Red Dog - psí legenda

Moje srdíčko bije radostí jako o závod. Proč my tak krásné filmy neumíme?, vždyť to vypadá tak jednoduše... Jedna krásná australská kelpie mi opět ukázala,proč je tak báječné mít psího společníka - nikdo vás nebude milovat víc. Tak nádherně natočené vyprávění s takovými sympatickými a přitom tolik rozmanitými postavami, to naprosto předčilo jakákoliv má očekávání. Tak přirozený film jsem dlouho neviděla, jsem ráda, že ještě pořád existuje někdo, kdo dělá film s láskou. Konec mě dojal. Jen je mi líto, že Koko rok na to skutečně zemřel, přitom mohl mít ještě kus života před sebou. (13.02.2013)

Příběh o jednom australském těžařském městečku, ve kterém se jednoho dne objeví pejsek, který skrze svůj charakter a přístup k druhým pomůže nalézt místním lidem cestu jeden k druhému. Dojemný příběh o přátelství, oddanosti a psí bezprostřednosti určitě potěší každého, kdo má rád zvířata, rodinné filmy a příběhy inspirované skutečnými událostmi. "Red Dog" totiž opravdu v sedmdesátých letech běhal po severozápadě Austrálie a dnes je z něj místní legenda, která má dokonce ve zmíněném městečku svoji sochu. Velmi hezky natočené a především v první půli opravdu hodně humorné. Absolutórium si rozhodně zaslouží hlavní psí protagonista "Koko", který bezchybně ztvárnil legendárního "Red Doga". Pro pejskaře povinnost :-). Po druhé projekci zvedám o hvězdičku a řadím do škatulky velmi oblíbených zvířecích snímků. (Nedoporučuji "kritickým" jedincům jako je Necron, kteří se pohybují pouze v základní významové rovině, nejsou schopni pochopit nadsázku a navíc se ohánějí termíny jako objektivní a kritický [očividně vymezenými velmi vágně].) 9/10! (28.12.2011)

Australský Hačikó. Tentokráte méně dojemnější, i když místama bylo těžké se udržet, ale zase více svěžejší a vtipnější. Je to prostě správný doják, u kterého se určitě zasmějete a do příběhu, který je vám vyprávěn se zažerete a už vás nepustí. Postavy si postupně oblíbíte a samozřejmě i Koka (Red Doga), kterého byste nejraději chtěli mít doma. (09.09.2012)

Emočně útočné (vyděračské) tak akorát, i když párkrát to bylo na hraně... Tenhle zrzoun sice není plyšový hezoun tak jako Hachiko, ale jednou dvakrát bych si jej pohladil. Během posledního roku jsem viděl dva filmy s hlavním psím hrdinou. Dalších deset let nechci psa ve filmu ani vidět. Nanejvýš v nějakém příběhu z čínské čtvrti... (17.01.2013)

Po shlédnutí hollywoodského remaku Hačika (původně japonského filmu) jsem se tohoto tématicky obdobného filmu trochu děsil. Byl jsem ovšem velice mile překvapen, z Red Doga jsem neměl pocit laciné "ždímačky" emocí, navíc měl příjemný děj okolo a ještě byl dokonce vtipný (aneb pokud se Vám líbil americký Hačikó, Red bude taky; nelíbil se Vám Hačikó, Red dost možná bude). Osobně bych měl jedinou výtku - uvítal bych ukončení už po proslovu o soše (popř. odchodu Reda z baru). Těch několik posledních minut (trochu nucené) hollywoodské "dojímačky" vystřídané přeslazenou tečkou bych už klidně vypustil. I tak to pro mne byl velice příjemný film převyšující mnohé a zpočátku nepříliš sympatického psíka jsem si zcela oblíbil. 85% (29.10.2012)