicích stejně tak jako zábavným v těch ostatních. Jsou v něm zaklety emoce, které vás dotlačí tu k slzám a tu zase k smíchu. Skvělý zážitek. (03.05.2013)

Emočně útočné (vyděračské) tak akorát, i když párkrát to bylo na hraně... Tenhle zrzoun sice není plyšový hezoun tak jako Hachiko, ale jednou dvakrát bych si jej pohladil. Během posledního roku jsem viděl dva filmy s hlavním psím hrdinou. Dalších deset let nechci psa ve filmu ani vidět. Nanejvýš v nějakém příběhu z čínské čtvrti... (17.01.2013)